Minulý týden, s jeho dvěma státními svátky a velkými vedry, podle očekávání nepřinesl až tolik převratných novinek na scéně elektronických komunikací. Tedy pokud mezi ně nebudeme počítat například další výpadek části českého Internetu či zprávy o dalším zlevnění českých domén. V dnešním Stalo se tak máme vzácnou příležitost vrátit se k některým událostem z přelomu června a července, které se již nedostaly do minulého vydání tohoto seriálu.
Startuje Telefónica O2 Czech Republic
V předminulém týdnu se sešly hned dvě významné zprávy z oblasti „konvergence“. Jedna z nich není žádným překvapením: splynutí Českého Telecomu a Eurotelu a přejmenování výsledného subjektu na Telefónica O2 Czech Republic, a. s., bylo oznámeno již dopředu. Novinkou bylo snad jen konkrétní načasování této změny, a to k 1. červenci 2006, ke kterému by příslušné změny měly být zaneseny do obchodního rejstříku.
Pro uživatele, resp. zákazníky, je podstatné že od 1. července se přestávají používat staré obchodní názvy Eurotel Praha, spol. s r. o., a Český Telecom, a. s. Nepleťme si to ale se značkami produktů a služeb: změna se týká jen jména subjektů, které poskytují služby. Netýká se ještě značek, kterými jsou označovány poskytované služby a produkty. Nové značky ještě nejsou k dispozici, a tak se budou ještě nějakou dobu používat ty staré:
Staré obchodní značky bude nová společnost nadále po určitou dobu používat pro pojmenování a identifikaci produktů, reklamní účely a podobně."
O nové značce se zatím oficiálně ví jen to, co zaznělo v příslušné tiskové zprávě:
Telefónica 02 Czech Republic bude v budoucnu používat značku O2 s dodatkem Telefónica ve všech sděleních."
Z toho lze soudit, že značka bude jednotná pro pevné i mobilní služby (a tudíž i pro služby nějakým způsobem konvergované) a že bude spíše značkou O2 než značkou Telefóniky jako takové. Ovšem kdy bude nová značka představena, včetně nového loga, se ještě neví. Nejspíše ještě probíhají fáze návrhu a schvalování. Naznačen byl pouze termín ještě letos
:
Nová značka – specifika jejího používání a podoby v České republice – bude připravena a veřejnosti představena ještě v průběhu roku 2006. Vycházet bude především ze zkušeností a nejlepší praxe společností O2 a Telefónica a z důkladné analýzy českého prostředí a potřeb našeho trhu.
Zajímavé to také může být s internetovými doménami: již dnes funguje doména telefonica-o2.cz, která je v držení nového subjektu (Telefóniky O2 Czech Republic) a již dnes vede na stránky (původního) Českého Telecomu. Další doména, telefonicao2.cz (tj. bez pomlčky), je v držení (původního) Eurotelu a zatím vede jen na prázdnou stránku. Tipuji, že toto budou „oficiální“ domény nového subjektu (s pomlčkou i bez ní).
Doména telefonica.cz je ale stále v držení společnosti Telefon Internet Call s.r.o.. V současné době je tato doména zaplacena a v zóně CZ, s poznámkou „Doména blokována“. V držení jiných subjektů jsou i varianty všech tří dosud uvedených domén, které mají ve jméně „Telefonica“ písmeno „k“ místo „c“: telefonika.cz, telefonika-o2.cz i telefonikao2.cz. Na těchto doménách lze najít i určitý obsah.
Vodafone má pevné ambice
Druhá zpráva o „konvergenci“, která přišla na konci června, byla spíše bleskem z čistého nebe. Tedy alespoň na tuzemské scéně. Navíc jde o konvergenci jiného druhu, konkrétně o snahu českého Vodafone proniknout také do světa pevných komunikací a nabízet vedle dosavadních mobilních služeb i služby „pevné“. Naznačil to nejvyšší šéf české pobočky Vodafone, Grahame Maher, na červnovém Fóru Hospodářských novin (podrobněji):
Chceme mobilní svět, ale zároveň chceme udělat vše pro naše zákazníky. Zhruba do dvanácti měsíců jim proto mimo jiné nabídneme i služby přes pevnou linku."
