Už devět let platí v Evropské unii pravidla pro takzvané audiovizuální mediální služby, kterými se zjednodušeně myslí internetové portály s redakčně sestavovanou nabídkou podobnou televiznímu vysílání. Na podzim 2018 se Evropská unie tato pravidla rozhodla rozšířit a prohloubit kvůli rozvoji nových technologií. Unii kromě toho dělá starosti globální dosah amerických platforem, jako je Netflix. Chce prosazovat evropský obsah a podpořit kulturní rozmanitost.
Zároveň je podle unie nutné určit pravidla pro videoportály, na kterých se objevuje obsah od uživatelů. Cílem mimo jiné je, aby uživatelé, a hlavně ti nezletilí, byli lépe chráněni před násilným nebo škodlivým obsahem nebo nenávistnými projevy. „Díky této dohodě o audiovizuálních mediálních službách budeme lépe vybaveni k ochraně spotřebitelů i dětí, k boji proti šíření verbálních projevů nenávisti a k zajištění plurality a nezávislosti médií,“ prohlásil bulharský ministr kultury Boil Banov loni v červnu, kdy Bulharsko předsedalo Radě EU.
Revidovanou verzi evropské směrnice (PDF) musí Česko přenést do svých zákonů do 19. září 2020. Na starosti to má ministerstvo kultury, které odpovídá za mediální zákony.
„Evropská komise říká regulaci ano i v novém internetovém prostředí,“ vysvětlil minulý týden při mediální konferenci v Telči Artuš Rejent, ředitel mediálního odboru na ministerstvu kultury. „Je zachována dvoukolejnost pro lineární vysílání a služby na vyžádání. Televizi se regulace ubírá, videu na vyžádání se přidává,“ dodal.
Podle Rejenta povedou nové požadavky ve směrnici k tomu, že vznikne speciální nový zákon o videoplatformách. Těmi se myslí také video na sociálních sítích, pokud je sekce s videem jejich zásadní funkce. „Ve směrnici došlo k zahrnutí služeb sociálních médií, protože se ucházejí o stejné publikum jako audiovizuální mediální služby,“ doplnil ho kolega Jakub Šváb.
V praxi to bude znamenat novou zátěž pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Kromě rádií, televizí a provozovatelů internetových televizí bude muset dohlížet i na videoportály s uživatelským obsahem. Primárně na ty, které sídlí v Česku. Ale členské státy Evropské unie by si měly evidenci videoportálů sdílet. Jeden provozovatel ostatně může mít více jazykových variant webu cílených na různé státy.
Ledacos kolem nové směrnice ještě není příliš jasné a chybí výklady pojmů. „Těžko bude regulátor z Nizozemska posuzovat, zda si provozovatel plní povinnosti v České republice, když je všechno v češtině,“ poznamenal na konferenci Petr Kozák z úřadu vysílací rady.
Kvůli spolupráci regulátorů už vznikla Skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA). Přes tuto organizaci si mají vyměňovat potřebné informace, zkušenosti a postupy. ERGA by také měla vydávat technická a věcná stanoviska.
Nevhodné pro děti
Ochrana nezletilých před škodlivým obsahem na videoportálech může výrazně přidělat práci nejen regulátorovi. Sdružení pro internetový rozvoj upozorňuje, že provozovatelé budou muset označkovat přístupnost obsahu pro děti a mládež. „Internet bude muset označovat všechny pořady – archivy, krátké pořady, zpravodajství a publicistiku. Jaká bude vymahatelnost u zahraničních poskytovatelů?“ ptala se v Telči Jana Břeská, manažerka pro public affairs. Mnoho videí jsou přitom krátké klipy, šoty a ukázky, ale i na ně nejspíš povinnost dopadne.
Právní souvislosti aktualizovaných evropských předpisů navíc mohou vést až ke kuriózním situacím. Děti ani mladiství by se neměli na videoportálech dostat k obsahu narušujícímu tělesný, duševní nebo mravní vývoj. Tento obsah musí doprovázet „dostatečné informace“, například ikony, zvukové upozornění, obrazové varování a podobně.
Tato povinnost se nejspíš nevyhne ani pornu sdílenému samotnými uživateli. „Například jeden z největších provozovatelů pornostránek Xvideos sídlí u nás, ale působí po celém světě. Bude je rada regulovat?“ ptal se Kozák. Jeho poznámka vedla v kuloárech konference k pobaveným komentářům, kolik by muselo být na radě zaměstnáno analytiků, aby kontrolovali dostatečnost informací na podobných webech.
„Nejškodlivější obsah, který může narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj nezletilých osob, ale není nutně trestným činem, by měl být předmětem nejpřísnějších opatření, jako je šifrování a účinná rodičovská kontrola,“ nabádá evropský dokument.
Nejasné zatím je, co všechno bude chápáno jako dostatečná informace o povaze obsahu na videoportálu. V jednotlivých členských státech se také liší chápání morálky, takže co se nebude líbit v Polsku, nemusí vadit v Česku, a už vůbec ne v Nizozemsku.
„Ochranu dětí nemůžeme zlepšit, dokud nebudou rodiče dostatečně uvědomělí,“ argumentovala Jana Břeská ze Sdružení pro internetový rozvoj.
Ze směrnice plyne, že by děti vůbec neměly vidět reklamy na hazardní hry, neměly by vídat tolik obchodních sdělení propagujících alkohol a regulovány by měly být i kampaně na nápoje a jídla s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuků.
Speciální kategorii zakázaného obsahu tvoří videa namířená proti lidské důstojnosti nebo propagující a podporující terorismus. Teroristé často zneužívali portály pro uživatelské videonahrávky, jako například YouTube, k tomu, aby šířili drastické záznamy, propagandu a vyděračské požadavky. Řada serverů dokázala jejich obsah blokovat a mazat, na dalších se však šířily kopie.
„Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek spadající do jejich pravomoci přijali vhodná opatření s cílem chránit širokou veřejnost před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli a audiovizuálními obchodními sděleními obsahujícími podněcování k násilí či nenávisti,“ píše se ve směrnici. Nesmí se objevit žádné veřejné podněcování k teroristickému činu.
Nové povinnosti mají dodržovat všichni poskytovatelé platforem pro sdílení videonahrávek. Zákonem požadovaná opatření ale mají být proveditelná a přiměřená, přihlížet k velikosti služby a její povaze.
K tématu se DigiZone.cz vrátí v dalších materiálech.
ČLÁNKY DO MAILU