Porodní bolesti elektronických knih

Koncem minulého roku dorazily čtečky elektronických knih ve velkém i do Česka. Ačkoli by se mohlo zdát, že současně se čtečkami dorazil do Česka také fenomén elektronických knih, které lidé v zahraničí a zejména pak ve Spojených státech zhusta nakupují, boom prodeje e-knih se zatím na tuzemském knižním trhu nekoná.  Jedním z důvodů, na který komentátoři upozorňovali už v minulém roce, je nedostatek odpovídajícího českého obsahu, který by si uživatelé mohli do svých čteček zakoupit.

Elektronické knihy do značné míry kopírují příběh MP3 souborů, které se nejdříve přehrávaly také hlavně na klasických PC. Poté přišly MP3 přehrávače a zejména Apple iPod, jehož koncept zahájil postupnou změnu celého audiovizuálního průmyslu. Také knihy v elektronické podobě existovaly dávno předtím, než se objevila první čtečka elektronických knih.  Podobně jako ve světě hudby iPod, má nyní ambici změnit oblast knižního trhu čtečka Kindle 3 od Amazonu.

Maximálně desítky kusů na jeden titul

Situace v Česku se od loňského roku přece jen změnila. Na trhu se objevily tři firmy, které začaly české e-knihy prodávat. Další dvě (Kosmas, Euromedia) připravují spuštění prodeje e-knih v první polovině letošního roku.

Když ovšem sečteme nabídku titulů na webech eReading, Palmknihy a Ráj knih ani zdaleka se neblížíme množství, které je k dispozici volně a bezplatně ke stažení na warez fórech, samozřejmě bez vědomí autorů a nakladatelů. 

Například jen na serveru xTrance.info je k dispozici více než 7500 publikací od více než 5 tisíc autorů. Pro srovnání eReading má nyní v nabídce „jen“ 518 titulů. Navíc prodejci e-knih přiznávají, že v současné době prodávají od jednoho titulu maximálně desítky kusů, což ale může být způsobeno do značné míry právě omezeným výběrem titulů.

Analogie s hudebním průmyslem

V této souvislosti se už objevují hlasy, že pokud nakladatelé v případě e-knih zaspí stejně, jako v minulosti zaspala hudební vydavatelství s prodejem hudby na Internetu, ztratí velkou část trhu e-knih a získávat zpět ji budou jen velmi obtížně.

Mimochodem loni poklesly prodeje českých hudebních vydavatelství meziročně o 27 procent a jen zanedbatelné množství hudby – 7 procent bylo prodáno v digitální podobě, zejména zásluhou mobilních operátorů. Navíc před necelými dvěma měsíci skončil projekt i-legálně. Za jeho koncem prý nestojí  aplikace DRM ochrany, ale přístup vydavatelů, kteří jej podle Jiřího Hlavenky „nechali žít za nedůstojných podmínek“. Ostatně ani Steve Jobs to neměl v případě iTunes s vydavateli zpočátku nikterak jednoduché.

Češi – národ knihomolů

Ale vraťme se zpět k elektronickým knihám. Na českém Internetu se zatím sice příliš neprodávají, ale potenciál je pro ně v Česku zřejmě vysoký. V porovnání se zbytkem Evropy totiž patříme mezi knihomoly. Podle průzkumu agentury Mediaresearch, který proběhl letos v únoru, čte papírové knihy alespoň jednou týdně polovina internetové populace.

Téměř denně pak sáhne po papírové knize čtvrtina internetové populace, což nás řadí po bok skandinávských zemí, kde je obliba knih tradičně vysoká.  Navíc objem tuzemského knižního trhu představuje přibližně 6 miliard korun obratu a 17 500 vydaných tištěných titulů v roce 2009.  

Z průzkumu také vyplývá, že povědomí o elektronických knihách je u české veřejnosti překvapivě vysoké. Pouze pětina respondentů přiznala, že toho o čtečkách a elektronických knihách zatím příliš neví. Na druhou stranu o koupi elektronické knihy uvažuje pouze čtvrtina internetové populace. 

11 procent internetových uživatelů už nějakou knihu vlastní, 64 procent zatím žádnou e-knihu nemá a ani neuvažuje o její koupi. Zajímavé je, že téměř třetina uživatelů už někdy e-knihu četla, ale většina z nich na jiném zařízení než na čtečce, o její koupi uvažuje v horizontu jednoho roku necelá pětina uživatelů.

Zdroj: Mediaresearch

Polovina či pětina prodaných knih budou za pět let e-knihy

Elektronické knihy mají mezi uživateli zaryté obhájce, ale i odpůrce. Jedni tvrdí, že se nic nevyrovná zážitku, ze čtení papírové knihy. Druzí namítají, že e-knihy jsou skladnější a vejde se jich do jedné čtečky více než do rozsáhlé domácí knihovny.

Zdali dojde v Česku k rozvoji trhu s e-knihami, záleží hlavně na nakladatelích, ale také na schopnosti prodejců e-knih, přesvědčit nakladatele, že tento prodejní kanál je životaschopný a ekonomicky zajímavý. Ačkoli je dnes český trh s e-knihami v porovnání s trhem tištěných knih marginální, jsou mezi jejich prodejci tací, kteří předpovídají e-knihám v Česku zářnou budoucnost.