Z pohledu mateřského koncernu Vodafone už to ale tak překvapivá zpráva není. Právě naopak, zapadá do nové strategie „Mobile Plus“, kterou Vodafone před časem vyhlásil a v rámci které hodlá svým zákazníkům poskytovat (mimo jiné) i datové služby přes DSL, samozřejmě na bázi protokolu IP, a pochopitelně v nějaké kombinaci s mobilními technologiemi. A když už svým zákazníkům vytvoří vhodnou a dostatečně kvalitní IP platformu, bude jim po ní moci poskytovat nejrůznější služby, včetně hlasových (na bázi VoIP).
Pokud tedy plány českého Vodafone zapadají do této koncepce mateřského koncernu (což zcela určitě zapadají), pak by výše citovaný výrok neměl signalizovat nějaký souběh mobilních hlasových služeb s klasickými (tzv. přepínanými) hlasovými službami, případně nějakou obchodní spolupráci s klasickými pevnolinkovými operátory na nějakých „pevně-mobilních balíčcích“.
Spíše tipuji na to, že by se Vodafone zařadil mezi poskytovatele DSL na tuzemském trhu, a to buď cestou přeprodeje velkoobchodních služeb Českého Telecomu, nebo skrze unbundling (zpřístupnění místní smyčky). Zde by se mohl stát dalším, kdo uzavře s Českým Telecomem příslušnou smlouvu o unbundlingu a bude si na pronajaté místní smyčky nasazovat vlastní DSL technologie.
Za pravděpodobnější ale považuji druhou možnost, a to využití velkoobchodních DSL služeb GTS Novery (dříve Telenor Networks), které jsou také realizovány na unbunbdlingu. To proto, že samotné DSL asi nebude pro český Vodafone cílem, ale spíše prostředkem pro poskytování vlastních služeb – včetně hlasových, na bázi VoIP, ale nejspíše i dalších.
MI ČR vyhodnotilo plnění SIKP
Na konci června zveřejnilo Ministerstvo informatiky ČR zajímavý materiál [PDF, 252 kB], ve kterém zhodnotilo stav plnění Státní informační a komunikační politiky (SIKP, někdy též: eČesko). Připomeňme si, že uvedený koncepční dokument (SIKP) byl střednědobou strategickou koncepcí vlády v oblasti ICT, resp. elektronických komunikací, který vycházel z požadavků a filosofie evropského programu eEurope 2005. Vláda tuto koncepci přijala 24. března 2004.
Řečeno zcela bez obalu to bylo něco, co si na Česku vynutila EU: abychom její celoevropskou koncepci rozpracovali do národních podmínek. Stalo se, navíc s určitým časovým přesahem: zatímco celoevropská koncepce byla termínována do konce roku 2005, česká Státní informační a komunikační politika je výhledem do roku 2006 (míněno: včetně, tj. do konce roku 2006). Takže vlastně ještě „běží“.
Jenže Evropa v mezidobí přijala další navazující koncepci, konkrétně i2010, u které ale již poněkud „utekla“ od ICT a informační společnosti spíše do oblastí, jako je růst, zaměstnanost a rozvoj pracovních sil či začleňování (eInclusion). Opět ale EU očekávala a očekává, že členské státy její strategii určitým způsobem rozpracují do svých národních koncepcí:
prostřednictvím vnitrostátních reformních programů […] by členské státy měly vymezit priority informační společnosti v souladu s integrovanými pokyny pro růst a zaměstnanost, které zdůrazňují význam zavádění informačních a komunikačních technologií, jejich infrastruktury a jejich význam pro zaměstnanost a vzdělávání.
