Pavel Krbec (CET 21): Velcí kluci distribuující zadarmo obsah, který jim nepatří, jsou zločinci

18. 10. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Hostem říjnového NetClubu byl Pavel Krbec ředitel onlinu v CET 21. Provozovatelé datových úložišť typu Uložto.cz by měli začít používat podobné technologie jako je Content ID. Videotéka Voyo.cz hranici sta tisíc platících uživatelů do konce roku zřejmě nepokoří.

Hostem říjnového Netclubu byl Pavel Krbec, ředitel sekce internetu a ostatních interaktivních služeb, CET 21. Přinášíme vám výběr otázek, které mu kladl moderátor setkání Petr Koubský.

Někteří lidé nad komerčními televizemi ohrnují veřejně nos. Jaký máte vztah k televizi Nova, kromě toho, že jste loajální zaměstnanec?

Když jsem se na Novu díval z venku, říkal jsem si, co tam musí být za kartel ohromně chytrých lidí, kteří dokážou donutit více než polovinu národa, aby si v půl osmé sedl před televizi a díval se na televizní noviny. Dokážou odhadnout chuť diváků, aby jim připravili všechny Ordinace a Ulice, které mají obrovské zásahy. To byla věc, která mě na Nově vždy přitahovala. Podobně se v Česku podařilo nějakou zvláštní vnitřní alchymií dostat k lidem i Seznamu.

Přitahovalo vás tedy být na straně těch, kteří manipulují?

Nemyslím si, že manipulují. Jsou to lidé, kteří dokážou odhadnout, co publikum chce.

Petr Koubský (vpravo) zpovídá Pavla Krbce.
Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Petr Koubský (vpravo) zpovídá Pavla Krbce.

V minulosti jste prohlásil, že chcete mít na službě Voyo do konce roku 100 tisíc uživatelů. Podaří se vám to?

Sto tisíc uživatelů už jsme měli. Spousta uživatelů si Voyo předplatí kvůli konkrétnímu pořadu, například kvůli Kličkovovu zápasu o mistra světa v boxu. Nicméně potom usoudí, že Voyo jim ještě nestojí za 190 korun měsíčně. Je to něco, co mě mrzí a snažíme se to změnit. Ukazuje se, že je opravdu těžké dostat na Voyo v jeden okamžik sto tisíc platících diváků a bude nám to trvat zřejmě déle než do konce roku.

Jak je na tom Voyo v jiných zemích?

Voyo běží na Slovensku, v Rumunsku, Chorvatsku, Slovinsku a Bulharsku. Nejvíce se mu daří v Česku, Rumunsku a Slovinsku. V každé zemi funguje jiný obsah. V Rumunsku jsou lidé ochotni platit za fotbal a bojové sporty. V Česku z bojových sportů táhne hlavně box.

Je to dáno mírou marketingu nebo pozicí televizní stanice na těchto trzích?

Hlavním tahounem návštěvnosti je lokální obsah a sportovní přenosy. V Česku máme dobrou pozici díky Nova Sportu. Jeho ředitel Marek Kindernay dokáže vyjednat dobré podmínky pro šíření sportovních přenosů po Internetu. Od minulého týdne mají předplatitelé Voya přístup k vysílání Nova Sportu online v rámci účtu Voya.

V případě Voya vás asi pirátství nemusí příliš trápit. Když mluvíte o přímých přenosech, tak ty se pirátit nedají…

Je to neuvěřitelné, ale přímé přenosy se pirátí také. Pirát má doma set-top-box, který přijímá Nova Sport. Set-top-box dokáže vysílání Nova Sportu vytáhnout ven, zapojí si ho do nějakého jednoduchého enkódovacího počítače a stream vyžene prostřednictvím serverovny a dál distribuuje lidem zadarmo.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Podle toho co říkáte a píšete na webu, máte piráty asi hodně v žaludku.

Snažíme se kupovat obsah, musíme podstupovat poměrně složitá jednání. Když například ten Kličkův zápas pošle někdo jinudy a přiživí se na obsahu, který jsme zaplatili, tak se nám to samozřejmě nelíbí. Přímé přenosy se ale nepirátí tolik jako filmy. Piráti zničili celý průmysl prodeje DVDček. Stát přišel o obrovské peníze. Není to ale dlouhodobě udržitelné a do budoucna se to změní. Už dnes je vidět, že hřiště, na kterém se piráti v západní Evropě pohybují, se zkulturňuje.

U člověka ve vaší pozici je toto pochopitelně očekávatelný názor. Když říkáte, že se ta scéna pomalu kultivuje, je to výsledek sankcí nebo za to může změna myšlení?

