Podporovat videohry? Aby pak děti nebyly závislé, bojí se část poslanců

9. 9. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Kingdom Come: Deliverance Autor: Warhorse Studios
Kingdom Come: Deliverance
Chystaná státní podpora herního průmyslu vyvolává emoce. Podle některých kritiků se bez ní vývojáři obejdou. Další chtějí, aby podpora mířila jen do vzdělávacích her.

Ve čtvrtek bude ve sněmovně kulatý stůl o videoherním průmyslu. Poslanci a odborníci si během něj chtějí ujasnit, za jakých podmínek bude stát podporovat česká herní studia. Novinku by měl od ledna 2025 umožnit audiovizuální zákon. Peníze bude rozdělovat fond, který se dosud věnuje jenom filmové tvorbě. Rozšíření podpory o obsah pro „malé obrazovky“ je jedním z hlavních cílů novely.

„Ucelená podpora vývoje a výroby videoher dosud v Česku chybí, ačkoliv se jedná o dynamicky se rozvíjející oblast audiovizuálního průmyslu,“ argumentuje ministr kultury Martin Baxa (ODS). Právě jeho úřad s návrhem zákona přišel. Videohry by se považovaly za audiovizuální díla a jejich tvůrci by mohli požádat o finanční podporu. Ta nebude nároková, žádosti posoudí rada státního fondu.

Část politického spektra, ale i zástupců herního průmyslu pochybuje o smyslu podpory. „Kladu si otázku, zdali je toto odvětví, které je na mezinárodní scéně vysoce konkurenceschopné, odkázáno na státní podporu,“ namítá třeba opoziční poslanec Ondřej Babka (ANO). 

Marek Španěl (Bohemia Interactive): České hry dotace nepotřebují. Úspěšné tituly dělají silní tvůrci Přečtěte si také:

Marek Španěl (Bohemia Interactive): České hry dotace nepotřebují. Úspěšné tituly dělají silní tvůrci

Ani spolumajitel největšího českého herního studia Bohemia Interactive Marek Španěl si v rozhovoru pro Lupu nebral servítky: „Jediný model pobídek, který v zahraničí jakž takž funguje, je ten, že všechny uznatelné náklady vynaložené danou společností v daném oboru získají nějakou státní podporu. U her to bývá i kolem dvaceti procent, což znamená, že investujete do vývoje hry a stát vám vrátí dvacet procent. Takzvaná podpora českého herního průmyslu je myšlena tak, že jakási komise bude přiklepávat relativně zanedbatelné sumy různým projektům. Nedává to smysl a neoznačil bych to za podporu.“ 

Záměr naopak přivítala Asociace českých herních vývojářů. Podle ní to bude příležitost podpořit herní startupy, které nemají zázemí bohatých velkých studií. Zatímco v jiných evropských zemích dosáhnou začínající studia na podporu z různých státních fondů, u nás nic takového dosud není, takže nové české firmy mají vůči zahraniční konkurenci horší pozici.

Jedničky a nuly

Ekonomické argumenty jsou ale jenom jednou výsečí diskuse o celém zákonu, který je teď ve sněmovně ve druhém čtení. Konzervativně založení politici vnímají podporu videoher jako nebezpečí pro děti.

„Žijeme v době, kdy děcka jsou závislá na mobilu, hrají hry, pomalu nechodí ven. Potom se je zdravotní pojišťovny snaží v preventivních programech dostat ven, naučit je, aby se hýbaly, aby nebyly obézní. A my teď budeme pobízet, aby to ty jedničky a nuly, které umí dělat hry, tvořily? Pro koho? Komu to prospěje nebo co z toho bude?“ divil se poslanec ANO Milan Brázdil při prvním čtení zákona v červenci.

Obavy vyjádřil také poslanec SPD Zdeněk Kettner. „Jako učitel vím, jak skutečně obrovským problémem je závislost dětí na výpočetní technice, hraní počítačových her. Nejsem si úplně jistý, že právě podpora vývoje počítačových her je tím správným krokem,“ zdůraznil.

Nelíbí se mu ani koncept podpory. „Jakmile to bude česká hra s českou jazykovou lokalizací, na zahraničním trhu nemá šanci uspět, protože česky namluvená hra skutečně nikoho nezajímá. Když se podíváme na všechny úspěšné projekty českých vývojářských firem, je to samozřejmě anglická jazyková mutace. Přijde mi, že podporovat z českých peněz daňových poplatníků něco, co primárně budou používat v zahraničí, kde si ani neuvědomí, že to je nějaký produkt českých vývojářů, nebude mít efekt,“ dodal.

Kromě učitele Kettnera se ohradil i lékař Vladimír Zlínský, také zvolený za SPD. „Počítačové hry považuji za součást patologické triády, která má neblahý vliv na psychopatologii naší současné mládeže, kdy se u ní rozvíjí spousta úzkosti, depresí a sebepoškozování. Tu patologickou triádu kromě her tvoří sociální sítě a pornografie volně přístupná na internetu,“ apeloval na kolegy poslance. „Měli bychom se nad tím vážně zamyslet. Mnoho států, které si to už uvědomily, podniká kroky, které nějakým způsobem omezují přístup mládeže a dětí k těmto technologiím. Už to pochopili, na rozdíl od nás, kteří zatím ještě spíme na vavřínech,“ naléhal.

Hlavně vzdělávat

Ministr kultury už před prázdninami uklidňoval, že peníze nepůjdou na komerční rozvoj videoher. „Bude to forma podpory zaměřená primárně na videohry nekomerčního charakteru, vzdělávací a podobně,“ sdělil Martin Baxa (ODS). Žádosti budou hodnoceny mimo jiné z hlediska obsahu, kreativity a také uměleckého nebo kulturního záměru.

Kromě opozičních poslanců však výtky zazněly také z koalice. „Pan ministr vysvětlil, že by to šlo především na hry, které jsou edukativní. Ale o každé hře můžeme říct, že má nějaký edukativní ráz. Jenom pro ilustraci, nechci to shazovat a nejsem totální odpůrce. Na podzim 2021 jsem se byla podívat na svém mateřském gymnáziu. A tam byla nejoblíbenější hra, podporující geografické znalosti, Zmocni se území sousedů. Edukativnost, možná promyšlená metodika, je jedna věc. Druhá věc je obsah,“ řekla poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) při čtvrtečním jednání mediálního výboru sněmovny.

Jiní zákonodárci vidí v podpoře videoherního průmyslu příležitost pro studenty technických univerzit nebo uměleckých škol. Vznikne prostor, kde mohou vytvářet první projekty a zlepšovat své dovednosti.

V diskusi na jednání mediálního výboru zaznělo, že by stát mohl typově podporovat třeba hry rozvíjející finanční gramotnost. „Ale v tom případě je to potřeba takhle komunikovat. Já třeba mám desetiletého syna, ten už je na tom pomalu závislý. Hraje na mobilu, na Xboxu, na počítači. A když se ve veřejném prostoru objeví, že se hry finančně podpoří, tak to v rodičích může vyvolávat obavy, jako to na první dobrou vyvolalo u mě,“ tvrdil předseda výboru Patrik Nacher (ANO).

Patrik Nacher si zároveň neumí představit, jak by státem podpořené vzdělávací hry získaly pozornost dětí na úkor videoher, které je baví teď. „Tvoří sítě, jsou počítačově gramotné úplně jinak než my v jejich letech. Propojují se a hrají hry, které je moc nerozvíjejí,“ pochyboval. Měla by podle něj proběhnout nějaká osvěta ohledně závislosti na několikahodinovém hraní her.

„Jsem přesvědčený, že je správně, že jsme tam tu gamingovou větev zařadili. Tak jako u filmového průmyslu i u gamingu platí, že Česko je v tom dobré. Do mediálního prostoru se vždycky dostávají ty nejúspěšnější blockbustery, které stály hodně peněz a mají světový úspěch. Ale někde tomu musí vznikat podhoubí, ze kterého vývojáři a zajímavé koncepty vyrůstají,“ reagoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Osvěta ohledně videoher by se podle něj mohla stát součástí audiovizuální výchovy v rámcových vzdělávacích programech.

Podle dalších poslanců by mělo ministerstvo přijít s metodikou, jak by měli učitelé využívat vzdělávací hry na středních a základních školách.

Zkušený herní vývojář Vladimír Geršl poslancům připomněl, že videohry mají propracovaný systém hodnocení věkové přístupnosti. Je tedy na rodičích, aby se informacemi řídili a nenechávali třeba šestileté dítě hrát hru určenou pro dospělé uživatele. „Jenže jim to přijde normální a pak to dávají za vinu tomu oboru. Je to přitom podobné, jako by dítě nechali dívat na nějaký film pro dospělé,“ připomněl roli rodiny.

WT100

„Mnohokrát tu padalo slovo edukativnost. Ale hlavní přínos, který vnímáme, je kulturní přesah. Ve Francii například vzniká herní muzeum pod záštitou prezidenta Emmanuela Macrona. Je to dospělý audiovizuální obor, který má mít svoje místo v systému podpory. Sám jsem řídil například studia v Dánsku, vím, jak to funguje ve Skandinávii. Jsme v podstatě poslední zemí Evropské unie, která cílenou dlouhodobou podporu pro hry nemá,“ reagoval na obavy zákonodárců.

„Podhoubí tu sice máme, ale vlak nám za posledních patnáct let výrazně ujíždí. Švédsko má se stejným počtem obyvatel pětinásobně vyšší výkonnost herního odvětví. My tu máme pár velkých studií a malé firmy, pro které má být podpora, tu teď v podstatě nevznikají,“ uzavřel Geršl.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).