Stalo se: ČTÚ chce výrazně zlevnit LLU

Pozornost světa informačních a komunikačních technologií byla po celý minulý týden upřena zejména do německého Hannoveru, kde právě probíhal veletrh CeBIT. Ovšem i u nás doma se v oblasti ICT odehrály zajímavé věci. Například kolem služeb, poskytovaných skrze mechanismus zpřístupnění místních smyček (anglicky: local loop unbundling, zkratkou LLU).

Volný avizuje

První vlaštovku vypustil již minulé úterý rozhovor Martina Vyleťala s Mikulášem Labským, který vyšel zde na Lupě. Mikuláš Labský, působící jako produktový a marketingový ředitel ve společnosti Telekom Austria Czech Republic (nabízející své služby pod značkou Volný), zde naznačil něco z toho, co se v kuchyni Volného právě připravuje:

Chystáte se v letošním roce představit nové služby?

Co se týče nových služeb, budeme se hlavně zaměřovat na naši platformu LLU. Konkrétně se bude jednat o služby na neaktivním vedení. Nově bude možné si od nás objednat služby i bez telefonní linky.

Pro docenění tohoto výroku je vhodné si připomenout, jak tomu bylo až doposud: Telefónica O2 Czech Republic, která má zákonem nařízeno pronajímat své místní smyčky (formálně správně: účastnická vedení) svým konkurentům, dosud zastávala názor, že se tato povinnost týká jen tzv. aktivních vedení. Tedy takových, které již jsou zřízeny a jsou na nich poskytovány alespoň hlasové služby (a zákazník za ně řádně platí). Takže pokud se některý potenciální zákazník (bez pevné linky od TO2 CR) chtěl stát zákazníkem některého z alternativních operátorů, musel se nejprve stát zákazníkem Telefóniky, nechat si od ní zřídit pevnou linku, a teprve následně mohl jím vybraný alternativní operátor požádat Telefóniku o zpřístupnění této linky (skrze LLU) a „převzetí“ zákazníka.

Snad netřeba dodávat, že během těchto přechodů je řada příležitostí k všelijakému „oslovování“ zákazníků s nejrůznějšími nabídkami, šitými na míru jejich konkrétní situaci a potřebám. Nehledě již na zvýšené náklady a administrativní zátěž. A tak se určitě nelze divit, proč se tomu chtějí alternativci vyhnout.

Nehledě na další důležitý aspekt: „aktivních vedení“ neustále ubývá, s tím jak klesá počet pevných linek (viz grafy v předchozích vydáních tohoto seriálu). Dnes už jich zbývá přibližně jen polovina počtu z let 1999 až 2001, kdy byly pevné linky na vrcholu své slávy a jejich počet se blížil ke 4 milionům.

Volný (znovu)oznamuje

Hned následující den po tom, co na Lupě vyšel zmíněný rozhovor, vydává Volný (resp. Telekom Austria Czech Republic) tiskovou zprávu, ve které oznamuje, že právě začíná nabízet ADSL „i bez pevné linky“, v podobě služby Volný Internet Extra:

Vysokorychlostní Internet od VOLNÝ – poprvé bez pevné linky

VOLNÝ (Telekom Austria Czech Republic) jako první na českém trhu nabídne ADSL Internet i zákazníkům, kteří nemají pevnou linku.

VOLNÝ nabídne službu internetového připojení bez pevné linky VOLNÝ Internet Extra v rychlostech 2048/256, 4096/384 a 8192/512 kb­it/s za cenu od 699 korun (včetně DPH). K této ceně již zákazník neplatí žádné další poplatky (poplatky za pevnou linku apod.).

Na první pohled to vypadá jako šikovná „PR recyklace“ (opakované využití již jednou použitého mediálního oznámení), protože „ADSL bez pevné linky“, resp. „nahé ADSL“, v podobě služby VOLNÝ Internet Extra, nabízí Volný již nějaký ten pátek. Minimálně od ledna 2007, kdy tato služba začínala na 748,51 Kč za 2 Mbit/s, a postupně zlevňovala. V říjnu 2007 již stála jen 713 korun, a v současné době přijde na avizovaných 699 korun (vše včetně DPH a již bez dalších poplatků za pevnou linku). A Volný navíc není sám, protože „nahé ADSL“ již nabízí třeba i T-Mobile.

Nic nového nenaznačuje ani následující pasáž tiskové zprávy Volného, která hovoří o dočasném zřízení nové pevné linky, která je následně zase zrušena:

V případě pozitivního šetření je zákazníkovi zřízena dočasná pevná telefonní linka a dočasné telefonní číslo pro aktivaci internetového připojení. Po zřízení připojení je dočasná pevná linka a dočasné telefonní číslo zrušeno.

Co je skutečně nového?

