Brněnský akcelerátor Opifer v červnu spustí po necelém roce fungování vlastní seed fond. “Půjde o fond s kapacitou jeden milion eur. Z deseti procent ho budeme plnit my a zbytek je otevřený investorům i mimo ICT oblast,” tvrdí šéf Opiferu Ludvík Slavík. Od samého začátku bude fond naplněný přibližně ze čtyřiceti procent a měl by poskytovat seed investice do 100 tisíc eur. Do konce roku by chtěl Slavíkův tým zainvestovat sedm startupů.
Za akcelerátorem stojí v Británii registrovaná firma Opifer Limited, za kterou kromě Slavíka vystupuje ještě Lukáš Foral. Podle Slavíka jsou ve firmě ještě tři až čtyři podílníci jejichž jména nechtějí zveřejňovat. Jde tak o první tuzemský startupový akcelerátor, u kterého není přesně jasné, kdo za ním stojí – zbytečné tajnosti přitom nepřispívají k jeho důvěryhodnosti.
Brňáci ale přesto začínají vyplňovat prostor, na který chtěl a možná i ještě bude cílit státní seed fond. “Chceme si vybírat takové startupy, které můžeme bezpečně provést údolím smrti, tedy nejkritičtějším obdobím jejich vývoje,” tvrdí Slavík. Státní seed fond by ale i tak přivítal. “Investoři sice tvrdí, že peněz je tu dost, ale většina z nich si je nechává až pro venture investice a nepouští se moc do rizika,” vysvětluje.
Akcelerátor sídlí v zatím poloprázdné kancelářské budově na momentálně rozkopané brněnské ulici Milady Horákové. Má ale expanzivní plány. “Budova patří jednomu z našich podílníků, a v druhé polovině roku chceme otevřít ještě jedno patro a vytvořit co-workingový prostor, kde bychom rádi rozjeli komunitu, která by mohla těžit ze sdílených služeb. Takový v uvozovkách Silicon House,” tvrdí Slavík.
Opifer nefunguje jako klasické tuzemské akcelerátory, které jsou organizovány do turnusů. Startupy se sem mohou hlásit kdykoliv v průběhu roku. “Neomezujeme se na nějaké téma, ale typově hledáme startupy, které už jsou ve fázi pokročilejší než je jen nápad. Cílíme třeba na absolventy Starcube,” říká Slavík.
Zatím i inkubátor
V akceleračním programu mají momentálně tři firmy a další čtyři v inkubátoru. V rámci nového prostoru chtějí v omezené míře pomáhat i zajímavým nápadům i jako inkubátor. “Za tří až čtyřměsíční služby inkubátoru si bereme pět až deset procent podílu. Akcelerovaným firmám poskytujeme za podobný podíl investici do 15 tisíc eur,” vypočítává Slavík s tím, že mentoring domlouvají u velkých brněnských firem podle potřeb svých startupů. Momentálně v rámci akcelerátoru fungují tři startupy: Elum, Virtual Job a Gamblified.
Nápady a zajímavé tipy loví různě. “Navazujeme kontakty na TAČR nebo s Technologickým centrem Akademie věd a podobně. Nedávno jsme otevřeli na Fakultě informatiky Startup point, kde jsme k dispozici všem, kteří potřebují informace nebo radu se svým nápadem,” říká Slavík.
Po akceleračním kole budou následovat peníze ze seed fondu. Za sto tisíc eur bude akcelerátor od startupu požadovat 10 až 40 procent. “Navíc budeme chtít mít zainvestovanou firmu na dohled. Počítáme, že v rámci smlouvy bude i závazek několikaletého nájmu v našich prostorech,” popisuje plán Slavík.
Fondy rostou jako po dešti
Startupové fondy za poslední rok přibývají nebývalou rychlostí. Kromě J&T Banky si ho zřídila i KKCG Karla Komárka mladšího, skupina RSJ Karla Janečka a na módní vlnu snaží naskočit i banky – s Jihomoravským inovačním centrem tak zahájil spolupráci půlmiliardový fond Raiffeisenbanky.
Podle Slavíka bude po podobných službách poptávka ještě růst. Pro plno investorů je to zajímavá nabídka a často i módní záležitost.
“J&T Banka slibuje ve svém fondu přibližně třicetiprocentní zhodnocení, my bychom se mohli dostat na podobnou úroveň,” doufá Slavík, který se svým týmem přihlášené projekty hodnotí a vybírá do akceleračního programu.
ČLÁNKY DO MAILU