Evropský parlament (EP) nedávno vyzval členské země EU, aby do konce roku předložily technické plány přechodu na zemské digitální vysílání. Jak na tuto výzvu zareaguje Česká republika?
Myslím, že EP nevyzýval, aby ČR předložila technický plán přechodu, ale aby řekla, kdy konečně zapne digitální televizi, resp. kdy předpokládá vypnutí analogového vysílání. Tato otázka se v současné době řeší v působnosti ministerstva informatiky, které připravuje aktualizovanou koncepci přechodu na zemské digitální vysílání. Minulý týden byla svolána nad touto koncepcí pracovní schůzka. Vládě by měla být tato koncepce předložena tak, aby obsahovala základní mezníky celého procesu. Úřad samozřejmě musí připravit skutečný technický plán v pravém slova smyslu, který řekne, co se kdy a kde stane. Jediný problém, který v této souvislosti máme, je skutečnost, že ještě nejsou definitivně potvrzeny konkrétní kmitočty pro DVB-T, které nám budou přiděleny v rámci mezinárodní konference v druhé polovině příštího roku. Teprve tam dostaneme definitivní kmitočtové příděly a na podzim bychom měli být, i na základě usnesení vlády, připraveni předložit technický plán přechodu. Samozřejmě pokud bude přijata novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, vyplyne nám tato povinnost i ze zákona, který zároveň řekne, jakou formou a jakým způsobem se tento úkol má splnit. Ale znovu opakuji, že konkrétní technický plán přechodu na digitální vysílání lze udělat až po uvedené konferenci, protože teprve ta řekne, jakým způsobem se „překlopí” nynější analogové vysílání, pro které platí plán ze Stockholmu, na DVB-T.
To si také myslím, nicméně ministryně informatiky Dana Bérová tvrdí, že ten plán bude součástí koncepce, kterou chce předložit vládě po schválení novely vysílacího zákona už v únoru.
Nevím, jestli to tak paní ministryně skutečně myslela, pravděpodobně měla na mysli ideu, tj. že plán bude. On ten vlastní plán samozřejmě ještě nemůže být, protože nemáme konkrétní kmitočty. Víme, jaké jsme dali návrhy do ITU, která požadavky ze všech zemí dává dohromady. Ale že by tu byl někdo, kdo by teď na to dal „razítko” a bylo to hotové, tak to skutečně nefunguje. Konkrétní kmitočtové příděly a případné kolize vyřeší až zmíněná konference.
Co si myslíte o tom, že ministerstvo informatiky čeká s předložením koncepce až na chvíli, kdy sněmovna schválí novelu vysílacího zákona?
K tomu se nebudu vyjadřovat.
Proč?
Jednak jsem loajální státní úředník a jednak na to mám svůj osobní názor. Myslím si, že by se to mělo dělat trošku jinak. Ale to je věc ministerstva informatiky, jakým způsobem k tomu přistoupili. Rozhodli se pro tuto formu a mně nepřísluší to hodnotit.
Na schvalování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání je závislé i výběrové řízení na programové pozice v přechodných digitálních sítích B a C. Myslíte si, že se podaří tyto sítě zprovoznit, když zákon bude ve třetím čtení schválen zřejmě až koncem ledna, pak půjde do Senátu a k prezidentovi, a pokud někdy v březnu dojde k udělení programových licencí, budou mít provozovatelé rok na to, aby zahájili vysílání? V tu chvíli přece už bude končit oprávnění pro provozování přechodných sítí A, B a C.
V těch sítích ale už běží nějaký obsah, ke kterému vydala povolení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Není důvod je neprovozovat.
Teď mluvíte o multiplexu A.
Vysílá se i na ‚béčku‘ a ‚céčku‘.
Ale to mluvíte o experimentu.
Pro Český telekomunikační úřad (ČTÚ) již experiment neexistuje, protože vydal zákonná povolení, respektive oprávnění všem třem provozovatelům sítí. A na béčku a céčku již běží Óčko, TOP TV…
Ale to se bavíme jenom o Praze. Spousta našich čtenářů není z Prahy a také by ráda sledovala digitální televizi.
