Moment, od kterého by měly mít české státní úřady své služby kompletně zdigitalizované, se nejspíš posune o dva roky. Vláda plánuje projednat pozměňovací návrh k zákonu 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (tzv. digitální ústavy), který navrhne odklad termínu z února 2025 na únor 2027. Na setkání s novináři to potvrdili ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka, ministr dopravy Martin Kupka a ministr vnitra Vít Rakušan.
Příslušný pozměňující návrh by měla vláda poslat do parlamentu nejspíš v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, řekl Jurečka. Kromě posunutí účinnosti o dva roky chce navrhnout také další změny: úřady mají například mít možnost požádat o výjimku pro agendy, které podle nich není účelné či efektivní digitalizovat. Digitální a informační agentura (DIA) má poté k žádosti vypracovat stanovisko a na jeho základě má o žádosti rozhodnout vláda.
„Některé služby opravdu nemá smysl digitalizovat. Zároveň je dobré určit správnou hranici, od které služby digitalizované nebudou, aby to mělo pravidla,“ argumentuje Jurečkův náměstek pro digitalizaci Karel Trpkoš. „Zákon dnes říká, že by se měl udělat portál v podstatě pro všechno. Je ale dobře, že se na některé agendy portály neudělaly, protože vytvoření portálu na nízkočetnou agendu stojí podobné prostředky jako na vysokočetnou, jen se vám investice nikdy nevrátí,“ dodává.
Jurečka říká, že je posun důležitý také z dalšího důvodu: přípravy na to, aby státní aplikace mohly komunikovat s některými soukromými firmami. „Nemluvíme už jen o tom, že občanovi dáme jistotu, že všechna data, která o něm má stát, si úřady vzájemně nasdílí a on je nebude muset znovu vyplňovat a dokládat. Posunuli jsme se do situace, kdy u celé řady služeb vidíme prostor pro zjednodušení i v tom, že mluvíme o datech jiných subjektů než státu,“ řekl.
„Konkrétní příklad: do konce letošní roku bude v registru vozidel informace o povinném ručení. Jde o data, která získáváme od pojišťoven,“ doplnil ministr Kupka.
Podle ministrů odklad neznamená, že by se od 1. února 2025 žádné digitalizované služby státu na internetu neobjevily. „K 1. únoru skokově zpřístupníme 114 nových digitalizovaných služeb,“ slibuje Rakušan. Podobně mluví i Jurečka a Kupka.
Zákon, který byl schválen na konci roku 2019, dal úřadům celkem pět let na to, aby sestavily seznam svých agend a úkonů a do roku 2025 připravily jejich digitalizaci. V prvních letech ale plnění tzv. Katalogu služeb veřejné správy probíhalo velmi pomalým tempem.
Řada úřadů tak začala s digitalizací svých služeb až v letošním roce. "Na poslední chvíli to spousta úřadu řeší, vidíme, že mají projekty rozjeté. Nechaly to na druhou polovinu letošního roku nebo začátek roku 2025. Díváme se na to se značnou nervozitou, jestli je vůbec možné za dva nebo tři měsíce připravit funkční portál,“ popisoval situaci pro Lupu letos v dubnu šéf DIA Martin Mesršmíd.
Pokud by úřady do 1. února 2025 služby nedigitalizovaly, získali by občané podle momentálně platné podoby zákona právo posílat jim svá podání jakýmkoli digitálním způsobem podle svého uvážení a vyžadovat po nich, aby s nimi úřady také digitálně komunikovaly. Pokud by to úřady občanovi neumožnily, mohl by uplatňovat škodu, která mu tím vznikla.