Vzhledem k posunu v obsahovém zaměření ale již příslušnou novou národní strategii (vnitrostátní reformní program) v ČR nepřipravovalo ministerstvo informatiky, ale ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledkem je Národní lisabonský program 2005–2008 [PDF, 393 kB] (Národní program reforem České republiky) , který se ale již ani slovem nezmiňuje o dosud platné Státní informační a komunikační politice či o Národní politice vysokorychlostního přístupu (Národní broadbandové strategii), na které navazuje. Ve své části, která se týká ICT a informační společnosti (což je kapitola příznačně nazvaná Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí) a která je jen jakýmsi „stručným výcucem“ těchto dvou koncepcí, se neobjevuje nic nového, co by šlo za hranice roku 2006. Snad jako kdyby autoři dokumentu nechtěli dále ani dohlédnout. Jedinou výjimkou, která současně dokumentuje „hloubku“ materiálu, je následující pasáž, kterou si dovolím ocitovat doslova:
Finanční zdroje pro roky 2006–2010 na příspěvky pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k Internetu budou pokryty z výnosu privatizace Českého Telecomu, a.s. a to v objemu odpovídajícímu jednomu procentu ceny za jeho prodej. Vytvoření celorepublikové infrastruktury pro vysokorychlostní přístup ke službám elektronických komunikací až k účastníkovi podpoří mimo jiné projekty podnikatelských, vědeckotechnických či univerzitních parků, projekty rozvoje infrastruktury služeb (včetně infrastruktury služeb v turistických regionech), nadnárodní účast na projektech včetně projektu s vazbami na struktury EU a technickou infrastrukturu v rámci revitalizace území.
Poznali jste v tom myšlenku broadbandového fondu z Národní broadbandové strategie? Nebo i něco dalšího? Je takovéto bezzubé žvatlání budoucností české informatiky? Někde na chvostu za modernizací a rozvojem dopravních sítí? V gesci ministerstva práce a sociálních věcí? Nebo ministerstva dopravy (a znovu i) spojů? Nebo v gesci nějakého odboru na Úřadu vlády? Nebo vlastně úplně bez jakékoli gesce?
I z tohoto pohledu vnímám nynější vyhodnocení stále platné Státní informační a komunikační politiky, ještě z dílny ministerstva informatiky, jako jakousi symbolickou tečku za jednou etapou rozvoje informační společnosti v ČR, před začátkem další etapy, jejíž podoba je stále ve hvězdách.
Ne všechno se přitom v dosavadní etapě podařilo. Samo MI ČR konstatuje, že
z celkem 33 úkolů, které Státní informační a komunikační politika formulovala, se jich více než 25 podařilo úspěšně dokončit."
A o tom by se v některých případech dalo s mírou úspěšnosti ještě poněkud polemizovat. Ale to si raději nechám na podrobnější článek, který si celé hodnocení určitě zaslouží.
Zastavení infringement procedures proti ČR
Na závěr ještě jedna poměrně čerstvá zpráva, opět z EU. Ta si vynucuje důsledné a plné dodržování svých pravidel (formulovaných skrze různé direktivy, nařízení atd.) i prostřednictvím tzv. přestupkových řízení (řízení o porušení Smlouvy, infringement procedures), která vede proti konkrétním členským zemím v konkrétních kauzách a která mohou vyústit až v žalobu u Evropského soudního dvora a vysokou pokutou.
V oblasti elektronických komunikací bylo před časem zahájeno a vůči ČR vedeno hned několik takovýchto řízení. Z posledních informací, které EU zveřejnila 7. července 2006, však vyplývá, že některé z nich mohly být zastaveny. Konkrétně se jedná o tyto problémy:
- neexistence mobilní přenositelnosti – bylo odstraněno 15. ledna 2006, kdy se MNP stala dostupnou;
- neexistující „úplný“ veřejný telefonní seznam a adresářová služba – odstraněno možností zahrnout mobilní čísla do veřejných telefonních seznamů a adresářových služeb. Byť je řešeno na (rozumném) principu opt-in, tj. až na žádost uživatele čísla, a faktické využití je minimální;
- nesprávná implementace direktivy 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích: v ochraně proti spamu ČR z pohledu EU příliš přitvrdila, když už i u zákazníků firem aplikovala přísnější princip opt-in místo benevolentnějšího opt-out. Napravit to musela až novela zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, řešená formou „legislativní vsuvky“ do novely zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (zákon č. č. 214/2006 Sb., účinný od 1. srpna t.r.). Podrobněji jsem tuto kauzu popisoval zde na Lupě v článku Antispamový zákon bude měkčí.
Stále by však mělo probíhat řízení kvůli absenci analýz relevantních trhů (resp. jejich notifikací), zahájené již v loňském roce.
ČLÁNKY DO MAILU