Digitální konvergence? Děkuji, nechci...

Od 6. do 9. ledna proběhl v Los Angeles další ročník Consumer Electronics Show (CES), slavného veletrhu, na kterém společnosti vyrábějící elektroniku vysvětlují řadovým spotřebitelům, co si budou muset v tomto roce koupit, aby nebyli pro smích bohatším spotřebitelům.

Každá firma by samozřejmě chtěla, aby spotřebitelé kupovali její zboží a používali její (placené) služby. A jednou z těch, které mají dost peněz na to, aby se jim to podařilo, je Microsoft.

Bill Gates a další lidé z Microsoftu měli na CES dlouhou prezentaci o tom, jak se bude vyvíjet „home entertainment“. Kompletní záznam je k vidění zde (pokud máte chuť a technické prostředky ke sledování 180 MB dlouhého videostreamu). Microsoft předpokládá, že uživatel bude mít někde ve spíži ústřední „Microsoft Entertainment Centre“ a k němu připojené „hloupější“ počítače po celém bytě. Do ústředního počítače si bude bezdrátově stahovat fotky z dovolené (přímo z fotoaparátu), bude se dívat na digitální televizní vysílání, stahovat si filmy, stahovat a hrát online hry a tak dále a tak dále. Pravděpodobně víte, že se o tohle Microsoft snaží (a nejen Microsoft), ale tato prezentace byla strašidelnější, než když o tom pouze čtete.

Pominu skutečnost, že v průběhu prezentace leccos odmítalo fungovat a leccos se zhroutilo. Leccos bylo nepříjemně pomalé a každou chvíli byly vidět nápisy „Please wait“ (nebo jejich bezeslovné animované ekvivalenty) – a to prosím u aplikací, které byly jistě „vyladěny“ tak, aby právě při této prezentaci fungovaly bezchybně.

Pokud ale něco víte o tom, co se v digitálním světě děje, a byli jste schopni trochu číst mezi řádky, šel z toho celkem strach. Všichni zúčastnění neustále opakovali, že takové „centrum zábavy“ dá uživatelům bohatší výběr toho, na co se dívat a jak se bavit, ale nikdo se nezmínil o tom, PROČ by tomu tak mělo být a proč by měl „bohatší výběr“ vyplývat z toho, že providerem naprosto všeho bude Microsoft a jeho partneři. Když přednášející ukazoval, jak si online vybere, že chce, aby se na jeho harddisk nahrál film „Austin Powers“, pochopitelně se vůbec nezmínil o tom, že v reálu se za to bude muset extra platit, že se bude muset platit ještě víc extra, aby se na ten film mohl podívat několikrát, a že si ho rozhodně nebude moci někde „zaarchivovat“ nebo někam „zkopírovat“ (v tom smyslu, v jakém tato slova dnes známe). A už vůbec ne na zařízení neposvěcené Microsoftem.

Z masivního neúspěchu PSX od Sony (kombinace videohry, digitálního videorekordéru a vypalovačky DVD) by se dalo vyvozovat, že „lid“ zatím po této „digitální konvergenci“ netouží a že mu vůbec nevadí, když má satelit od Humaxu připojený k Videu od Panasonicu a televizi od Sony. Osobně je mi možnost „mít doma všechno digitální“ sympatická, ale rozhodně toužím po takovém řešení, kdy si to budu moci sestavit z takových komponentů, jaké JÁ uznám za vhodné, a všechno to bude fungovat přesně tak, jak JÁ CHCI. A to se týká stejně tak způsobu kopírování multimédií, jako toho, jakou barvu a font budou mít menu na obrazovce. Zatím jsem ovšem, na rozdíl třeba od Pixyho, nesebral odvahu začít to uvádět v praxi. Říkal jsem si, že není spěch a za pár měsíců budou všechny komponenty levnější a výkonnější. Ta prezentace z CESu ve mně ovšem vzbuzuje dojem, že za pár let může být ilegální takový hardware a software, který bude dělat to, co já chci, aby dělal – a že to většině „BFU“ uživatelů ani nebude vadit. A taková představa se mi fakt nelíbí.

Myslíte si, že jsem paranoidní? A víte o tom, že od července 2005 MUSÍ každý digitální televizní tuner (ať v televizi, nebo v počítači) rozpoznávat „broadcast flag“ a na jeho základě znemožnit kopírování vysílaného pořadu? Samozřejmě že to půjde obejít. Ale bude to ilegální. Zatím naštěstí jenom v USA. Zatím…