Proč tedy Volný prezentuje svou službu nahého ADSL jako úplnou novinku, když už ji nabízí déle jak rok? Hraje snad na to, že si to některá média neuvědomí, budou to prezentovat jako skutečnou novinku, a tím mu zajistí kýženou publicitu? Proč jeho marketingový a produktový ředitel hovoří o možnosti „nově si objednat služby i bez telefonní linky“, když nahé ADSL zde existuje již dlouho?

Z pohledu koncového zákazníka je skutečná novinka právě „v možnosti objednání“! Dosud, pokud jste si chtěli pořídit ADSL, museli jste již mít pevnou linku a k ní přiřazené číslo už jen kvůli tomu, abyste se mohli zeptat, zda na tomto čísle lze ADSL zřídit. Následně na tomto telefonním čísle závisely i veškeré další procesy, zajišťující objednání a zřízení přípojky.

Nyní už to ale neplatí a Volný umožňuje „ptát se“ a následně objednávat nejen podle telefonního čísla, ale i podle běžné geografické adresy:

Na základě zadaných údajů (adresy, na které má být služba VOLNÝ Internet Extra zřízena) se prověří, zda je zřízení služby v dané lokalitě možné.

Poznáte to i podle toho, že na webových stránkách Volného, kde se služba objednává, najdete pod sebou dva formuláře: jeden pro objednání služby na základě telefonního čísla (jako doposud), a nový pro objednání na základě výběru lokality. Stále ale přetrvává důležité omezení v tom, že poskytování služby VOLNÝ Internet Extra je omezeno jen na vlastní síť Volného, kterou si buduje na bázi zpřístupněných místních smyček (LLU) a která pokrývá jen určité části větších měst (podrobněji). Podle jeho vlastních údajů pokrývá na 40 % všech (aktivních) pevných linek.

Není neaktivní jako neaktivní

To, že Volný nyní umožňuje objednávat nové přípojky i bez existence (znalosti) telefonního čísla, možná vypadá na první pohled jako nepříliš významná drobnost. Ve skutečnosti je to ale docela významná změna, směřující k možnosti zřizovat ADSL i na dosud neaktivních místních smyčkách (účastnických vedení).

I zde je ale třeba rozlišovat, protože není „neaktivní vedení“ jako „neaktivní vedení“. Jestliže kolem roku 2000 měl tehdejší Telecom necelé čtyři miliony aktivních pevných linek (byť je počítal včetně ISDN kanálů, což teď nechme stranou), a nyní jich má jen cca dva miliony, pak mu dnes leží ladem cca dva miliony vedení (smyček), které sice jsou neaktivní, ale mohly by se znovu stát aktivní velmi snadno. Lze si to představit i tak, že „neaktivní“ jsou jen obchodně, v tom smyslu že nemají přidělené telefonní číslo, nejsou po nich poskytovány žádné služby, negenerují žádné výnosy – ale po stránce technické se nemusí až tak odlišovat od dosud aktivních vedení. Náklady na jejich případnou aktivaci, nebo na jejich zpřístupnění (v rámci LLU) by neměly být až tak velké.

Vedle toho pak má Telefónica „v zemi“ množství dalších metalických vedení (smyček), které jsou také neaktivní, a dosud nikdy aktivními nebyly. Kolik jich je, ví zřejmě jen Telefónica sama. Náklady na jejich aktivaci by už mohly být vyšší než u těch vedení, která již někdy aktivní byla.

Nová služba PPV-B

Dosavadní praxe přitom byla skutečně taková, že zpřístupnit („unbundlovat“) bylo možné jen aktivní místní smyčky (aktivní účastnická vedení). Vyplývalo to mj. z toho, jak byla formulována příslušná velkoobchodní nabídka, kterou byla Telefónica povinna vydat (na příslušném regulovaném relevantním trhu): nabízela možnost přenechat (pronajmout) alternativnímu operátorovi pouze již existující (ve smyslu: aktivní) vedení.

Od ledna 2008 ale existuje nová verze velkoobchodní nabídky na unbundling, která už nabízí i novou možnost, resp. službu:

Zřízení účastnického kovového vedení s následným zpřístupněním toho účastnického vedení (dále jen “PPV-B”)

Podstatu onoho „zřízení“ vysvětluje následující pasáž, která hovoří o tom, že potřebné vedení je nejprve sestaveno z dílčích úseků:

Na základě objednávky … propojí společnost Telefónica O2 jednotlivé existující úseky kovových vedení do účastnického kovového vedení a toto zřízené vedení následně zpřístupní Poskytovateli …

Takto formulovaná podstata služby by mohla dávat naději na to, že by se v rámci unbundlingu mohla pronajímat skutečně všechna neaktivní vedení. Bohužel je zde ale ještě jedna významná omezující podmínka:

Společnost Telefónica O2 poskytne službu PPV-B pouze, pokud budou jednotlivé úseky kovového vedení existovat v celé délce.

