Spermie. Či lépe řečeno pět spermií. Tak vypadá aktuální nabídka v nenápadném rámečku Logo na mobil, umístěném na titulní straně Mobil.cz, vlajkové lodi zpravodajských serverů vydavatelství MobilMedia. Ačkoli se to může zdát na první pohled neuvěřitelné, poměrem cena / výkon se možná jedná o pravděpodobně nejvýnosnější komerční službu založenou na bázi zpoplatňování obsahu, ba možná dokonce jednu z mála skutečně fungujících. V polovině listopadu vydělal Mobil.cz prostřednictvím mikroplateb přibližně 100.000 korun, přičemž podíl článků činil v tomto případě „pouhých“ 30.000 korun. Podíváte-li se na Mobil.cz, snadno zjistíte, že dobrovolné platby za články se příliš nehrnou a stejné je to i na ostatních serverech, které se rozhodly s nimi experimentovat (Lupa.cz, Root.cz). Na českém Internetu se zkrátka dosud žádné zpoplatňování médií neprosadilo.
Podle studie firmy Jupiter Media Metrix (viz Content a Tought Sell in Europe) to s ním ani do budoucna nebude jednoduché. 47 procent Evropanů nikdy nepřemýšlelo, že by platilo za internetový obsah. V uplynulém roce se na starém kontinentu utratilo 590 milionů eur za obsah v mobilních telefonních sítích, ale pouze 252 milionů eur za obsah na desktopech. Pro rok 2006 se počítá s poměrem 3,3 miliardy eur ku 1,7 miliardě eur. A za co uživatelé platí? Za loga na mobilní telefony, za zvonění na mobilní telefony, za hry na mobilní telefony apod. Kupříkladu společnost Kiwee, která má v tomto oboru vedoucí postavení na francouzském trhu, má po roce své existence 1,6 milionů platících zákazníků a příjem 15 milionů eur. Internetový obsah za mobilním poněkud pokulhává – vztáhnu-li to na prostředí českého Internetu, nepředstavoval uplynulý rok žádný zásadní pokrok.
Slepou uličkou se ukázaly být dobrovolné mikroplatby. Přestože několik experimentů na zavedených serverech dokázalo, že touto cestou se budoucnost ubírat nebude, stále nikdo nenašel dostatek odvahy změnit status „dobrovolné“ na „povinné“. Důvodem může být, že v současné době se žádný vydavatelský dům – dle mého odhadu – nenachází v existenčních potížích, natož pak takových, jenž by jej donutily sáhnout k na pohled drastickým opatřením. Stále přetrvává názor, že současnou patovou situaci se podaří zažehnat neustálým stupňováním agresivity reklamy. Problém je, že většina poskytovatelů obsahu si myslí, že donutí diváky házet peníze před plátno s běžícím erotickým filmem, namísto aby je strkali za spodní prádlo tanečnice v přilehlém baru. A řekněte sami, zda budou mít peníze naházené před plátno pro vás nějaký pozitivní přínos?
Dalším extrémem – o který se dosud nikdo na českém Internetu seriózně nepokusil – je předplatné. Fungujícím příkladem může být americký magazín Salon, jenž nabízí tzv. „premium content“ výhradně formou předplatného. Jenže Salon je Salon. Kolik internetových médií si může dovolit nabídnout stejně kvalitní obsah, aby s klidným svědomím mohla od čtenářů vybírat peníze? Navíc to poněkud popírá původní koncepci Internetu. Uživatelé chtějí využívat široké spektrum služeb (jinými slovy: číst spoustu článku), ale pokud jim budou média nutit předplatné, bude si jich možné dovolit jen omezený počet. A navíc jej kvůli několika zajímavým článkům budeme nutit platit i za pro něj nezajímavé. Můžete namítnout, že u tištěných médií je tomu zrovna tak, ale kdo říká, že je to ideální stav? Daleko racionálnějším řešením by byly mikroplatby. To by však vyžadovalo změnu filosofie.
Když virtuální peněženku, tak by se měla podobat kupříkladu telefonnímu účtu nebo účtu za vodu či elektřinu. Zde také nemusíte donekonečna potvrzovat každý hovor, každou rozsvícenou žárovku a puštěnou sprchu. Asi by vás úplně přešla chuť telefonovat (svítit, sprchovat se), kdyby vás neustále někdo nutil vyplňovat nějaká čísla a zadávat hesla. Stejně tak mikroplatba by se bez vašeho vědomí mohla připsat na účet. Možná si říkáte, že by mohl nastat problém v okamžiku, kdy vám někdo bez vašeho vědomí strhne příliš vysokou částku, ale kdo chce používat mikroplatby pro hrazení účtu za elektřinu, nákupy ledniček či knížek? To přece nemá s mikroplatbami pranic společného a můžete to snadno vyřídit platební kartou. Co ovšem platební kartou budete dělat jen velmi krkolomně, je placení za takové drobnosti, jako je přečtení článku. A tohle paradoxně mikroplatby stále ještě pohodlně neumožňují.