Historicky prvním textem z neuvěřitelné sbírky byla pochopitelně americká Declaration of Independence. Tento dokument dokumentů je tedy pravděpodobně jednou z prvních eknih vůbec. Hart se snažil svůj inovativní výtvor pomocí počítačové sítě doručit svým známým, čímž mezi nimi způsobil paniku. První kopii tohoto dokumentu se nyní říká prozaicky „internetový virus.“
Michael Hart byl svého druhu filozofem informačních technologií, svoji myšlenku o reprodukování elektronických dat zadaných do počítače nazval „Replicator Technology.“ Koncept této teorie je jednoduchý: jestliže se jednou kniha nebo jiné umělecké dílo (obrázky, hudební skladby – prostě cokoli elektronicky zaznamenatelné) převede do elektronické podoby, je toto sdělení možno rozmnožit na libovolný počet kopií a bude tedy přístupné komukoli, kdo o ně bude mít zájem. Tedy každý na tomto světě tedy může mít kopii knihy, jejíž text byl zadán do počítače. Tento skoro filozofický předpoklad má ovšem důležité důsledky pro samotné zpracování a formát etextů. Vše totiž musí být co nejjednodušší. Po tápání se standardem pro zpracování elektronických textů stal „Plain Vanilla ASCII“ kód, pod tímto názvem proslulý až později. Jedinou modifikací tohoto jednoduchého fontu byla možnost zobrazovat tučné a podtržené písmo nebo kurzívu.
Důvodem tohoto opatření byl fakt, že podle Michaela Harta si 99 procent uživatelů počítačů mohla v takto formátovaných textech pohodlně číst a vyhledávat. Jednoduchou úvahou by tedy jakýkoli jiný systém zaznamenávaní textu propadl u zmíněných devětadevadesáti procent potenciálních zájemců. O tom by se dalo polemizovat, ovšem právě tato přísnost nakonec způsobila, že elektronické texty projektu Gutenberg si mohl přečíst opravdu skoro každý. Stejně jasně a jednoduše si Michael Hart vytýčil potenciální zájemce o své texty. Rozhodl se, že bude poskytovat takové knihy, které budou čtenáři opravdu chtít a často používat. Samozřejmě že se ozývali i zájemci o netradiční a těžko srozumitelnou literaturu, ovšem ti měli prozatím smůlu, protože nezapadali do Hartova „konceptu 99 procent“.
Ukázalo se, že požadavek univerzality a přístupnosti co největšímu počtu uživatelů byl krok správným směrem. Dalším problémem se zpočátku stávaly chyby v textech. Hart vše vysvětlil opět po svém. Prohlásil, že nedělá knihy pro ty, kterým záleží na nějaké té čárce nebo tečce. Obyčejný čtenář je spokojen a nenaříká si, tedy je vše v pořádku. Kdo chce opravdu bezchybnou verzi textu, prostě si musí počkat, až dobrovolník nedostatky odstraní. Možnosti jsou ovšem omezené, takže odstraňování malých nedostatků není na pořadu dne.
A jak je to s licencemi jednotlivých děl? Hart si vybírá ty, které jsou „Public Domain,“ tedy jejichž omezení vypršela. Z původních osmadvaceti let po smrti autora se stalo let padesát, takže možnost zpřístupnit čtenářům novinky je opravdu komplikovaná. To, že se kniha stane volně šiřitelnou ještě za autorova života, je spíše utopií.
