Jak jsem již avizoval v pondělním článku, na letošním Invexu se představila nová asociace. Založilo ji pět operátorů, kteří své hlasové služby poskytují na protokolu IP, a tedy skrze technologie na bázi VoIP. Přesto si ale klíčové slovo „VoIP“ do názvu své asociace nedali, a založili „Asociaci operátorů digitální telefonie“, zkratkou AODT. Důvod je nejspíše ten, že se nechtějí omezovat jen na hlasové služby (tedy: „voice …“), ale chtějí poskytovat i další doprovodné služby, například charakteru messagingu. Vyjadřuje to ostatně i poslání nové asociace, které začíná slovy „propagace a podpora rozvoje digitální telefonie a dalších moderních forem elektronických komunikací ….“.
Důvodem pro vznik nové asociace má být zájem přinášet zákazníkům více lepších služeb a s vyšší přidanou hodnotou
. K tomu by asociace měla přispět jednak snížením ceny při vzájemném volání mezi sítěmi svých členů, ale také sjednocením právních, technologických a technických standardů, a zajištěním vysoké kvality služeb. Dalším důvodem, uváděným až na druhém místě, je jednotná komunikace členů s orgány státní správy, zejména s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ).
Připomeňme si, kterých pět zakládajících operátorů novou asociaci založilo. Jsou to (v abecedním pořadí):
- Český bezdrát s.r.o. – provozovatel služby EriVoip,
- FAYN Telecommunications s.r.o. – provozovatel sužby FAYN
- IPEX, a.s. – provozovatel služby VoIPEX
- MATTES AD, s.r.o. – provozovatel služby 802.VOX
- Voinet, s.r.o. – provozovatel služby Voinet
Nejde ale zdaleka o všechny VoIP operátory na našem trhu. Zakládající členové asociace sami ohodnotili svůj podíl na celém trhu veřejné IP telefonie v ČR na „více než 50 procent“. Po upřesňujícím dotazu na to, kolik aktivních přípojek to obnáší, zaznělo: cca 60 až 70 000. Z toho si lze snadno udělat obrázek o tom, kolik obnáší 100 procent a kolik přípojek tak připadá na další operátory, kteří se nestali členy asociace.
Důvodem, proč další operátoři do nové asociace nevstoupili, může být kromě jejich nezájmu také podmínka, obsažená ve stanovách AODT: že člen disponuje přídělem nejméně sedmdesáti tisíc geografických telefonních čísel, a své služby poskytuje alespoň ve třech telefonních obvodech. Nicméně i tak zbývají ještě další VoIP operátoři, kteří tuto podmínku splňují, ale do asociace nevstoupili. Například společnost ha-vel se službou ha-loo, WIA se službou SIPY a další.
Stanovy asociace však přináší ještě jednu podmínku, která se týká povinnosti vzájemného propojení a cen za toto propojení: ty by neměly překročit polovinu regulovaných cen. Naopak do koncových cen, účtovaných zákazníkům, asociace nijak zasahovat nebude (kromě obecného záměru snížit koncové ceny vzájemného volání), a členové asociace si o svých koncových cenách obecně rozhodují sami. Ostatně, jsou to vzájemní konkurenti v boji o koncového zákazníka. A třeba Mattes AD (802.cz) na letošním Invexu bojoval o zákazníka i pivem zdarma.
Již dnes přitom existují mezi členy asociace zajímavé rozdíly, i pokud jde o volání do partnerských sítí. Většina členů asociace dnes takovéto volání vůbec nezpoplatňuje (poskytuje jej zdarma). Ale třeba Český bezdrát už má v ceníku své služby EriVOIP samostatnou položku pro minutové hovorné do partnerských sítí členů asociace AODT, zpoplatněné částkou 19 haléřů bez DPH, navíc stylem 60+1. A pouze volání do sítě VoIPEX nabízí zdarma – ovšem s dodatkem, že jde jen o dočasné opatření, limitované koncem letošního roku.