Nejde o to kriminalizovat uživatele. Je ale neakceptovatelné, že existují firmy, které si zřídily obrovské hostovací servery a mají na nich velké množství obsahu, o kterém vědí, že je kradený. Státní instituce například ve Francii či Německu to cítí stejně a tlak na taková hostingová centra zesiluje.

Těmi hostingovými centry máte na mysli například Uložto.cz?

Ano. Piráti se snaží u společnosti získat podporu přes argument volnosti šíření informací. Když ale v Německu Julia Schramm, členka předsednictva pirátské strany, vydala knížku a ta se začala rozkrádat přes pirátské servery, tak ji to samozřejmě rozčílilo a hned na ně poštvala právníky. Piráti hovoří o volnosti šíření informací a nazývají výrobce obsahu kontent mafií, ale když jde o jejich vlastní peníze, tak je všechno najednou jinak.

Piráti se ale od ní následně distancovali a prohlásili, že je to výstřední osoba, která nereprezentuje jejich názory. V zájmu přesnosti stojí za to říci, že ty žaloby podal vydavatel, nikoliv ona.

Musela ale k tomu postupu dát vydavateli zmocnění.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Když se stavíte proti těm, které nazýváte hostingovými centry, tak to je v podstatě totéž, co požadovala a obsahovala tzv. dohoda ACTA. Proti této dohodě se i v Česku vzedmula obrovská vlna odporu, která přiměla vládu, aby ji neratifikovala. Jak jste se na dohodu ACTA díval?

ACTA obsahovala daleko více věcí. Byl to obrovský balík opatření. Asi se to přehnalo a je dobře, že společnost reaguje sebeobranným způsobem. Nemění to ale nic na tom, že když někdo vezme Jamese Bonda, který bude za týden v kinech a pošle ho na hostingová centra dřív, než se otočí přes DVDčka a odvysílá v televizích, tak to není správně.

Je realistické tuto situaci vyřešit sankcemi? Když zlikvidujete jeden server s podobným obsahem, vyrostou místo něj dva další.

V devadesátých letech skoro neexistovaly legální kopie operačních systémů či softwaru typu Office. Dneska je to naopak. Většina lidí se podle mě stydí, když má ukradený Microsoft Office. Jde o to společnost zkultivovat a ukázat, že ti velcí kluci, kteří distribuují zadarmo obsah, který jim nepatří, jsou zločinci. Stejně jako se někdy v roce 1995/96 začalo ukazovat, že ti kluci, kteří vám posílají CDčko s Windows 95 za 50 korun, že jsou také zločinci.

Situace se ale oproti devadesátým létům změnila. Máme bezplatné alternativy jako Open Office či Google Dokumenty.

Nemám problém s tím, když budou lidé používat alternativy, které jsou zadarmo. Když se nebudou chtít dívat na bondovku, tak ať se podívají na nějaký starý film, který už není pod copyrightem, třeba na Charlieho Chaplina.

Hodně se mluví o tom, že model copyrightu, tak jak je nastaven nyní, neodpovídá digitálnímu věku a měl by se změnit. Myslíte si to také?

V určité formě bude muset být copyright zachovaný. Nějaké změny ale nepochybně přijdou. Jsou však před námi mnohem větší výzvy. Například v souvislosti s 3D tiskárnami zažijeme pirátství v úplně jiné dimenzi.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Poskytuje současná právní úprava majitelům autorských práv v Česku dostatečnou ochranu a je tedy chyba pouze na straně jejího prosazování v praxi nebo je potřeba změnit zákony?

Určitá úprava zákonů je potřeba, protože všechna hostingová centra se schovávají za paragraf o uživatelském obsahu. Jednou z možných cest se vydal například Google implementací technologie Content ID, která umožňuje zabránit zveřejnění obsahu, ke kterému nemá uživatel autorská práva. Toto je řešení, které je technologicky možné a u hostingových center by něco podobného šlo také vynutit.

MM 25 baliček

Je pro majitele CET21 Internet médium, na kterém chce být přítomný a vydělávat peníze nebo tam je jen proto, že tam jsou ostatní televize?

Nemůžeme dělat věci jen proto, že je mají ostatní. Musíme dělat věci tak, aby byly profitabilní. Nejsme Česká televize, která vybere od koncesionářů peníze a hodí do onlinu. Digitál je nicméně ve strategii každé dospělé televize jako nová noha příjmů. Doba kdy televizní provozovatelé říkali, že digitál je něco marginálního, je definitivně pryč. Všichni vědí, že se v tomto segmentu musí uchytit.

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).