Tomu rozumím, ale nedá se nic dělat. Z hlediska uživatele je úplně jedno, jestli běží nějaký experiment nebo přechodná síť, nebo jde o definitivní vysílání, protože on si vždycky jenom „vyresetuje” set-top-box a ten mu vyladí všechno, co je v dané lokalitě přístupné. Z tohoto pohledu se pro diváka nic nemění. Takže není důvod, budou-li uděleny licence, respektive bude-li přijata novela vysílacího zákona, aby se další dvě sítě na zbývající přechodnou dobu nezprovozňovaly. Aspoň v nějakém minimálním rozsahu, protože tyto přechodné sítě potřebujeme na dokrytí digitálním signálem v době, kdy se bude vypínat analog a spouštět definitivní digitální sítě. Nerad bych se dožil okamžiku, kdy se podle technického plánu v některých lokalitách vypne analog a teprve například za měsíc by se zapínal digitál. A ten měsíc by lidé byli bez televize. Proto se velmi snažíme, aby začaly vysílat přechodné sítě a lidé se připravili na to, že tu je nový fenomén digitální televize. Aby začali pomalu nakupovat set-top-boxy, aniž bychom řešili, jestli je penetrace nebo ne. Připomínám, že 22. prosince začala síť A svůj provoz i v Brně.
Ale je tu problém, že třeba multiplex A, který řádně vysílá v Praze, teď spustil Brno a v únoru chystá Ostravu, nechce jít do dalších regionů. Respektive Radiokomunikace, které ho provozují, říkají, že do dalších regionů nepůjdou do té chvíle, než je o to televize požádají a zaplatí ho. A televize ho nechtějí platit, protože se jim nechce vysílat na stejném území dvojím způsobem a za obojí platit.
Právě proto je potřeba digitál spustit, vypnout analog, aby to nebylo dlouho souběžně. I když to bude stejně nějakou dobu souběžně fungovat… Jde však o peníze provozovatelů obsahu sítí atd. Myslím si, že začíná fungovat efekt laviny.
Digitální televize je tu, startuje řádné vysílání
Komerční provoz digitální televize v České republice je od 21. října realitou. Radiokomunikace spustily řádný provoz digitální sítě A pro Prahu a střední Čechy, jímž nahradily dosavadní experiment na jednofrekvenční síti K25. Televizní diváci v metropoli a okruhu do padesáti kilometrů tak mohou prostřednictvím digitálních set-top-boxů, integrovaných digitálních televizorů nebo digitálních PC tunerů naladit tři programy České televize, televizi Nova a pět okruhů Českého rozhlasu. Více v článku Digitální televize je tu, startuje řádné vysílání.Ale televize a potažmo provozovatelé sítí čekají na nějaké rozhodnutí. Tedy na harmonogram vypínání analogových kmitočtů.
A ten zcela konkrétní může být až ve druhém pololetí příštího roku, takže se točíme v kruhu. Ony už televize musí samozřejmě platit i za digitální vysílání v Praze a Brně, a budou muset platit i za tu Ostravu. A právě ti, co to platí, tedy televize a potažmo občané, kteří platí koncesionářské poplatky a de facto přispívají na reklamu tím, že nakupují příslušné zboží, by měli tlačit na to, aby se digitální sítě budovaly trošku rychleji a aby se dříve vypínal analog. Protože pak můžeme tyto uvolněné analogové kmitočty využít pro přechodné digitální sítě, nebo i pro ty definitivní.
Nelze nezprovozňování dočasných sítí považovat za plýtvání kmitočtovým spektrem? Nehrozí držitelům těchto sítí, že přijdou o svá oprávnění, když nevyužívají všechny své kmitočty?
Já myslím, že ne. To je otázka přístupu k té věci jako celku. Jsou subjektivní a objektivní příčiny. Jedna věc je koupit a postavit vysílač, ale problém je, co na něm vysílat. Přechod na digitální vysílání je komplex kroků a problémů, které se musí řešit dohromady. Nelze je vytrhávat z kontextu.
Evropská komise hovoří o roku 2012 jako o definitivním termínu switch off pro celou EU, ministryně informatiky Dana Bérová předpokládá, že Česká republika stihne vypnout poslední analogový vysílač v roce 2010. Vy jste často dost optimisticky hovořil o roku 2008. Kdy si myslíte, že Česká republika opravdu vypne poslední analogový vysílač?
To se dozvíme také z plánu přechodu. Je to o načasování jednotlivých lokalit do řešení regionálních vysílání atd. Proti analogu je to docela složité. Otázka vypnutí posledního nejmenšího převaděče někde v údolíčku nějaké obce opravdu není o tom, zda to má být v roce 2008, 2009, 2010 nebo 2012. Hlavní „gró” je v tom, aby byl analog jako celek vypnut co nejdříve – i z toho důvodu, že analogové kmitočty potřebujeme pro vybudování finálních digitálních sítí a provozovatelé nemohou, a ani nechtějí, dlouhodobě táhnout souběžné vysílání. Ono to sice není o dvojnásobných nákladech, je to přibližně o něco méně, ale i to jsou zbytečné náklady navíc.
