Když jsem se o prázdninách probíral starými novinami, docela jsem se zhrozil. Dvě monopolní firmy v České republice, Český Telecom (jako telekomunikační chráněnec státu) a mladoboleslavská Škoda-Auto (jako původně „zaprodaný“ výrobce automobilů) mají naprosto odlišné hodnocení v českém tisku. Zkuste si v novinách najít za poslední měsíc jediný pozitivní článek o Telecomu. Budete hodně dlouho hledat. Naopak na dobré výsledky Škodovky můžete zavadit v každém druhém vydání (viz například hodnocení z tisku ostravského Innovatia). Může být vůbec dominantní firma dobře hodnocená?
Určitě ano. Obě dvě zmiňované firmy vycházely před 10 lety z podobných základů. Telecomu zůstává výhoda v podobě Parlamentu, která pomine, Škoda má výhodu v podobě „bariér vstupu do odvětví“, které alespoň v rámci České republiky zůstávají. A právě nejrůznější bariéry dělají z informačních technologií hodně zamotané kolo – abyste začali konkurovat zavedené firmě, musíte vynaložit nesrovnatelně vyšší prostředky než Váš předchůdce. ICQ vytvořili 4 izraelští programátoři a s pár lidmi rozšířili mezi miliony lidí, messengery MSN nebo AOL musí tlačit již pořádné peníze.
Každá největší firma proto musí počítat s nekonečným ostřelováním. Microsoft to chytá každý den, podobně na tom bude v případě svého rozšíření i Linux (i když tam se asi budou vymýšlet vtípky ne na firmu, ale na jedinou osobu).
Co se o takových firmách nejčastěji tvrdí?
Nemají nejlepší výrobky
O spoustě dvojek na trhu se tvrdí, že jsou (nejen) technologicky mnohem lepší. AMD proti Intelu, síťový Novell NetWare proti Windows, kancelářský WordPerfect proti Officu (bývalo). Na Lupě často v diskuzích zaznívá, že je obsazení trhu pouze otázkou marketingu. Nezáleží, co děláte, ale jak to lidem vtlučete do hlavy. Myslím, že ne výlučně. Často „stačí“ jen najít správnou cílovou skupinu a nabídnout jí přesně šitý výrobek.
Učebnicovým příkladem je rok 1992 a nástup encyklopedie Encarty od Microsoftu proti „neporazitelné“ Britannice. Za 4 roky byla „Encyklopedie encyklopedií“ položena na lopatky a nebýt šlechetného investora, zmizela by ze světa. Přitom Encarta je méně obsažnější encyklopedií, ale je beze zbytku použitelná (a zábavná!) pro 75% lidí. Horší výrobek porazil lepší?
Chovají se bezohledně
O dominantních hráčích se běžně tvrdí, že likvidují trh a nevybíravě se chovají také ke svým zákazníkům. Přestože je toto tvrzení poměrně časté, nejsem si jistý, zda může platit. Alespoň dlouhodobě. Přeci jen „monopoly“ (doufám, že mě nikdo nebude chtít skalpovat, že tento termín nepoužívám zcela přesně) už nejsou, co bývaly. Z dříve jednoznačné jedničky se může během pár měsíců stát „pouhá jednička“ (Intel) a získávání a ztrácení postů bude probíhat mnohem rychleji – včera král, dnes poražený.
Ničí malé firmy
Dřívější pravidlo „když mě někdo ohrožuje, zničím ho“ přestalo platit. Alespoň v některých zeměpisných šířkách. V západní Evropě a Spojených státech snad neexistuje jediná velká firma, která by neměla svůj venture kapitálový fond pro podporu začínajících firem (FBI nevyjímaje). Dosud přežívající povědomí o ničení je nahrazováno pravidlem „udělat ze soupeře partnera“. Po zkušenostech s internetovými firmami, které přes noc vyrostly do neuvěřitelných velikostí (počítejme přes počet zaměstnanců), si již žádná firma nemůže dovolit někoho odhodit. Nemálo je příběhů, kdy malá firma byla vyhozena ředitelem „té velké“, aby se za půl roku vrátila a „tu velkou“ koupila (osud toho ředitele se většinou neuvádí).
Občas se toto chování dominátorů označuje jako „námořní konvoj“ – jedna velká loď, která potřebuje pomoc ostatních. Že se nejedná i v České republice o pohádku, dokazují nově zakládané internetové inkubátory (líhně mladých firem), do kterých chce podle ohlasů mnoho velkých českých firem umístit zajímavé projekty na tzv. „incubation on-demand“ – nechají malé týmy ze svého oboru vyvíjet nové věci, aby je v případě zdárného dokončení projektu odkoupili.
Zneužívají stát
Citlivé téma, které stejně těmto firmám nepřidělává příliš vrásek (pokud nejsou v pozici Telecomu). Zajímalo by mě, jak se cítí náš premiér jako představitel státu při jednáních, na kterých je se zástupci firem nesrovnatelně finančně větších než celý stát (například kdyby se setkal s šéfem IBM, bude jednat s člověkem sedícím na desetinásobně větším balíku peněz).
Takže potřebujeme v informačních technologiích monopolní firmy, nebo ne? Neřekl bych ani ano, ani ne, neboť dominance je snad až vlastností tohoto oboru. Při vzniku nových technologií se vždy vyrojí několik firem a jen jedna z nich dokáže získat většinu (i když, jak dokazuje Internet, nemusí to platit vždy). Všechny dominátory bychom proto měli brát spíš jako výzvu než jako škůdce. Neboť: nepůjdete náhodou za pět let kupovat právě Český Telecom jako trojku na trhu?
ČLÁNKY DO MAILU