Zárodky technického plánu přechodu na digitální vysílání

Současné multiplexy se překlopí

Zatímco dnes digitální televize vysílají v třech přechodných sítích, označovaných jako multiplex A, B a C (přičemž v síti C její provozovatel, Český Telecom, vysílá jen pruhy a zvukovou smyčku), po 30. červnu 2007 se otevře cesta ke spuštění definitivních digitálních multiplexů. Umožní to mezinárodní telekomunikační konference ITU, která proběhne v Ženevě a na níž jednotlivé evropské země doladí své nároky na kmitočtové příděly. Jednotlivé země na konferenci v podstatě přijedou s hotovou představou, kolik sítí a na jakých kmitočtech by chtěly provozovat, a v Ženevě se pak vyřeší případné přeshraniční rušení. Požadavky České republiky by tak mohly být významně kráceny, upozornil na čtvrteční konferenci Milníky digitální televize v České republice, již pořádal měsíčník Sdělovací technika, Pavel Dvořák z Rady ČTÚ.

Jak ČTÚ naplánoval definitivní multiplexy

Člen Rady ČTÚ Pavel Dvořák na čtvrteční konferenci Milníky digitální televize v České republice vůbec poprvé zveřejnil představu telekomunikačního úřadu o definitivních digitálních multiplexech. Podle jeho slov by mělo jít o jednu digitální síť DVB-T ve III. televizním pásmu a dvě až tři sítě DVB-T ve IV. pásmu. Dále vznikne čtyři až pět regionálních sítí DVB-T ve IV. televizním pásmu. Ve III. televizním pásmu vznikne také jedna celoplošná síť pro digitální rozhlas v systému T-DAB a další dvě takové sítě s možností regionálního odpojování. Více v prezentaci [PPT, 1474 kB] Pavla Dvořáka.

Česká republika tedy nedostane nějaké nové kmitočty, ale pouze přeskupí stávající televizní frekvence pro analogové vysílání, které po vypnutí analogu použije pro sestavení digitálních sítí. Do těchto multiplexů přejdou televizní a rozhlasové programy, které dnes vysílají v přechodných sítích A, B a C. Jedna síť bude ze zákona o elektronických komunikacích vyčleněna veřejnoprávní České televizi a Českému rozhlasu, o zbylé tři se pak podělí komerční stanice. Především pak ty, kterým v nejbližší době udělí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) licenci pro vysílání v přechodných multiplexech B a C. Vysílací licence těchto stanic totiž budou platit 12 let bez ohledu na to, v jaké digitální síti se programy objeví. Na další uvolněné pozice RRTV vypíše nové licenční řízení.

Počet licencí stanoví zákon

Počet nově udělovaných licencí stanoví novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kterou dnes ve třetím čtení projedná Poslanecká sněmovna. Návrh zákona totiž počítá s tím, že současné celoplošné komerční televize Nova a Prima dostanou jednu programovou pozici v definitivních multiplexech navíc za to, že nebudou činit problémy při vypínání analogových kmitočtů. Tato „motivace“ se ale nelíbí některým poslancům, kteří ji označují za nepřiměřené znevýhodnění současných provozovatelů proti těm, kteří se teprve chystají vstoupit na trh. Přijetí či nepřijetí této části zákona ovlivní, kolik nových licencí po prvním výběrovém řízení na provozovatele digitálních televizí bude moci RRTV v příštím roce udělit. Stejně jako fakt, jaký prostor a kde dostanou regionální televize.

Otázka je, kolik z těch plánovaných sítí bude regionálních. My víme, že jeden multiplex bude vyčleněn veřejnoprávní televizi a rozhlasu, u ostatních ale zatím o obsazení moc netušíme, prohlásil Pavel Dvořák a dodal, že neceloplošné multiplexy by mohly být maximálně čtyři nebo pět. Jejich počet by měla také stanovit „digitální“ novela vysílacího zákona. Na jejím základě a po letošní mezinárodní telekomunikační konferenci v Ženevě pak ČTÚ vypracuje Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání, který určí devět až devatenáct oblastí, kde se bude „ostrůvkovou“ metodou postupně vypínat analogové vysílání a nahradí jej digitální televize. Zatím nevíme přesně, kolik těch oblastí bude navrženo, konstatoval Pavel Dvořák, ale podle jejich počtu pak bude stanoven kalendář startu digitálních sítí v jednotlivých částech České republiky, souběžného vysílání analogu a digitálu a poté vypnutí analogu.

Souběžné vysílání jen tři až šest měsíců

Zatímco počet „ostrůvků“ ani termíny spuštění definitivních digitálních sítí v nich ČTÚ zatím nezná, jasno má alespoň v tom, jak dlouho by mělo v jednotlivých oblastech trvat souběžné analogové a digitální vysílání. Mělo by jít o co nejkratší dobu, řekněme tři až šest měsíců, říká Pavel Dvořák. Čím kratší bude tento souběh, tím více finančních prostředků provozovatelé ušetří a budou je moci investovat do programu, dodal. Šest měsíců je krajní termín, upozornil Pavel Dvořák. Za tuto dobu si budou muset všichni diváci v dané oblasti, kteří přijímají televizi přes zemské vysílače, pořídit digitální set-top-box nebo integrovaný digitální televizor, protože jinak po vypnutí analogového vysílání přijdou o možnost příjmu televize. Protože Češi jsou v tomhle dost liknaví, mělo by se na ně jít silou a trochu je vystrašit, míní generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín.

Teď už je jenom na účastnících procesu, aby byl technický plán rovnocenný a transparentní, aby nedocházelo k diskriminaci některých provozovatelů vysílání, jak se někteří z nich obávají, míní Pavel Dvořák z Rady ČTÚ. Technický plán přechodu na DVB-T, podle kterého se bude postupovat při zavádění zemského digitálního vysílání a vypínání analogových kmitočtů, má ČTÚ předložit vládě do konce letošního roku. Během února úřad specifikuje jednotlivé oblasti, po kterých se bude vypínat analog, v březnu tento návrh projedná s provozovateli vysílání a telekomunikačními operátory. Po vyhodnocení situace se ČTÚ zúčastní mezinárodní plánovací konference v Ženevě, po které v červenci nastane samotná příprava technického plánu přechodu. V září proběhne veřejná diskuse podle zákona o elektronických komunikacích, na přelomu září a října půjde zpráva na vládu a v listopadu nebo prosinci by měl být dokument schválen.

Vypnutí analogu? 2009 nebo 2010

Ačkoli ČTÚ považuje za rozumné, aby se analogové vysílání v České republice definitivně vypnulo již 9. září 2009 nebo 10. října 2010 (v nějaké snadno zapamatovatelné datum), někteří provozovatelé jsou vůči těmto termínům skeptičtí. Například Pavel Hanuš, šéf programu digitalizace České televize, se obává dalšího zpoždění. Naopak Pavel Dvořák předpokládá, že v letech 2010 až 2012 by mělo v České republice zemsky vysílat šestnáct až dvacet televizních stanic. ČTÚ má také jasno, v jakém kompresním standardu se bude vysílat. Doporučuji používat standard MPEG-2, k diskusi o MPEG-4 se můžeme vrátit po plném rozjetí DVB-T, uvedl Pvel Dvořák. Tuto teorii podpořil také technický ředitel ČT Rudolf Pop, podle něhož je MPEG-2 součástí evropských norem, které se Česká republika zavázala při přechodu na digitální vysílání dodržovat.