Malá poznámka na začátek: o Internetu se velmi často hovoří jako o novém médiu. Je to pravda jen částečně – Internet je ve skutečnosti spíše prostředí pro nová média poskytující prostor a své specifické vlastnosti mediálním útvarům v jeho prostředí vytvořeným. Ba co víc – shrnout internetová média (rozuměj média vytvořená a provozovaná v prostředí na Internetu) na jednu hromadu je více než odvážné a nerozumné – ve skutečnosti se jedná o několik různých mediálních útvarů nebo jejich kombinace s rozdílnou funkcí, povahou a výslednými efekty. V některých případech je navíc velmi obtížné mluvit o internetovém médiu jako o „klasickém“ masmédiu – tedy přirovnat jej k novinám, rádiu, televizi (i těchto přirovnání najdeme přehršle). Neodpovídá tomu formát ani chování „čtenářů“ – některá internetová média jsou totiž stavěna spíše na komunitním základu než na vydavatelském modelu, což ve výsledku obnáší poněkud jiné aspekty, než kterými je doprovázen klasický one-to-many přístup tolik vlastní jiným mediálním útvarům.
Jasně, interaktivita
A to je právě ten největší rozcestník internetových médií – na jedné straně v podstatě přenesení „novinového“ modelu s některými vylepšeními a doplňky – tedy zaplavování čtenářů články s rozšířenými možnostmi ve formě připojených komentářů, videosnímků, anket atd. Druhou formou je naopak snaha o budování virtuální komunity kolem které vznikne postupně i „klasické“ zpravodajství ovšem s velkou mírou interaktivity v rámci komunity spíše než o jednocestné směrování informací. „Hybridní“ formáty nejsou samozřejmě vůbec vyloučeny, naopak jsou celkem časté, dá se ostatně mezi ně počítat i Lupa, na které tento článek čtete.
Právě média prvního typu již díky svému charakteru a díky tomu, že jsou většinou součástí větších mediálních skupin mají daleko větší čtenářskou obec, což ovšem nemusí nutně znamenat, že mají na společnost větší vliv než jejich méně čtení bratři a sestry. Většinou naopak druhá skupina má daleko fatálnější vliv na své „čtenáře“, a to zejména díky blízkému (aktivnímu) vztahu k celé komunitě. Tím se ovšem taková „média“ stávají velmi zásadním „vlivovým“ prvkem i pro své „neodborné“ okolí, které je využívá jako autoritativního zdroje pro oblasti, ve kterých dané médium hraje klíčovou roli.
Ostatně právě internetová „komunitní“ média jsou často významným prvkem výměny informací mezi minoritními, okrajovými složkami společnosti – ať už jsou nevidomí nebo příznivci nacionalistických hnutí (v druhém případě ovšem není vyjímkou, když není interaktivní formy využíváno a jedná se o umný „brainwashing“ vydavatele).
Kudy dál
Samozřejmě, že především „profesionální“ internetová média, tedy ta, jejichž obchodní model je postaven na zisku z inzerce, případně podílech z prodeje zboží, a jsou tedy velmi závislá na počtu čtenářů, se snaží především o zvyšování počtu svých čtenářů/uživatelů a zvyšování jejich věrnosti. Forma se mírně různí, ale jde v podstatě dvěma základními směry: jednak rozšiřováním doprovodných, zejména pak interaktivních a informačních prvků – datové databáze, ankety, video/audio, on-line diskuse s hosty atd. a na straně druhé propojování informační zdrojů až k vytváření jakýchsi informačních portálů. Pro účely tohoto článku vynechávám některé další oblíbené směry růstu – např. propojování s elektronickými obchody, katalogy firem apod.
Zatímco první směr je jednoznačně rozšiřováním hodnoty pro uživatele, u druhého je již skutečné zvyšování hodnoty a tím i výsledné úspěšnosti podstatně diskutabilnější. Samozřejmě jedna věc je vytváření internetového megavydavatelství s celou řadou titulů, tedy obdoba vydavatelských domů (které takový způsob nejčastěji poskytují). Přímé propojování bez oborové nebo tématické příslušnosti je z hlediska uživatele spíše snižováním hodnoty, protože díky informační explozi je jednou z nejhledanějších poskytovaných služeb kvalifikovaná filtrace informace.
Navíc „one-stop“ informační portál je i při snaze využívat personalizačního přístupu a vytváření uživatelských profilů nejen velmi obtížně využitelný díky příliš velké záplavě informací bez výraznější souvislosti, ale také do jisté míry nedůvěryhodný. Co tvoří skutečnou hodnotu média je jeho unikátní obsah – který vyvěrá z kvalitních tvůrců tohoto obsahu, kteří musí být schopnější, rychlejší a informovanější než jejich konkurence. A patřičné publikum musí být schopno rozlišovat, že konkrétní zpravodajský zdroj je schopen přinášet velmi zasvěcené informace ze své oblasti. Tím ostatně také dobude svého místa na slunci, vlastní agregace dalších informací je jen přidaná hodnota, která však automaticky čtenáře nepřitahuje. Také Lupa nestojí na tomto článku a dalších komentářích, ale především na schopnosti velmi rychle přinášet velmi zasvěcené informace z dění kolem Internetu.
Nejúspěšnější tak dlouhodobě budou ta média, která se změní ve skutečné informační portály – ale většinou oborově či jinak vyhraněná. Jejich hlavní funkce – tedy informovat o dění v dané oblasti je silně posilována dalším informačním rozměrem – oborovými databázemi, databázemi kontaktů, výzkumu, anketami a v neposlední řadě i možnostmi uzavírat některé obchodní vztahy jejich prostřednictvím. Také se bude kromě sféry „obecných“ informačních zdrojů stále více stírat rozdíl mezi komunitními a „klasickými“ servery, tím jak se budou vzájemně sbližovat.
ČLÁNKY DO MAILU