O co se jedná? Myšlenka je velmi prostá: máte-li zálusk na doménu, která je momentálně obsazena, můžete si ji zamluvit - koupit si na ni opci. Opce platí tři roky a dává vám na doménu přednostní právo. Jestliže se doména uvolní v době platnosti opce (stávající vlastník ji neprodlouží), máte 30 dnů na to si ji registrovat. V této době ji nemůže získat nikdo jiný. Když svou opci během třicetidenní lhůty neuplatníte, propadá a doména je volně k dispozici. Pokud se doména během tří let neuvolní, měli jste smůlu a opce zanikne, aniž by přinesla jakýkoli užitek.
Celkem geniální myšlenka, jak ze stávajícího registračního systému vydojit nějaké peníze navíc, aniž by se něco podstatného změnilo. Ovšem dlužno přiznat, že zůstala tak trochu v půli cesty. Neexistuje totiž čekací fronta, do níž by se řadili žadonící o doménu. Opce je pro každou doménu jen jedna. Získá ji první, kdo o ni požádá, ostatní jsou odmítnuti. To je ovšem trestuhodné vyhazování peněz oknem - proč neumožnit žádostivým koupit si pěkné 392. místo ve frontě čekatelů na nějakou pěkně macatou doménu?
Poláci si zjevně nepřejí příliš velký boom zamlouvání domén, takže nasadili velmi odrazující ceny. Pro začátek 150 zlotých, přičemž roční registrace domény stojí 200 zlotých. Na této úrovni má cena zůstat po tři měsíce, pak má klesat až na 50 zlotých v červnu 2005. V této úrovni pak pravděpodobně zůstane.
Z hlediska technologického je zajímavé, že Poláci pro tento účel navrhli rozšíření protokolu EPP (Extensible Provisioning Protocol, RFC 3730) pro správu údajů v registračních databázích. Rozšíření spočívá právě v zavedení konstrukcí potřebných pro opce - viz draft-zygmuntowicz-epp-pltld.
Ohledně opcí na domény se už odehrála i roztržka na nejvyšší úrovni. Chytří hoši z VeriSignu před časem navrhli jejich zavedení pro domény .com a .net (pod názvem WLS, Wait Listing Service). ICANN, který rozhoduje o politice v daných doménách, se zatvářil vstřícně, což vyvolalo značnou nevoli u řady registrátorů. Dokonce sáhli po zbraních nejtěžšího kalibru - Dotster, GoDaddy a eNOM podali na ICANN žalobu, že taková služba by narušila konkurenční prostředí. Soud jim však nedal za pravdu.
Tím ale kauza neskončila. V diskusních fórech na ICANN najdete jedovaté dopisy, že když tři registrátoři vyjádřili WLS podporu, obratem se jejich dopis objevil na stránkách ICANN, zatímco když se v reakci na zveřejnění dopisu 25 registrátorů vyslovilo proti WLS, nastalo ticho po pěšině. Mnozí registrátoři mají totiž nadále pocit, že pokud se zavede WLS podle návrhu VeriSignu, ocitnou se v nerovnoprávné pozici a budou poškozeni.
Zamlouvání domén zkrátka představuje potenciální snadno získané peníze. A jako takové vyvolává přirozeně třenice. O jeho přínosu pro držitele domén zdaleka nejsem přesvědčen.