Hra o správce státního seed fondu začíná, na opravu „selhání trhu“ dostane miliardu

25. 10. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Stát zjistil „tržní selhání“ v oblasti investic do malých a středních podniků, a hodlá je „napravit“ zřízením fondu, který dostane za úkol proinvestovat v prvních třech letech svého trvání asi miliardu a čtvrt korun.

Již za několik dní, 31. října v devět ráno, vyprší lhůta pro přihlášky na „poskytovatele služeb obhospodařování majetku“ státního fondu na podporu malého a středního podnikání, jenž ponese plný název Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a. s. (zkratkou ČRUIF). Jako akciovka bude 100% vlastněn státem. Zřizovatelem fondu bude Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zřízení fondu schválila vláda usnesením již 23. listopadu 2011. Výběrové řízení na jeho obhospodařovatele bylo otevřeno v květnu. Dokumentace je dostupná (po registraci) jako zakázka č. 23 v systému eGordion. Hodnota zakázky se předpokládá ve výši 212 milionů korun. Souběžná zakázka č. 24 na služby depozitáře pro fond má předpokládanou hodnotu dvanáct milionů korun.

Proč státní fond?

Ministerstvo odůvodňuje potřebu fondu tím, že prý „analýza equity gap“ identifikovala v České republice „určité tržní selhání, především v segmentu early‑stage venture“. Hlavním cílem fondu má být „přilákat soukromý kapitál“ a tím pomoci toto „tržní selhání“ „napravit“. Má být „zlepšen přístup malých a středních podniků k financování“ a „stimulován trh s rizikovým kapitálem v České republice“.

Bude tedy založen investiční fond na deset let, s možností prodloužení o další dva roky. První fáze činnosti fondu je však ohraničena 31. prosincem 2015. Právě do toho data se totiž musí investovat prostředky, které budou do fondu vloženy z operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), jenž je dílem financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Co se nestihne „zainvestovat“, bude se muset vrátit do státního rozpočtu.

Původ prostředků způsobí, že fond nebude smět investovat do firem se sídlem v Praze, a mimoto nebude smět investovat do firem se sídlem mimo ČR.

Fond má na první tři roky dostat celkem přes padesát milionů euro; to je v současném kursu asi jedna a čtvrt miliardy korun.

Co si o chystaném fondu myslí Martin Kasa?

„Tento způsob podpory je zbytečný. Peněz je na trhu dost a přilévání dalších je zbytečné. Trhu drobných investic a startu podnikání chybí vše, jen ne finance. Obávám se, že se méně či více profinancují projekty života neschopné a v horším případě vzniklé pouze pro vysátí fondu.

Nechci sice úplně zavírat dveře před něčím, o čem nevím, jak bude v realitě přesně fungovat, ale zatím jen cítím zájmy některých skupin přilepšit si na fondu do vlastní kapsy. Je zajímavé, že nikdy tyto aktivity státu nejdou na úsporu nákladů podnikatelů (na daňové prázdniny apod.), ale vždy na jejich finanční podporu. V sumě to vyjde stejně, ale ve druhém případě se lépe krade.“

Co na fond říká David Formánek?

„Obecně jsem proti jakýmkoli státním investicím (rozuměj dotacím), které obecně zakřivují ekonomickou realitu a férovou ekonomickou soutěž.

Bohužel jsem si jist, že existuje spousta cest, jak pomocí tohoto fondu vytáhnout ‚do kapsy‘ předmětné finanční prostředky, nejjednodušeji v situaci, kdy se ‚případný investor‘ předem dohodne s příjemcem investice (dotace) na společné participaci na státních penězích — investora to ‚stojí‘ jeho podíl, který si zas nějakým způsobem vyvede ven, startup to nestojí ‚nic‘, o státní část se ‚podělí‘. Cest, jak to udělat oficiálně a čistě, bylo v souvislosti s čerpáním fondů EU v ČR vynalezeno dostatečné množství.

K mé skepsi ‚pomohlo‘ i vystoupení zástupce ministerstva na pražském Startup Summitu — pobavil mne velmi, nepřesvědčil vůbec.“

Fond bude „smíšený“ — rozdělený na dvě části: jedna se zaměří na prvotní investice do rozjezdu („seed“ investice), a má mít rozpočet přesně 31 792 025 euro; druhá bude investovat do dalšího rozvoje firem už rozběhnutých, s rozpočtem 21 194 683 euro.