Filozofie projektu
Co je hlavním cílem projektu Gutenberg? Produkovat informace, knihy a jiné materiály přístupné široké vrstvě čtenářů ve formě vyhovující většině počítačových systémů a programů. Lidé by je měli jednoduše číst, používat a vyhledávat v nich. Texty by měly stát tak málo peněz, aby se uživatelé nemuseli starat o jejich cenu. Formát by měl být přesně definovaný a použitelný pro všechna dostupná média. Na samém počátku fungování projektu se museli tvůrci vypořádat s tehdy obvyklými problémy s kapacitou médií. V roce 1971 se text průměrné třísetstránkové knihy vměstnal do jednoho MB. Zmíněný text americké Deklarace nezávislosti zabíral pět KB. Následující „Bill Of Rights“ Bible a Shakespearovy hry (o Ústavě nemluvě) se staly tvrdým oříškem. V době, kdy se projekt Gutenberg stával
slavným, svět používal diskety s kapacitou 360 KB. Tehdy Hart produkoval Alenku v Říši divů nebo Petera Pana. Z prostých důvodů – tato dílka byla dostatečně krátká na to, aby se vešla na disketu. Pozdější diskety s kapacitou 1,44 MB se staly spásou, jejich rozšíření umožnilo rozšiřovat texty o třech milionech znacích, což je více než obsahuje průměrně obsáhlá kniha.
Důležitým požadavkem byla jednoduchost používání etextů. Uživatel měl být schopen bez problémů knihy číst, manipulovat s nimi a vyhledávat v nich. Právě proto vznikl „Plain Vanilla ASCII“, z důvodu co nejmenší složitosti. Jednoduchý text je podle Harta dobrý nejen pro počítač, ale i pro čtenářovy oči. Zajisté má pravdu, čas jeho názor potvrdil. Dalším klíčovým požadavkem byla co nejméně pracná a co nejméně složitá distribuce. Koneckonců, každý si pak text může upravit podle svých přání a potřeb. Média, na kterých je možno texty zobrazovat, by měla vyhovovat co největšímu počtu uživatelů. Hartovy texty používali lidé s Amigou, Applem, Atari, Macem. Čas ukázal, že se vývoj bude ubírat trochu jiným směrem, ale systém byl připraven na vše.
Elektronické texty projektu Gutenberg jsou nyní uloženy v obrovském počtu počítačů, uživatelé je sdílejí a předávají dál. V různých modifikacích a formátech, takže si vybere skutečně každý. Nezávislost na operačním systému a programovém vybavení je úžasnou výhodou pro uživatele i distributora. Michael Hart svůj projekt promyslel do nejmenších detailů, což se vyplatilo hlavně čtenářům. I opravdový počítačový laik se k požadovaným informacím jednoduše dostane a bez problémů je bude používat. Hart tvrdí, že Korán, Bible a Shakespeare tu budou věčně, ne tak operační systémy. Má pravdu, jeho texty jsou připraveny na vše.
Praxe
Soubory jsou připraveny ke stažení v textovém formátu (.txt) a samozřejmě zkomprimované (.zip). Jednoduché, jak jinak. Texty jsou rozdělené na „lehkou literaturu,“ „těžkou literaturu“ a další zvláštní (například encyklopedie a almanachy). Celý projekt je nevýdělečný, jeho chod zajišťují hlavně dobrovolníci, kteří posílají své příspěvky ke zveřejnění. Samozřejmě je možné projekt podpořit. Jednak finančně, jednak volným časem. Do projektu může přispívat každý, je třeba dodržovat určitá pravidla, která ovšem nikoho z dobrovolníků neomezují. Zájemci tedy mohou zcela svobodně tvořit, opravovat staré verze textů, nebo prostě jen přispět radou nebo umístěním reklamního proužku na svou stránku.
Samotný systém vyhledávání v databázi záznamů je samozřejmě také jednoduchý a přehledný. Vyhledávat je možno podle aktuálnosti záznamu, autora, názvu díla. Zatím jediným záznamem v češtině je Čapkův R.U.R., možná se brzy dočkáme dalších novinek. Co se týká licenčních podmínek zveřejněných děl, stačí si přečíst úvod každého dokumentu. Základním požadavkem je nepoužívat stažené texty ke komerčním účelům.
Teprve po důkladném prostudování obsahu databáze projektu Gutenberg zjistíte, že na své si přijde opravdu každý. Knihy ve více než třiceti jazycích zdarma v jednoduchém formátu, co si může příznivce literatury přát víc?
ČLÁNKY DO MAILU