Typickým příkladem může být Pec pod Sněžkou, kde vysílaly dva analogové dokrývače, oba ke konci června skončily, ale digitální dokrývač tu není žádný. Představitelé obce si postěžovali do novin, že se na ně televize vykašlaly i přesto, že je na riziko totálního výpadku signálu upozornili. Jenže o digitální dokrývač prý žádaly až koncem června. To je dost pozdě na to, že zprovoznění dokrývače někdy zabere i několik měsíců. Nemluvě o vyčíslení nákladů a porovnání, zda se vůbec takový dokrývač v daném místě vyplatí provozovat.
Už na začátku digitalizace konkrétně Česká televize varovala, že výměna analogového signálu za digitální nebude jedna ku jedné, tedy že ne všude, kde fungovaly analogové dokrývače, budou zprovozněny i ty digitální. Zákon ukládá ČT pokrýt pozemním signálem minimálně 95 procent obyvatel České republiky. Veřejnoprávní multiplex, v němž všechny čtyři programy ČT vysílají, nyní zasahuje 99,6 procenta populace. To je tedy výrazně víc, než je ze zákona nutné, a každá další investice do dokrývačů znamená pro Kavčí hory finanční ztrátu.
Na startu digitalizace ČT upozorňovala na to, že menší lokality s nižším počtem obyvatel, kde se nevyplatí provozovat digitální dokrývač, by měly řešit příjem televizního signálu jednou z alternativních cest – nejčastěji satelitem, ale také třeba kabelovou televizí nebo IPTV (pokud jsou v daném místě dostupné). ČT dokonce nabízí prostřednictvím dvou největších satelitních služeb Skylink a CS Link dekódovací karty s možností příjmu jejích čtyř programů, u kterých se platí jednorázový poplatek v řádu stokorun a divák potom už může bez dalších poplatků (televizní poplatek platí dál) tyto programy sledovat už navždy.
Tohle všechno se vědělo dopředu, otázkou ale zůstává, kdo to věděl. Tušili to obyvatelé Pece pod Sněžkou nebo vesnic pod Orlickými horami? Řekl jim to někdo, když se blížilo vypnutí analogové televize v celé východočeské oblasti? Obávám se, že nikoli. Stát měl zajistit dostatečnou informační kampaň, jenže ve východních Čechách skoro nic takového neprobíhalo. Můžu porovnávat z pohledu obyvatele Pardubic, tedy poměrně velkého města přímo v centru regionu. Do schránky nám nepřišly žádné Diginoviny, jako se to dělávalo v jiných oblastech, první billboard s informací o vypínání analogu tu vylepili v polovině června, tedy dva týdny před samotným vypnutím vysílačů!
Je sice pravda, že na analogovém televizním signálu bylo ve východních Čechách závislých už jen necelých pět procent diváků, ale od státu by bylo férové, kdyby se alespoň zaměřil na obce a oblasti, u nichž se dopředu daly očekávat problémy s příjmem digitální televize. Odhadnout je nebylo složité – jde o Ústeckoorlicko, podhůří Krkonoš a Orlických hor a hluboká údolí v těchto pohořích. Jestliže tam v některých obcích existovaly analogové dokrývače a dopředu se vědělo, že ty digitální tam v době vypínání analogu fungovat nebudou, mohl stát alespoň v těchto obcích rozdat speciální vydání Diginovin.
Celé je to nešťastné i z toho důvodu, že pokud diváci v těchto místech přišli o televizní signál, stejně musí dál platit televizní poplatek České televizi, protože ten se váže na vlastnictví televizního přijímače, nikoli na dostupnost signálu. Takoví lidé se musí cítit podvedení, protože musí vynaložit větší prostředky na koupi satelitního kompletu, řeší komplikace s instalací paraboly a nikdo je o tom dopředu neinformoval. Jako by státu stálo za to provést pořádnou kampaň jen v těch opravdu silných regionech a s končící digitalizací ho už zbylí „vesničané“ nezajímají.
ČLÁNKY DO MAILU