Tomu rozumím tak, že TO2 CR už je ochotna zpřístupnit pouze taková účastnická vedení (smyčky), která dokáže sestavit, aniž by musela „nově tahat“ jakákoli nová vedení. Na druhou stranu by to ale mělo zahrnovat přinejmenším všechna vedení (smyčky), která již někdy byla aktivní, a nyní jsou na neaktivní. A snad to bude zahrnovat i další vedení, která již „existují v plné délce“, ale dosud nikdy aktivní nebyla.

Cui bono?

Fakticky jsme se tedy dočkali možnosti zpřístupnění i neaktivních účastnických vedení (místních smyček), po které alternativní operátoři tak dlouho volali. A pokud je mi známo, stalo se tak bez regulačního zásahu (a dokonce i bez povšimnutí regulátora v jeho lednové monitorovací zprávě [PDF, 267 kB]).

Na druhou stranu to má svou logiku: jestliže Telefónice rapidně ubývají aktivní pevné linky, pak je více než logické, že se snaží získat alespoň nějaké výnosy z těch, které již aktivní nejsou – a vlastně se zaktivují skrze zpřístupnění, kdy si je pronajme některý z alternativních operátorů.

Zajímavou otázkou ale bude, nakolik to reálně uvolní ruce alternativním operátorům, v jejich snahách o rozvoj vlastních služeb poskytovaných skrze zpřístupnění místních smyček. Na to odpoví až čas.

Bude unbundling levnější?

Osobně si myslím, že větší efekt by mohlo přinést něco jiného, a to snížení regulovaných cen za unbundling (zpřístupnění místních smyček). Jak známo, tyto ceny jsou u nás regulovány, a tedy direktivně určeny Českým telekomunikačním úřadem (jako maximální ceny). Jeho dosud platný cenový výměr (rozhodnutí o ceně CEN/11/04.2006 [PDF, 902 kB]) pochází z roku 2006, a je především výsledkem analýzy příslušného relevantního trhu (původně trhu č. 11) a příslušných ekonomických propočtů regulátora.

Nová analýza relevantního trhu se zpřístupněním místních smyček se sice chystá, ale dosud neproběhla. Přesto se minulý týden objevil na webu ČTÚ k veřejné diskusi návrh nového cenového rozhodnutí k unbundlingu, které dosti podstatně snižuje jeho ceny – jednorázové i průběžné měsíční ceny.

Vysvětlení toho, proč změny přichází už nyní (a ne až po další analýze), je přitom jednoduché: regulátor má povinnost „průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi analýzami“ a reagovat na ně. Mj. má kontrolovat i to, zda jsou stále nákladově orientované, i po zavedení jím nařízení oddělené evidence nákladů a výnosů. A tak si vyžádal příslušné podklady za rok 2006, přidal jako kritérium aktualizovanou hodnotu návratnosti vloženého kapitálu před zdaněním (WACC, ve výši 11,5 %) – a dospěl k nové výši nákladově orientovaných cen.

Samozřejmě jde o celou řadu položek, ale ty asi nejzajímavější a nejdůležitější změny shrnují následující dvě tabulky. První se týká jednorázových cen, kde změny ještě nejsou až tak velké.

Ovšem u průběžných měsíčních cen už je navrhované snížení podstatně zajímavější.

Telefónica O2 Czech Republic, jako dotčený subjekt, na návrh reagovala již dříve a podle očekávání snížení cen rozporovala. Regulátor jí ale ve svém návrhu kontroval argumentem, že právě díky službě PPV-B je nyní alternativním operátorům k dispozici více místních smyček ke zpřístupnění, a tudíž i náklady by se měly rozpočítávat mezi větší počty smyček, než jen mezi ty, které jsou právě aktivní (podrobněji viz odůvodnění návrhu).

Jen pro úplnost si dovolím dodat, že „plný přístup“ znamená pronajmutí celé místní smyčky, takže koncový zákazník (uživatel) pak už neplatí Telefónice vůbec nic. Naopak u sdíleného přístupu si alternativní operátor pronajímá od TO2 CR pouze nadhovorové pásmo, a koncový zákazník (uživatel) stále musí odebírat hlasové služby od TO2 CR a také za ně nadále platit.

Například u výše popisované služby VOLNÝ Internet Extra jde o využití plného přístupu, který by podle návrhu zlevnil (na velkoobchodní úrovni) o 360 – 262=98 korun. Pokud dnes stojí tato služba koncového zákazníka 699 korun včetně DPH, a pokud by její poskytovatel (Volný) promítnul zlevnění na velkoobchodní úrovni plně do koncové ceny, pak by to (i se započítáním vlivu DPH) mohlo znamenat zlevnění dokonce o více jak 100 korun. Samozřejmě ale zatím jde jen o spekulaci, skutečnost bude záviset na rozhodnutí konkrétního poskytovatele. Ale i na tom, zda se nynější návrh nového cenového rozhodnutí ČTÚ, zveřejněný k diskusi a připomínkování, skutečně naplní, nebo zda se ještě nějak změní.