Koncem listopadu jsem zde na Lupě (v článku: Stalo se: Europeana, digitální blamáž po evropsku) psal o slavnostním otevření nové evropské digitální knihovny Europeana. Vlastně spíše o tom, jak se otevření až tak nevydařilo: jak byla knihovna záhy zase zavřena, neboť prý neunesla nápor velkého počtu kultury chtivých uživatelů Internetu.
Alespoň tak znělo oficiální vysvětlení, se kterým přispěchala sama Evropská komise: ta neváhala promptně vydat tiskovou zprávu, ve které popisovala, jak postupně rostla zátěž – až daleko za hranici 5 milionů hitů za hodinu, na kterou byla Europeana dimenzována. V jednu chvíli prý zátěž dostala až na 13 milionů.
Představitelé Unie si neváhali ještě přisadit: Europeana se prý stala obětí svého vlastního úspěchu (řekl tiskový mluvčí EU Martin Selmayr). A komisařka Viviane Redingová zase mínila, že:
Není to selhání, ale neočekávané vítězství. Všichni to vnímáme jako potvrzení toho, že tento projekt má smysl (…).
Dnes, s odstupem určitého času, se však rýsuje i jiné vysvětlení: že Europeana nedoplatila ani tak na samotný počet uživatelů, jako spíše na to, co v ní hledali. A co se – jako přehled nejhledanějšího obsahu – následně zobrazovalo přímo na domovské stránce knihovny.
Byl to obsah tak „odvážný“, že musel k smrti vyděsit nejednoho eurobyrokrata. Možná dokonce natolik, že celá slavná Europeana nemusela spadnout sama kvůli přetížení, ale mohla být záměrně vypnuta.
Erotické malby a Mein Kampf
Jedno „očité svědectví“ se objevilo i pod původním článkem zde na Lupě, v reakci jednoho ze čtenářů:
Ta knihovna je skvělá. Hned po vstupu se na mě smály tři obrázky dámského přirození (detailní kresba s popisky) a jeden Hitlerův Mein Kampf.
Tato zkušenost vcelku koresponduje s tím, co hlásili i další uživatelé, kteří se do původní Europeany dostali (například zde), a co někteří z nich stihli i vyfotit a následně zveřejnit: že na domovské stránce se zobrazují „hodně hambaté“ obrázky, občas proložené ještě přebalem knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf.
Vysvětlení toho, jak se tam takové věci dostaly, není až tak těžké: domovská stránka Europeany je koncipována sice „minimalisticky“, ale nechybí na ní přehled toho, co uživatelé vyhledávají nejčastěji. Pak stačilo, aby dostatečně velký počet vyhledávacích dotazů vedl k patřičně pikantnímu obsahu, který Europeana také nabízí, a který se díky tomu dostal na domovskou stránku.
A když už tam takový obsah jednou byl, další a další návštěvníci na něj nejspíše klikali také, čímž se jen utvrzovala jeho pozice mezi nejvyhledávanějšími objekty. Tím se pikantní obsah na domovské stránce usídloval o to pevněji – a jeho samovolné odstranění bez zásahu administrátora či dokonce úplného vypnutí serverů – se stávalo čím dál tím méně pravděpodobné.
Otázkou je, zda takovéto nahromadění pikantního obsahu na domovské stránce bylo něčím úmyslem, nebo zda ke všemu došlo jen náhodou – tím, že někdo hodně brzy po spuštění začal hledat erotické malby a další pikantní obsah, tím jej (nechtěně) dostal na domovskou stránku, a o zbytek se již postarali ti, kteří jej na domovské stránce našli.
Pokud by se naopak jednalo o první možnost, pak by asi šlo o zcela novou formu útoku na zdroje obsahu na Internetu. A vlastně úspěšnou.
(Ne)podařilo se to ututlat
Odpověď na otázku z předchozího odstavce, ohledně původu pikantního obsahu na domovské stránce Europeany po jejím prvním spuštění, se nejspíše jen tak nedozvíme. Z oficiálních materiálů a vyjádření určitě ne, ty žádný nevhodný obsah nezmiňují nebo jej přímo popírají – a příčinami nebývale vysokého zájmu uživatelů se podrobněji nezabývají.
Osobně mne poněkud překvapuje i to, jak se podařilo popisovaný problém „nechat stranou zájmu masovějších médií“. Informovala o něm spíše jen méně masová internetová média, zatímco ta masovější si ho buďto nevšimla vůbec, nebo ho pojala jen velmi „nevinně“ (jako třeba tento článek německého Die Welt).
Ale abych byl sebekritický: ani já jsem při psaní původního článku ještě nenarazil na žádné indicie ohledně „nevhodného obsahu“. A to v době přípravy článku, 23. listopadu, už první takové články „byly venku“. Nejenom již zmiňovaný článek Die Welt, ale třeba i tento nebo tento článek.
V našich zeměpisných šířkách o celé věci asi nejotevřeněji psali počátkem prosince na Slovensku, kde článek s příznačným názvem „Europeanu položili erotické maľby a Mein Kampf“ publikoval slovenský portál EurActiv.sk (který ale není žádným oficiálním serverem EU). V něm autor na rovinu napsal, že „pád“ Europeany nesouvisí s oficiálně deklarovaným přetížením:
Jill Cousins, riaditeľka knižnice Europeana, pre holandský portál WebWereld potvrdila, že databáza obsahuje viacero replík obrazov z niekoľkých národných múzeí, ktoré umeleckým spôsobom zobrazujú nahé ženské telo. Súčasne však poprela, že by odloženie prevádzky akokoľvek súviselo so snahou cenzurovať alebo upravovať zobrazovanie najvyhľadávanejších materiálov na titulnej stránke.
Akokoľvek, dobre informovaný zdroj, ktorý si želal zostať v anonymite, pre EurActiv potvrdil, že „spadnutie“ Europeany nesúvisí s nezvládnuteľne vysokým počtom návštevníkov, ale s nutnými úpravami na titulnej stránke, ktoré sa dotýkajú zobrazovania najčastejšie vyhľadávaného obsahu.
Dočasná titulná stránka knižnice informuje: „Robíme, čo môžeme, aby sme Europeanu čo najskôr opäť otvorili v robustnejšej verzii.“ Zdá sa však, že IT technici robia, čo môžu, aby Europeanu spustili vo verzii s úpravami na titulnej stránke.
Poslední věta úryvku ze slovenského článku by pak mohla dávat odpověď i na to, proč znovuspuštění Europeany trvalo tak dlouho. Dokonce ještě déle než do avizovaného 15. prosince 2008. Opakovaný start se uskutečnil víceméně v tichosti kolem vánočních svátků, kdy lidé přece jen měli jiné starosti a zájmy. Znovuzrozená Europeana navíc naběhla jen v beta verzi, u které řada plánovaných funkcí ještě nefunguje. A jiné funkce se tedy stále ještě testují…
ČLÁNKY DO MAILU