Širokopásmové připojení na Internet. Ještě ho tu nemáme, a já už se ptám, co si s ním počneme. Už loni jsme četli zprávy, podle nichž je prioritou kanadské a americké vlády přinést rychlé připojení na Internet do každé domácnosti. O informační dálnici se nepřestává hovořit ještě od dob, kdy Bill Clinton stál v čele Spojených států. Na konci letošního listopadu ve Velké Británii vznikla petice, kterou se britští občané domáhají rychlejšího tempa při zavádění širokopásmových pevných linek… Ale k čemu potřebujeme rychlé připojení? Co budeme dělat, až do každé domácnosti povede „tlustý drát“?
V České republice je netrpělivě očekáváno zavedení technologií ADSL a UMTS. Uvádění nových komunikačních technologíí v život není právě levná záležitost, přesto ADSL můžeme očekávat na většině telefonních ústředen, protože ty budou muset projít modernizací už kvůli kompletnímu přečíslování telefonních stanic. V případě UMTS zase lze předpokládat, že se Eurotel s Radiomobilem budou předhánět v šíři pokrytí, což si vyžádá investice do místních buňek… Aby se telekomunikačním společnostem zavádění nových technologií vyplatilo, budou se snažit získat co největší počet klientů a dříve nebo později dojde i na domácnosti.
K čemu ale domácnosti potřebují rychlý přístup na Internet? V současnosti nejpoužívanější služby – elektronická pošta a World Wide Web širokopásmové připojení poslední míle nepotřebují. K čemu tedy domácnosti budou to rychlé připojení používat? Co je bude motivovat k přeměně běžného telefonu „v nájezdovou rampu“ na informační dálnici? Zcela jasně tu vyrůstá velký problém: Pro domácnosti připojené rychlými pevnými linkami na Internetu neexistuje vhodný obsah. A zároveň nelze vysledovat poptávku domácností po službách rychlého Internetu. Už dnes jsou telekomunikační společnosti bezradné, když mají zákazníka přesvědčit, proč je jejich pevná linka lepší než ta od konkurence. Jak obchodníci domácnostem vysvětlí, proč si mají pořizovat ADSL?
Za pár měsíců se může stát, že budeme mít hyperrychlé páteřní linky a širokopásmové připojení v poslední míli, ale nebudeme pro ně mít odpovídající využití. Stačí se podívat na statistiky využití akademických sítí jako je GÉANT, nebo CESNET2.
Jako obvykle nejsme první země, která tento problém bude muset řešit. V létě čtenáře Lupy možná ještě pobavila představa videopůjčovny na Síti, ale jak se během pár dní ukázalo, netrvalo dlouho a za oceánem vznikla iniciativa zábavních společností, jejímž cílem je video po Síti distribuovat (byť na poněkud jiném principu, než jsme vymysleli v eWorkshopu). Jako další se do poskytování placené zábavy na Internetu pustil BTopenworld, dcera British Telecomu. BTopenworld začal za 7,99 liber měsíčně svým klientům umožňovat, aby si z jeho fonotéky sestavili vlastní výběrové album, které si pak mohou vypálit na CD, uložit na disk a podobně – cena je v přepočtu na koruny nižší než u CD mnohých interpretů. Kromě toho už delší dobu fungují herní servery, kde se za určitý poplatek můžete zúčastnit víceuživatelských her, jako jsou civilizace, bojové hry, adventury…
U již zmíněného BTopenworld tento poplatek činí 9,99 liber. Vzhledem k cenám počítačových her může být takové předplatné na herním serveru výhodné jak pro tvůrce a telekomunikační společnost, tak i pro předplatitele. Herní servery obvykle nabízejí více než jednu hru, neustále udržují poslední aktuální verzi a „zdarma“ poskytují klientské aplikace. Z předplatitelů se postupně stává komunita, které je třeba poskytovat i další služby, a na které lze samozřejmě dále vydělávat…
Telekomunikační společnosti budou s příchodem širokopásmového připojení domácností usilovat o zvýšení nabídky využití Internetu – Mirek Zeman v téhle souvislosti často hovoří o konvergenci telekomunikací a (info)zábavního průmyslu. Je otázkou, zda sbližování povede k majetkovému spojení firem, jako se to stalo u AOL a Time Warner, nebo zůstanou poskytovatelé obsahu na poskytovatelích infrastruktury nezávislí. Už dnes je to ale nevyhnutelné: Internet se posune více k zábavnímu médiu. Uvidíme, jak se s tím vyrovnají telekomunikační společnosti u nás – Českému Telecomu se spolupráce s M.I.A zatím příliš nevede, ale Tiscali se se změnami vyrovnává dobře. Co na to ostatní?
ČLÁNKY DO MAILU