A ještě jeden zajímavý údaj, který zazněl na včerejší tiskovce na Invexu: členové asociace disponují kapacitami, které umožňují zřídit a provozovat na 650 000 telefonů. Vzhledem k tomu, že reálně provozují 60 až 70 000 telefonních přípojek, je jejich kapacita naplněna na jednu desetinu. Jen pro srovnání: největší hráč na poli klasické telefonie, Telefónica O2 Czech Republic, měla ke konci pololetí na 2,2 milionu pevných linek. O celkové kapacitě její sítě (včetně té aktuálně nevyužité) mohu jen spekulovat.
Na včerejší tiskovce byly zmíněny i konkrétní záležitosti, kterým se nová asociace chce v nejbližší době zabývat. Jde mj. o využití ENUMu, o problematiku negeografických čísel (s prefixem 910), či o tzv. osobní telekomunikace.
Mimochodem, jedením ze zajímavých exponátů letošního Invexu, který soutěžil i o Křišťálový disk (byť neúspěšně), byl první IP telefon na našem trhu, podporující technologii ENUM. Jde o typ Well YV3, který vystavovala společnost Joyce.
Statistiky ČSÚ
Na letošním Invexu se aktivně prezentovat i Český statistický úřad. A čím jiným, než svými statistickými údaji. Z nich pochopitelně těmi, které se týkají zaměření celého Invexu. Tedy hlavně statistikami o penetraci informačních a komunikačních technologií mezi jednotlivci, domácnostmi, či třeba mezi obcemi a orgány veřejné správy. Nebo, abych použil novotvar, který při jiné příležitosti zazněl z úst nejvyššího zástupce resortu vnitra: statistikami naší „promořenosti“ (abychom nemuseli používat ono ošklivé cizácké slovo „penetrace“).
ČSÚ měl na Invexu hned dvě vystoupení. První formou samostatné tiskové konference hned v první den konání veletrhu, za účasti předsedy ČSÚ Jana Fischera, a druhé v rámci konference eVize krajů, měst a obcí. V obou případech byly prezentovány výsledky celé série šetření, které probíhaly po řadu let, a ukazují tak i postupný vývoj.
Zajímavých údajů je opravdu hodně, a tak si je raději ponechám pro samostatný článek. Zde si jen dovolím maximálně stručné shrnutí, odkazem na slova předsedy Jana Fischera z tiskové konference: že v řadě ukazatelů se vyspělým zemím „díváme na záda“. Máme zkrátka malou promořenost ….
Senioři komunikují
Letošní Invex myslí také na seniory. Po celou dobu konání Invexu zde totiž probíhají kurzy v rámci programu Senioři komunikují, které organizuje a financuje Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových. A je o ně velký zájem a všechny jsou beznadějně obsazené. Dokonce mají i pořadník s mnoha náhradníky.
Jak už jsem zmiňoval v pondělním článku zde na Lupě, jde o záležitost dosti podobnou dnes již odumřelému Národnímu programu počítačové gramotnosti, který organizovalo Ministerstvo informatiky ČR. A pořadatelé nynějších kurzů pro seniory si skutečně vzali z NPPG určité ponaučení. Například to, že není vhodné dělat větší skupiny, než po 10 účastnících na jednoho lektora, a také nemíchat věkové složení účastníků. Protože mladší obvykle chtějí vyšší tempo a chtějí stihnout více, zatímco starší chtějí naopak pomalejší postup, aby stihli vše zažít. Proto se pořadatelé nyní orientují jen na jednu věkovou skupinu – seniory (zatímco NPPG takovéto omezení neměl).