Do roku 2016 budou elektronické knihy tvořit v Česku 50 procent všech prodaných knih, prohlásil Jiří Vlček, provozovatel serveru Palmknihy, na pondělním setkání Marketing Monday, které pořádá sdružení TUESDAY Business Network. Příležitost vidí hlavně u knih, které se nevyplatí tisknout, ale také u knih, které po rozebrání nákladu většinou navždy zmizí z pultů knihkupectví. 88 procent knižního trhu přitom v současné době tvoří novinky.

Jiří Vlček, Palmknihy.cz

Martin Lipert z eReading.cz zase porovnáním kalkulace nákladů a výnosů u tištěné a elektronické knihy prokázal, že e-kniha přináší nakladateli zisk při nižším množství prodaných kopií než klasická papírová kniha. V odhadech, jak by mohl tuzemský knižní trh vypadat za pět let byl ale Lipert mnohem střízlivější. Úspěchem podle něj bude, když se bude v roce 2016 prodávat ve formě e-knih 20 procent knižní produkce.

Martin Lipert, eReading.cz

E-knihy se mohou uchytit pouze v koexistenci s tištěnými

E-knihy čeká ještě mnoho problémů, které je potřeba vyřešit, od technických, právních až po sociálně-etické. Papírové knihy mají v podstatě jen jeden problém, a to je skutečnost, že lidé mají stále méně času a chuti číst. To se ani s příchodem e-knih pravděpodobně nezmění, upozornil Jan Kanzelsberger ml., majitel největšího knihkupeckého řetězce na českém trhu.

Podle něj se elektronické knihy mohou uchytit a růst pouze v koexistenci s knihami tištěnými. Bude ale také záležet na tom, jak se k elektronickým knihám postaví nakladatelé, kteří často při diskusi o e-knihách argumentují fixními náklady.

Zleva: Jan Kanzelsberger ml., Pavel Kočička (Economia), Bohuslav Vaněk – Úvalský (spisovatel), Vojtěch Chloupek (Bird & Bird), Martin Lipert, eReading.cz,Jiří Vlček, Palmknihy.cz, Marek Lutonský (Mladá fronta)

Není uměním knihu vydat, ale prodat. Proto nakladatel tak úzkostlivě argumentuje tím, že on přece musí platit účty, protože ty mu přijdou každý měsíc, zatímco tržba z knih je problematická. Když se na něj dnes obracíme, aby svůj produkt částečně stáhl z nějakého trhu a přesunul ho na trh, kterému sám ani nerozumí, tak si hledá důvody, proč to neudělat, vysvětlil Kanzelsberger jednu z možných příčin opatrnosti nakladatelů.

Odlišná právní úprava neumožňuje e-knihu zdědit

Pro tištěné a elektronické knihy navíc platí rozdílná právní úprava. Elektronickou knihu není možné prodat, půjčit či zdědit.  Neuplatňuje se na ní takzvaný institut vyčerpání práv jako u tištěných knih. Když vytvoříte tištěnou knihu a prodáte ji, tak jste tím vyčerpali autorská práva ke konkrétní knize. Knihu může tedy zákazník dál půjčovat, prodávat či dědit. Otázkou tedy je, jak budou moci s elektronickými knihami nakládat například knihovny nebo další instituce, které zapůjčují knihy.

Vojtěch Chloupek z právní kanceláře Bird & Bird upozornil na to, že české zákony pokulhávají za vývojem technologií. Když nakupujete zboží na Internetu, máte ze zákona právo do 14 dnů zboží bez udání důvodu obchodníkovi vrátit.

Vojtěch Chloupek, Bird & Bird

Občanský zákoník už zná CDčka, DVDčka a videokazety a říká, že když si některý z těchto nosičů koupíte a rozbalíte z původního obalu, tak už není možné takový nosič, obsahující nějakou nahrávku, vrátit. Oblast elektronických audiosouborů či knih ale tímto způsobem zatím upravena není. Přitom elektronické formáty by logicky ze čtrnáctidenní lhůty pro vrácení zboží měly být vyňaty, řekl Vojtěch Chloupek.

Rozhodne uživatelský zážitek

Nejde ale jen o právní aspekty. Problémem e-knih je i roztříštěnost formátů a je otázkou, zdali se v budoucnu nestrhne bitva o to, který z formátů trh ovládne. Nakladatelé jsou opatrní vůči elektronické distribuci i kvůli obavě z pirátství, někteří z nich preferují vlastní uzavřenou čtečku, jiní vyžadují ochranu ve formě DRM.

Navíc desítky let podepisovali práva pouze na papírové výtisky a je tedy velmi pravděpodobně, že na vydání značného množství knih v elektronické podobě práva vůbec nemají.

Pokud se nastíněné problémy podaří v budoucnu vyřešit, čtenáři podle Liperta zjistí, že e-knihy mají vlastně jen dvě nevýhody.  Nevoní a autor vám ji jen těžko podepíše. Co se týče vůně, tak je prý už k sehnání sprej s názvem „vůně knih“, který by měl navodit tu správnou knižní atmosféru i v případě, že vám při čtení mezi prsty nešustí listy papíru.

Elektronické knihy zřejmě nikdy plně nenahradí knihy tištěné. Podle množství e-knih, které jsou k dispozici ke stažení na různých českých fórech, je ale zřejmé, že trh pro jejich prodej existuje už nyní. Na prodejcích je, aby nabídli možnost knihu rychle a snadno koupit v takovém formátu, aby ji bylo možné číst na různých zařízeních. DRM nebude podle Martina Léra pro masového konzumenta hrát roli, důležitější bude právě „user experience“.