Co je tedy potřeba udělat?
Je potřeba shodnout se na postupu, a potom aby všichni začali najednou. Taková shoda bohužel tady zatím není, protože tady zatím není ani jednotný návrh za Českou republiku, resp. rodí se v bolestech a moc dlouho. Zatím to všichni jenom říkáme, ale v žádném materiálu se dosud neobjevilo, že bychom měli směřovat k nějakému konkrétnímu datu, třeba k 9. září 2009.
A kdo ten návrh tedy podá?
Předpokládám, že to nějakým způsobem řekne koncepce.
A do té koncepce to dáte vy.
Ale to není o tom. My ten plán přechodu můžeme udělat na dlouhou dobu anebo na extrémně krátký čas. V tomto ohledu je to opravdu „gumové“. To se dá natáhnout na padesát let, ale taky se to dá smrsknout na tři roky, chybí nám (ČTÚ) politické zadání.
To by vám televize daly…
Otázka je, jak se bude nakládat uvnitř tohoto plánu s kmitočty, jak rychle se bude postupovat. Samozřejmě se musí respektovat alespoň minimální technologické přípravy, což je zase složité, protože ne v každé lokalitě je potřeba vyměnit celý vysílač nebo postavit nový, ale někde to je jenom o výměně antény, někde o výměně technologií. Čili je složité domlouvat se s provozovateli sítí, jakým způsobem mají postupovat, protože se to případ od případu a lokalitu od lokality liší. Myslím si, že bychom se měli (nejen ČTÚ) dívat po okolních státech, jak oni rychle postupují a lehce se tomu přizpůsobit, protože…
… na to těžce doplatíme, když se oproti nim opozdíme.
No tak těžce ne, ale můžeme na to doplatit, zejména v příhraničních oblastech, resp. u využití kmitočtů menších výkonů, které nejsou předmětem jednání konference.
Ministryně informatiky Dana Bérová o digitalizaci
Do konce ledna příštího roku by chtěla ministryně informatiky Dana Bérová předložit vládě aktualizovanou koncepci digitalizace televizního vysílání v České republice. Součástí dokumentu bude i harmonogram jednotlivých etap přechodu na digitální vysílání, který bude podkladem pro vypracování takzvaného technického plánu přechodu. Podrobnosti o postupu České republiky při zavádění DVB-T přináší DigiZone.cz v rozsáhlém rozhovoru Dana Bérová: Harmonogram přechodu na DVB-T už máme.
V jaké fázi je příprava vysílacích sítí pro digitální rozhlas v systému T-DAB? V Praze nedávno proběhly dva krátkodobé experimenty, společnost Teleko si u vašeho úřadu zažádala o vydání sítě pro celoplošné vysílání.
Tam je zatím problém v tom, že nemáme zcela volno v případě 12. kanálu, který je obsazen analogovými vysílači dvou televizí, a také tento problém se vyřeší přechodem na definitivní digitální sítě.
Nešlo by začít vysílat digitální rozhlas na 10. kanále? Třeba dočasně?
Dalo by se, ale není to zatím aktuální řešení. V rámci Evropy ještě nejsou dokončeny kmitočtové příděly, takže to opět tak trošku visí na mezinárodní koordinaci. Nehledě na to, že u rozhlasu to není tak akutní, protože nejde o vypínání analogového vysílání, ale jde o další kapacitu, která je na digitálních přijímačích. České obyvatelstvo ani není tlačeno k tomu, aby nahrazovalo své rozhlasové přijímače novými, a tím pádem tady není ani takový tlak na to, aby se rozhlas rychle digitalizoval. Příklady lze nalézt v řadě evropských zemí. Raději se všichni domlouvají, jak lépe nastavit parametry, protože v prvopočátku byly tyto parametry postaveny jinak a teď se předělávají. Je nutné také dořešit rušení společných televizních antén, které se objevilo.
V příštím roce by mělo v České republice proběhnout několik pilotních projektů DVB-H. Vydal už ČTÚ v tomto smyslu nějaké rozhodnutí, licence, krátkodobá oprávnění k vysílání?
Pokud si dobře pamatuji, na Invexu bylo povoleno použití jednoho kanálu pro experiment DVB-H. Nemáme zatím požadavky od konkrétních provozovatelů. Vývoj bude určitě pokračovat dál, ale souvisí to i s tím, jakým způsobem se rozeběhne nový systém pro mobilní telefony UMTS. Je otázka, zda se to potom bude řešit v rámci GSM, nebo UMTS.
