Ilustrace: Nenad Vitas
Novinář Chris O’Brien v kanceláři zaslechl od kolegy, že v Los Angeles je zemětřesení. Podíval se tedy do mikroblogovacího systému Twitter, aby si informaci ověřil. Skutečně, na svém účtu zjistil, že lidé z Los Angeles opravdu píší o zemětřesení. Ano, Twitter skutečně přináší breaking news, jak píše Chris. Jeho výhodou je rychlost a jednoduchost, díky které se může krátké sdělení šířit mezi uživateli až neuvěřitelně.
Jelikož Chris Twitter ovládá znamenitě, nedělalo mu problém během několika vteřin zobrazit zprávy známých z Los Angeles, které obsahovaly slovo earthquake. A měl podklady od těch nejpovolanějších, od přímých účastníků události. Twitter v této chvíli posloužil jako informační zdroj pro přípravu oficiálních zpravodajských materiálů, jejich dodavateli byli uživatelé Twitteru, kteří měli to „štěstí“ a stali se přímými účastníky zemětřesení.
Občanská žurnalistika na 140 znaků? Odpovědí je Twitter, tedy v případě, když se informace, které poskytují jeho uživatelé, šikovně využijí. Na oficiálním blogu Twitteru je článek s názvem Twitter As News-wire, ve kterém je psáno, že na Twitteru se zpráva o zemětřesení objevila o 9 minut dříve, než ji přinesla agentura Associated Press. Žádný div. Kdo má nejčerstvější informace? Ten, kdo je v centru dění. Chris se ptá, zda hraje 9 minut nějakou zásadní roli. Podle mne ano.
Nejaktivnější sledovači (tedy ti, kteří na Twitteru odebírají spoty nejvíce lidí) se v informacích vyznají jen těžko, každou minutu je mohou čekat stovky nových zpráv. To je problém, který potvrzuje i Chris, sledující přes 500 lidí. Ovšem velké právě množství odebíraných informací přináší šanci, že se díky Twitteru dozvíte něco zajímavého. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že každý den na Twitteru najdu tipy na zajímavé weby a aplikace.
Na Twitteru je zvláštní jeho syrovost, která odpovídá prostoru sto čtyřiceti znaků. Někdy je těžké vyjádřit to podstatné na tak malém prostoru. Jedna z uživatelek Twitteru popsala zmíněné zemětřesení opravdu netradičně: I think I just pooped my pants.
Ano, to skutečně musel být strašidelný zážitek, když se pod vámi otřese země.
Tento příběh zatím nemá pointu, ale můžeme se dočkat toho, že redaktoři a editoři budou prohledávat obsah Twitteru těsně po nějaké významné události nebo katastrofě. Pravděpodobně najdou cenné zpravodajské informace od běžných mikroblogujících lidí. Problém může být s ověřování, ale jak chcete ověřit informace, o kterých zatím nikdo jiný než účastníci neví?