Domácnosti a firmy budou nejspíš od ledna 2025 platit vyšší televizní a rozhlasové poplatky. Předpokládá to návrh zákona, který připravilo Ministerstvo kultury. Na základních principech se shodly všechny strany vládní koalice.
Pokud zákon projde v navrhované podobě, platily by domácnosti 160 Kč měsíčně na televizních poplatcích a 55 Kč měsíčně na rozhlasových poplatcích.
Právnické osoby, tedy typicky firmy, by platily podle toho, kolik mají zaměstnanců. „Opouštíme princip toho, že se platí z reálného počtu přístrojů. Zavádíme něco, čemu já říkám zjednodušeně intervalový model. Podle počtu zaměstnanců se platí určitý násobek těch rozhlasových a televizních poplatků,“ vysvětlil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Návrh Ministerstva kultury dělí firmy a organizace do šesti pásem.
Živnostníci bez zaměstnanců a malé firmy do pěti zaměstnanců nebudou muset poplatky hradit. Pokud ale mají přijímač v domácnosti, tak za něj platit musí stejně jako všichni ostatní.
V pásmu od 6 do 19 zaměstnanců se základní poplatek vynásobí koeficientem 3. Například televizní poplatek bude v takovém případě 3 × 160 Kč, tedy 480 Kč měsíčně.
V pásmu od 20 do 49 zaměstnanců se bude poplatek násobit 7. U firem od 50 do 249 zaměstnanců se použije koeficient 20. Zaměstnavatelé s 250 až 999 zaměstnanci budou násobit základní poplatek koeficientem 45.
Souhlasíte s navrženým zvýšením televizních a rozhlasových poplatků?
Největší firmy, které mají přes tisíc zaměstnanců, budou pro výpočet měsíčního poplatku používat koeficient 100. Například Škoda Auto by tedy měla každý měsíc odvádět televizní poplatky ve výši 16 000 Kč.
„Nám ten princip připadá spravedlivější. Je inspirovaný německým modelem,“ poznamenal ministr kultury.
Speciální povinnost by se měla vztahovat na leasingové společnosti, které pronajímají dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač (tedy například autorádio). Takový podnikatel bude platit rozhlasový nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek.
Toto rozdělení a sazby jsou ale pouze vstupním návrhem. Teď zákon vstupuje do meziresortního připomínkového řízení, po kterém vznikne finální podoba pro jednání vlády. Teprve poté začne projednávání ve sněmovně.
Je pravděpodobné, že opoziční strany ANO a SPD budou návrh blokovat jako celek, ačkoliv nemají dostatek hlasů pro zamítnutí zákona. Andrej Babiš i Tomio Okamura chtějí poplatky úplně zrušit a financovat Českou televizi a Český rozhlas ze státního rozpočtu. Dá se tedy očekávat, že budou při projednávání zákona ve sněmovně obstruovat.
Úplně spokojení nejsou s návrhem ani Piráti, kteří nechají svým poslancům volné hlasování. Jejich poslanecký klub ale má jenom čtyři členy, takže na schválení zákona to nebude mít vliv, i kdyby byli všichni proti.
Pirátům nevadí poplatky, ale jiná část zákona, která rozšiřuje okruh poplatníků. Až dosud platilo, že se povinnost hradit poplatky vztahovala na tradiční televizní a rozhlasové přijímače. Kdo se díval přes internet, ten platit nemusel. To se teď změní.
Nová definice přijímače v návrhu zákona zní takto: „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci vysílání, bez ohledu na způsob příjmu“. Široký popis by tedy zahrnoval také tablety, chytré mobily anebo sledování televizního vysílání v aplikacích typu SledováníTV a Skylink Live TV. Zároveň zůstane zachována podmínka, že zařízení bude považováno za přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.
„My jsme na poslaneckém klubu velmi zvažovali to rozšíření okruhů plátců i na lidi, kteří nemají televizi nebo nemají rádio, mají jenom mobil nebo počítač. Vnímáme to z určitého pohledu jako problematické,“ připustil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
Česká televize ani Český rozhlas nezískají žádné nové pravomoci, jak zjišťovat, jestli má někdo doma zařízení připojené k internetu. „Nikdo nebude nikoho nahánět ve spolupráci s mobilním operátorem,“ uklidňoval ministr kultury Martin Baxa. K odhlášení z evidence bude nadále stačit čestné prohlášení, že potenciální poplatník žádné takové zařízení nevlastní.
Všechny změny by měly podle kalkulace ministerstva přinést do rozpočtu České televize 1,4 miliardy korun navíc. U Českého rozhlasu by roční rozpočet narostl o 600 milionů korun. Propočet zohledňuje to, že České televizi skončí výjimka z účtování DPH, takže část výnosů z poplatků pohltí právě daň.
„Za Piráty považuji za důležité, že se nám podařilo vyjednat, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, což posílí transparentnost veřejnoprávních médií, a taky že média budou nově informovat občany ohledně dezinformací a hybridních hrozeb,“ doplnil Michálek.
Příští rok se uskuteční konference, na které se upřesní očekávání od médií veřejné služby v digitální době.
Možnost kontroly hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem zkoušeli poslanci prosadit už v minulém volebním období, ale nakonec zákon těsně nestihli schválit. „Neztotožňujeme se s tvrzením, že lijeme peníze někam do černé díry,“ odmítl ministr kultury zpochybňování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. „Roční jednání pracovní skupiny za účasti zástupců veřejnoprávních médií bylo také mimo jiné spojeno s velmi pečlivou debatou o tom, proč je třeba získat nové finanční prostředky. Jak rozhlas, tak televize velmi detailně předložily rozbory, které šly často nad rámec výročních zpráv o hospodaření, které se předkládají podle zákonů,“ podotkl Martin Baxa.
Česká televize i Český rozhlas plánovanou podobu mediální novely přivítaly.
„Věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ řekl končící generální ředitel České televize Petr Dvořák.
„Na konci září opouštím po dvanácti letech post ředitele ČT. Mrzí mě to, televize byla mojí srdeční záležitostí. Ale jsem pyšný, že ji předávám v nejlepší kondici, v jaké kdy byla. A navíc s bonusem, kterým je právě vyřešené financování, o což jsem se léta snažil. Věřím, že se díky tomu podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům,“ zmínil Dvořák.
„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ oznámil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Televizní poplatek se naposledy zvyšoval před patnácti lety na současných 135 Kč. Za tu dobu se jeho hodnota v důsledku inflace výrazně snížila, reálný odhad nyní činí 72 korun. Rozhlasový poplatek se nezvýšil dokonce osmnáct let, od roku 2005 je jeho nominální výše 45 Kč. V důsledku inflace je ale reálná hodnota asi poloviční.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU