Po dvou odvysílaných epizodách se to snad už dá říct naplno. Pokud Česká televize považovala pořad Pečený sněhulák za zlom v aktuální satirické tvorbě, šeredně se zmýlila. A pokud si snad někdo z vedení ČT stále ještě myslí, že Pečený sněhulák je něco jako Česká soda, nebo dokonce drsnější, je na omylu definitivně. Ona se totiž „drsnost“ nedá měřit chlípností scének, i ta nejkontroverznější satira musí být inteligentní. A to se o mnoha skečích v Pečeném sněhulákovi říct nedá. Je to jakási hra na českou Velkou malou Británii, ovšem pořád to je jen trapný pokus, kde by divák opravdu vtipné scénky pohledal.
Česká soda svého času těžila z toho, že si dokázala dělat legraci ze všeho a ze všech. V době, která nebyla pro tehdejší generální ředitele ČT tak svobodná jako dnes a stačilo jen málo, aby politici zařídili jejich pád, si tenhle dnes už legendární pořad dokázal vystřelit z vlivných šéfů největších politických stran, premiéra, ministrů, či dokonce z vlastního zpravodajství ČT. Pečený sněhulák to neumí. Nedokáže vytvořit aktuální satiru, u které by se dokázal bavit informovaný divák. V tom byla Česká soda vynikající: často jí totiž rozuměl jen divák s všeobecným rozhledem, který byl dostatečně informovaný o aktuálním politickém dění.
Pečený sněhulák informovaného diváka nepotřebuje, protože míří na nižší pudy. K pointě vtipu mu stačí, když si letuška splete tenoristy s teroristy nebo skupina zaměstnanců call centra pod vedením svého šéfa frivolně vyskáče z okna. Je to vtipné? A pro koho? Měřeno výsledky sledovanosti, není to žádná sláva. Na Jedničce rozhodně ne. Žánrově by se možná tento pořad hodil spíš na Dvojku, kde by jeho čísla sledovanosti byla zajímavá, ale ani tam by neoslnil. Podle reakcí, které se objevily bezprostředně po premiéře úvodního dílu, mnoho příznivců tento pořad nemá. Rozhodně tedy ne mezi filmovými a televizními kritiky.
Jeden z hlavních autorů Pečeného sněhuláka, reklamní guru Jakub Kohák, se už nechal v jednom z novinových rozhovorů slyšet, že se pořad nepovedl, protože producenti z ČT, pod které spadá, nerozumí legraci. A že sám nebyl spokojen s tím, co šlo do konečné fáze výroby. Jak může něco takového říct člověk, jehož jméno je pupeční šňůrou spojené s celým tímto projektem? Pokud byl Pečený sněhulák tak špatný, proč se Jakub Kohák nezvedl, nezašel za generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem nebo šéfem programu Milanem Fridrichem a výrobu nezastavil? Nebo ji alespoň neprodloužil, dokud by Pečený sněhulák nesplňoval jeho představy?
Na obrazovku se dostal polotovar, který České sodě nesahá ani po kotníky. Ukazuje se, že se ČT stále bojí opravdové aktuální satiry, kde by si autoři utahovali třeba z Andreje Babiše nebo Miloše Zemana. Přitom se to tak nabízí. Třeba nějaká povedená scénka s popelníčkem a jedním televizním ředitelem, ta by jistě stála za to oprášit.
ČLÁNKY DO MAILU