Vrátím se k novele vysílacího zákona. Někteří poslanci chtějí jejím prostřednictvím odlehčit Primě od sdílených kmitočtů s regiony. Jaký na to máte názor? Měl by parlament zákonem měnit licenci, kterou chce Prima převést z analogu do digitálu?
Myslím si, že v současné době je už ten systém vztahů, který byl nastaven u analogu a týkal se problémů s nedostatkem kmitočtů, překonán. Je to vysoce politická otázka. Musí si to rozhodnout sami poslanci. Technicky však nelze postavit digitální síť členěnou identicky, jako je to nyní u analogové Primy.
Ale měli by ze zákona měnit už jednou vydanou licenci?
Nepřísluší mi vyjadřovat se k tomu, jak to vyřeší. Můj osobní názor je, že ten systém je překonán a v rámci digitálních sítí, kterých bude dostatek a určitě bude i dostatek kapacit v nich, není sdílení kmitočtů třeba. Stát by neměl přikazovat nějakému soukromníkovi, aby druhému soukromníkovi, není-li to nutné, přepouštěl svoji kapacitu, ve své podstatě mu znárodnil část majetku. Proto by se to mělo vyřešit, je to překonaný systém.
Zmínil jste otázku rušení analogových kmitočtů digitálním vysíláním v příhraničí. Váš úřad v posledních měsících opakovaně varoval před blížícími se problémy s rušením 12. televizního kanálu v severních Čechách a na Domažlicku. Dá se říci, jak konkrétně a v jakém rozsahu se toto rušení dotkne diváků TV Nova v severních Čechách a ČT 2 na Domažlicku?
V tomto okamžiku ještě nemáme přesné informace. Je řada jednání, podali jsme písemné dotazy na německou stranu, aby nám zpřesnili své varování, oprávněný požadavek a upozornění na to, že to provedou. Pro nás je to spíš o urychleném jednání se dvěma televizemi o tom, jakým způsobem tuto situaci vyřešit – ať už nás postihne více nebo méně.
V případě Novy na Bukové hoře nás postihne asi radikálně.
V případě Ústí nad Labem to lze vyřešit jedním „digitálním” kanálem, který je k dispozici a který je už plánován i do definitivní digitální sítě. Ne přechodné, ale definitivní. Nešlo by tedy o žádné přechodné období, ale už začátek konečného řešení. Tedy pokud zase Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) neudělí nějaký analogový kmitočet pro tzv. experiment, jako se to stalo v Praze.
Myslíte analogové vysílání TOP TV na kmitočtech po metropolitní stanici TV Praha?
Neřekl jsem to, ale je to tak.
Co si vlastně myslíte o tom, že RRTV přiděluje krátkodobé licence pro analogové televizní vysílání v době, kdy se řeší přechod na digitální vysílání?
Nerozumím tomu. Nemohu do toho mluvit, ale měli jsme s RRTV domluvu, že se kmitočty pro analogové televizní vysílání už nebudou přidělovat. Právě proto, aby se mohly řešit případné problémy, respektive aby už se mohlo začít přecházet do definitivních digitálních sítí, pokud je to možné. Naštěstí je to časově omezená licence. Doufejme, že RRTV už nic prodlužovat nebude, protože Německo skutečně hrozí a Buková hora je naše černá můra.
Nicméně na RRTV už leží žádost o prodloužení tohoto krátkodobého analogového experimentu a kromě TOP TV o tyto kmitočty žádá také televize Óčko.
Slyšel jsem o tom a doufám, že jej RRTV neprodlouží. Měla spíš vydat příslušné licence pro dostatečný počet programů v přechodných vysílacích sítích DVB-T.
Když jsem se bavil o tomto problému s technickým ředitelem televize Nova Ivem Ferklem, tvrdil mi, že nechtějí v severních Čechách zbrkle přecházet na digitální vysílání a že počkají, jak se situace vyvine. Mluvčí Novy Veronika Šmítková dokonce prohlásila, že to není problém Novy, ale ČTÚ, a ten by se s tím měl poprat. Zřejmě tedy bude problém Novu donutit, aby v tomto regionu přešla na digitál.
