Česká republika začne zkoumat, jak a v jakém rozsahu by se při přechodu na cloudové služby daly nasadit ty od americké společnosti Microsoft. Ta má zase mimo jiné zjistit, zda u nás vybuduje datové centrum. Microsoft patří s technologiemi jako Azure nebo Microsoft 365 (Office 365) mezi největší cloudové hráče na světě. Cloud už delší dobu tvoří většinu růstu Microsoftu a firma má prioritní obchodní cíle nastaveny právě pro tuto oblast.
Jednou z cloudových priorit Microsoftu je i zakořenění ve státní správě, která v řadě zemí následuje trendy v privátním sektoru a do cloudu se rovněž pouští. Jednou z hlavních marketingových hlášek Redmondu v poslední době je, že díky cloudu „umožňuje digitální transformaci zákazníků“.
Tato věta se objevuje také v dokumentu, který na konci října schválila vláda a který s Microsoftem podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a státní zmocněnec pro IT a šéf dvou státních IT podniků Vladimír Dzurilla. Česko má na základě tohoto nezávazného dokumentu hledat možnosti, zda a jak by cloudové technologie šly využít. Lupa má text k dispozici.
Podepsané prohlášení má stanovit navrhované podmínky „potenciálního strategického vztahu mezi Českou republikou a společností Microsoft“. Dokument je nezávazný, nevyplývají z něj žádné povinnosti, a nebyl tak předložen do standardního mezirezortního připomínkového řízení.
Prohlášení „vyjadřuje jen současný záměr stran uzavřít navrhovanou obchodní transakci s cílem urychlit digitální transformaci zákazníka pomocí přesunu jeho existující infrastruktury do cloudu a vyhodnotit, ze strany společnosti Microsoft, proveditelnost zavedení cloudových služeb v České republice“. Podle dokumentu má také „dojít k širší diskusi“.
Datacentrum Microsoftu v ČR?
Ve hře je rovněž stavba datacentra Microsoftu na našem území. Firma v dokumentu uvedla, že v České republice provede prověrku trhu s cloudovými službami, aby mohla zjistit, zda je na našem trhu dostatečná poptávka pro vytvoření takzvané zóny dostupnosti Azure: „Microsoft provede prověrku dostupných lokací pro umístění datacentra v České republice.“
Microsoft podobné akce dělá i jinde. Například letos v květnu oznámil, že v Polsku datacentrum postaví a spojí se s tamním národním cloudem. Firma tam má investovat zhruba miliardu dolarů.
Stát a Microsoft nyní mají spolupracovat na posouzení technické proveditelnosti migrace jednotlivých softwarových řešení. Technické posouzení mají řešit tuzemské úřady a zejména Rada vlády pro informační společnost. Mají se identifikovat aplikace způsobilé k migraci do cloudu. Microsoft pak na základě závěrů zváží, zda realizovat větší investice typu datacentra a případně vytvořit harmonogram.
„Prohlášení reaguje na současnou éru inteligentních cloudových technologií a inteligentních hraničních zařízení. V souvislosti s tím, Česká republika má zájem o partnerství se společností Microsoft, aby v souladu s usnesením vlády č. 749 ze dne 14. listopadu 2018 o souhrnné analytické zprávě výstupu Fáze I. projektu Příprava vybudování eGovernment cloudu urychlil svou digitální transformaci za pomoci cloud služeb,“ stojí v předkládací zprávě pro vládu.
Zmiňovaný eGovernment cloud je projekt, který se řeší už několik let (viz Vnitro a finance chtějí postavit státní cloud, vyjít má až na 13 miliard či Vláda chce založit další státní IT podnik. Má provozovat cloud a ušetřit miliardy). Stát by rád část svých aplikací a služeb přesunul do privátního cloudu, který si bude provozovat sám, a méně citlivé aplikace a data pak ke komerčním cloudovým provozovatelům. To, jak by se tato oblast měla nastavit, je dlouhodobě předmětem mnoha lobbistických a dalších aktivit. Zájem o zajímavé cloudové obchody se státem logicky má řada dodavatelů.
Smlouva o mlčenlivosti
To, proč stát podepsal nezávazný dokument o spolupráci zrovna s Microsoftem, není nikdo schopen jasně vysvětlit. Ministerstvo průmyslu a obchodu například – jak už u tohoto resortu bývá zvykem – nechává dotazy Lupy bez odpovědi. „Bohužel k tomu nemám bližší informace,“ uvedla pak pro Lupu mluvčí Microsoftu Mirka Aleksieva.
Součástí podepsaného dokumentu je rovněž pasáž zdůrazňující, že diskuse kolem prohlášení se řídí smlouvou o zachování důvěrnosti mezi oběma stranami (jde tedy o takzvané NDA). Ta měla být podepsána 14. září letošního roku. Obě strany se rovněž zavázaly k tomu, že bez souhlasu toho druhého nevydají tiskové či jiné veřejné prohlášení.
Stát a Microsoft už ale nějaké cloudové vztahy mají. Například státní IT podnik NAKIT spadající pod ministerstvo vnitra s Microsoftem a jeho cloudem Azure spolupracuje. Běží na něm služba Portál občana, která umožňuje přístup občanů k některým digitálním službám státu a kterou stát často používá jako prezentaci svých pokroků v digitalizaci. Vnitro také Praze poskytlo zdrojové kódy Portálu občana, který je využil pro spuštění Portálu Pražana.
„Enormní velikost celého projektu (Portál občana) byla téměř skličující. Ale nakonec jsme vše provedli jednoduše a efektivně díky cloudové technologii Microsoft Azure,“ uvedl ke spolupráci s Microsoftem Roman Vrba, který působí jako vedoucí odboru e-governmentu na vnitru s tím, že nasazení cloudu umožnilo snížit náklady.
„Utratili bychom více než 2,6 milionu dolarů za hardware a licence na software na lokální servery. Implementace by trvala roky, a to přesto, že bychom vše využívali třeba jen na deset procent. U služby Azure platíme pouze měsíční účet za operační náklady, které jsou ve srovnání s výše zmíněným zanedbatelné. Zásadní pro nás bylo i to, že vše funguje ve škálovatelném prostředí. Někdy totiž máme osm tisíc návštěvníků během dvou minut a jindy jedeme jen na 50 procent kapacity. Nyní tedy platíme pouze za takové služby, které právě potřebujeme,“ doplňuje Vrba.
Námluvy s Microsoftem nejsou jedinou tuzemskou cloudovou aktivitou. Na evropské úrovni se nedávno zformoval projekt Gaia-X a řeší se také evropská cloudová federace. Cílem je vytvořit takzvané suverénní cloudové prostředí. Politikům a regulátorům vadí přílišná závislost na amerických cloudech. Česká republika rovněž podepsala deklaraci, na níž má navázat vybudování evropského cloudu za deset miliard eur.