Další rozdíl oproti NPPG je v tom, že kurzy jsou pro jejich účastníky zcela zdarma (zatímco u NPPT účastník hradil 100 korun za kurz). Dále je rozdíl v tom, že u NPPG se jednalo o několik samostatných kratších kurzů, zatímco program Senioři komunikují nabízí vlastně jen jediný kurz. Zato ale podstatně delší. Dnes má celkem deset hodin, z nichž osm se tráví u počítače, jedna hodina je věnována práci s mobilem a jedna hodina použití platební karty. Zde ale jen teoreticky, resp. virtuálně, a nikoli skrze reálné nákupy za reálné peníze. Do budoucna by se hodinový příděl mohl zvětšit na 12 hodin, a mohly by přibýt i „opakovací“ kurzy.
Již dnes se kurzy pro seniory vyučují na 63 místech téměř po celé ČR. Ale ne ve středočeském kraji, kde se prý nepodařilo najít žádného realizátora kurzů.
Second Life
Zajímavým fenoménem, který pronikl až na letošní Invex, byl virtuální svět Second Life. Pro ty, kteří netuší, o co jde, naznačím, že nejde o hru (s nějakým herním cílem, úrovněmi atd.), ale opravdu o virtuální prostředí, ve kterém lze dělat velmi mnoho z toho, co běžně děláme v našem reálném světě. Třeba chodit do kina, hrát si, učit se, setkávat se a bavit s jinými lidmi, podnikat, stavět, cestovat, ale třeba i uzavírat sňatky apod. A dokonce se zde dá i vydělávat. Už i v ČR prý existují lidé, kteří si prací v tomto virtuálním světě vydělávají na své živobytí ve světě reálném. To i díky tomu, že virtuální měna světa Second Life („lindenské dolary“) je směnitelná za skutečné peníze (americké dolary).
Bylo by to opět na dlouhé povídání, a tak zpět k tomu, jak se Second Life prezentoval na letošním Invexu: byla mu věnována samostatná přehledová přednáška v herním pavilonu X, kterou přednesl pan Martin Dvořák, ředitel společnosti Beneta. Té společnosti, která provozuje český portál Secondlife.cz, a která ve virtuálním světě Second Life vybudovala československé město Bohemia.
Kromě toho na letošním Invexu, a to právě včera, vstoupil do virtuálního světa Second Life také Český rozhlas. Nechal si zde postavit futuristický stan, který pro něj původně navrhl architekt David Vávra. Tři redaktoři Českého rozhlasu – Leonardo si nechali vytvořit své virtuální identity (tzv. avatary), aby mohli ve světě Second Life působit a moderovat pořady ve virtuálním rozhlasovém studiu. Pokud chcete, můžete je zde potkat až do pátku 26. října. Kromě toho se ve virtuálním rozhlasovém stanu Českého rozhlasu můžete podívat i na přímý přenos z pavilonu goril z pražské ZOO (jde o dva streamy v rámci projektu Odhalení).
Moderátoři stanice Českého rozhlasu Leonardo a jejich avataři (zdroj)
Český rozhlas ale rozhodně není prvním tuzemským subjektem, který se rozhodl vstoupit do virtuálního světa Second Life. Působí zde už mj. Telefónica O2 Czech Republic či Staropramen. A v zahraničí je zastoupení subjektů ze státní i privátní sféry mnohdy podstatně větší. Například společnost IBM na Second Life hodně sází pro potřeby komunikace se svými zákazníky a poskytování podpory. Nebo společnost Sun zase pořádá skrze Second Life přednášky, a jako jedna z prvních zde uspořádala i tiskovou konferenci.
Ve virtuálním prostředí Second Life se samozřejmě pořádají i veletrhy – například knižní, či veletrh pracovních příležitostí. A podle posledních zpráv, které se zatím ještě nepodařilo získat, se zde prý bude konat i celý Invex. Letošní, v pořadí již 17. ročník Invexu, byl prý jeho poslední „fyzický“. Kvůli optimalizaci nákladů, a ve snaze přilákat zpět vystavovatele i návštěvníky, se prý další ročníky budou konat už jen ve virtuálním světě. Jen zatím není jasné, jestli půjde o Second Life, vytvořený firmou Linden Research, nebo o nějaký jiný virtuální svět. Například o My World, který chystá Google.
ČLÁNKY DO MAILU