Fond bude muset, až na výjimky, vždy najít soukromého koinvestora dobré pověsti, nespojeného s firmou, do níž se investuje. Do firem už rozjetých bude fond smět koinvestovat jen do výše 50 % investice (nejméně alespoň 10 %), a riziko ponese se soukromníkem rovným dílem. Zato do rozjezdu nových projektů bude moci koinvestovat až do výše 70 %, a nenajde‑li se spoluinvestor soukromý, bude moci fond vložit i sto procent — omezen je jen částkou dvou set tisíc euro (skoro pět milionů korun) na firmu, za dobu tří let, a pak tím, že takto nesmí investovat více než 30 % všech prostředků rozjezdové části fondu.

U firem teprve rozjížděných bude moci soukromý koinvestor získat kupní opci: podle předem sjednaných podmínek získá právo na odkup podílu drženého fondem, a to nejdříve po roce a nejpozději pět let od vstupu do firmy. Opční právo nepůjde využít, pokud bude investice ztrátová. Soukromé investory to má pobídnout „k zapojení dodatečného soukromého kapitálu do projektů“.

Dalším omezením je to, že investovat do základního kapitálu rozjížděné firmy fond nesmí formou odkupu něčího podílu stávajícího. Buď musí do firmy kapitálově vstoupit už při jejím založení, anebo navýšením základního jmění. Zainvestovaným firmám však bude moci fond poskytovat také další úvěry a půjčky.

Jak to vidí Jiří Hlavenka?

„Obecně s myšlenkou tohoto fondu souhlasím, ovšem s tím, že bude profesionálně manažován (nikoli ‚státními úředníky‘, ale profesionály v dané branži), a především s tím, že bude vyhledávat investice mimo už dosti zprofanovanou oblast IT a Internetu.

Koinvestování se soukromými investory má ten smysl, že soukromý investor je schopen, protože to je obvykle soukromý podnikatel, odborník na danou branži, ‚pohlídat‘ si investici lépe než státní úředník (nebo i placený manažer klasického venture fondu — i tam se často koinvestuje s privátními penězi).

Dovedu si představit, že bych ve spolupráci s tímto fondem koinvestoval. (Proč taky ne?) Důležitý je pro mě spíše subjekt investice, než kdo bude ve vedení investičního výboru, i když samozřejmě jakási personální kompatibilita je důležitá a nezbytná.“

Jak bude fond vybírat podnikatelské projekty?

To se zatím neví. Ministerstvo jen stanovilo určitý rámec činnosti fondu, je však na uchazečích o obhospodařovatele fondu, aby ve své nabídce navrhli metody výběru projektů pro investice, spoluinvestování, řízení správy aktiv fondu, časový rámec investování, metody volby výstupu z investic, a vůbec aby předložili plán obsahující konkrétní počet a harmonogram investic, typ investic, očekávanou výnosnost a náklady. Ministerstvo přitom očekává průměrnou návratnost alespoň 15 % ročně.

Obhospodařovatel si může vyúčtovat náklady až do výše 1,5 % z průměrné hodnoty kapitálu fondu. Celková výše výdajů fondu mimo investice však nesmí překročit tři procenta prostředků do něj vložených.

Kromě toho si uchazeč v nabídce navrhne odměnu, a to procentně jak z objemu spravovaného majetku paušálně, tak variabilní odměnu v procentech z průměrné výše prostředků vázaných v investicích, a k tomu ještě výkonnostní odměnu podle zisku dosaženého fondem za celou dobu činnosti. Nárok na variabilní odměnu nevznikne, klesne‑li hodnota fondu pod 80 % prostředků do něj vložených.

Výnosy může fond po dobu svého trvání reinvestovat.

Kdy fond vznikne a začne pracovat?

Obálky s nabídkami se otevřou ve středu 31. října v jednu hodinu po poledni. Ministerstvo si však na výběr nejlepší nabídky dalo čas do konce roku, ačkoli úředníci nevylučují, že by se to stihlo ještě v listopadu. Teprve s vítězem řízení doladí ministerstvo statut fondu a fond založí. Česká národní banka bude mít až šedesát dnů na schválení statutu fondu a na udělení povolení k činnosti. Předpokládaná nejzazší hranice je tedy konec února.

Marketing meeting Ai a tvorba obsahu

Která nabídka je nejlepší, to má být ze 60 % posouzeno podle ceny (podle výše odměny, kterou si obhospodařovatel navrhne) a ze 40 % podle toho, nakolik plán předložený uchazečem naplní představu ministerstva o cílech fondu. Ministerstvo má pak plnění cílů fondu „pravidelně vyhodnocovat“ — zda počet a objem uskutečněných investic, i jejich návratnost, odpovídá plánu.

Na výběrové řízení nemají vliv současné potíže agentury CzechInvest se spuštěním projektu CzechEkoSystem (o nichž se psalo například v pondělních Hospodářských novinách) — s fondem ČRUIF nemá CzechInvest nic společného.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).