Nemyslím si, že by to tak bylo. Samozřejmě vyčkávají, zatím je k tomu nic netlačí, ale jakmile německá strana posílí vysílání digitálního rozhlasu… Je potřeba říci, že toto rozhlasové vysílání je legální, že to není nic, co by bylo proti mezinárodním závazkům jednoho nebo druhého státu. Pak nastane stejný problém, ke kterému došlo, když vůbec spustili digitální rozhlas v Německu a celé severní Čechy byly „zarušeny”. Tenkrát Nova tak rychle tlačila na řešení, že si myslím, že si nyní musí připustit, že je to její problém. Nebo že je to i její problém, protože my jim musíme najít prostředky k tomu, aby jejich vysílání rušeno nebylo. Základní možností je použít příslušný kanál na Bukové hoře a ve své podstatě začít budovat jednu z finálních digitálních sítí. Problém Bukové hory je o to složitější, že se netýká jen Ústí nad Labem, ale i řady navazujících převaděčů, pro které je Buková hora primárním zdrojem signálu. Takže to není jenom otázka Ústecka, ale dosti značného území.
Ano, Novu z 12. kanálu chytají i některé domácnosti na severních okrajích Prahy.
Ve své podstatě v některých místech ano.
Uspíší Nova přechod na DVB-T v severních Čechách?
Televizi Nova hrozí, že v nejbližších týdnech či měsících přijde o značnou část diváků v severních Čechách. Její analogové vysílání totiž naruší digitální rozhlas z Německa. Ten se už se signálem Novy začal rušit přede dvěma lety, tehdy ale ještě Český telekomunikační úřad společně s Radiokomunikacemi našel náhradní analogové kmitočty. Německý rozhlas T-DAB ale brzy spustí další vysílače v příhraničí a zvýší výkon stávajících vysílačů. Žádné další náhradní analogové kmitočty pro Novu v záloze nejsou. Více v článku Uspíší Nova přechod na DVB-T v severních Čechách?.Ministryně informatiky Dana Bérová říká, že by se stát měl zapojit do jakési informační kampaně na podporu zemského digitálního vysílání. Jak by podle vás měla taková informační kampaň vypadat a kdy by bylo dobré ji spustit?
To je dobrá otázka, ale neumím na ni odpovědět, protože nevím přesně, jaký bude mít cíl. To se pak těžko říká, jak by měla taková kampaň vypadat. Nevím, jestli bude zacílena na výhody digitální televize, nebo na rozsah digitální televize, na upozornění, že jinudy cesta nevede… Pokaždé to má trošku jiný směr, ale výsledek je pořád stejný: že by občané měli být informováni o tom, kde už je možné přijímat digitální signál, v jakém rozsahu, v jaké kvalitě, aby se mohli rozhodovat, jestli si koupí na Vánoce ještě analogovou televizi, nebo už digitální set-top-box.
Tak analogovou televizi už určitě ne…
Tak já bych si jí klidně ještě koupil, protože zlevnění integrovaných digitálních televizorů je otázkou několika let. Zatím jsou z pohledu občana České republiky drahé. Kvalitní analogová televize dnes stojí pomalu méně než mobil, takže se vyplatí pořídit si ji a dokoupit si k ní set-top-box. Získám tak krásný obraz, takže by s tím neměl být žádný problém. Podle mě tedy ta otázka stojí tak, jakým způsobem bude chtít ministerstvo přesvědčovat nebo kam zacílí celou tu kampaň. Jednoznačná odpověď je, že jinam cesta nevede. Digitalizace televizního vysílání je nevratný proces.
Měl by se v té kampani tolik angažovat stát, nebo by ji měl přenechat provozovatelům digitálních programů?
Podle mě to je o určitém společném postupu. Nastartovat by ji měl stát, protože přechod na digitální vysílání je věcí mezinárodních dohod, které podepsal za občany. On by měl dát prvotní impuls a pak by se toho měly chopit zejména ty subjekty, které mají licence a mají zájem na tom, aby digitální vysílání fungovalo a aby u něho byly všechny ty vymoženosti, které lidi zlákají k těmto službám. To už je věcí soukromého sektoru, respektive veřejnoprávních médií.
Ale jak takovou kampaň načasovat? Ministerstvo informatiky s ní počítá spíš koncem příštího roku a v roce 2007. Nebude to už pozdě?
Myslím, že se to skoro skládá z té mozaiky, kterou jsme začali skládat na začátku našeho rozhovoru. Čeká se na technický plán přechodu, protože až po mezinárodní konferenci se bude přesně vědět, kde v jakých lokalitách budou které kanály. Ale hlavně budeme znát časové zapínání digitálu a vypínání analogu, což je pro občany nejdůležitější. Měli by vědět, kde si mohou najít informaci o tom, kdy se v té které lokalitě předpokládá zahájení digitálního vysílání a kdy se tam bude vypínat analog.
ČLÁNKY DO MAILU