Dlouho očekávaná revoluce v online komunikaci občanů se státem zatím nenastala a Česku se nedaří dosáhnout průměru Evropské unie, zní závěr souhrnné zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ) o digitalizaci veřejné správy.
Úřad přichází s několika čísly. V zemi existuje 4 658 agendových informačních systémů poskytujících služby občanům, což je více než polovina všech registrovaných informačních systémů veřejné správy. Výdaje organizačních složek státu a státních fondů na ICT v letech 2012 až 2018 činily 75 miliard korun. Výdaje proplacené z fondů EU vyrostly na 17,9 miliardy korun. Celkové výdaje, které schválil odbor Hlavního architekta eGovernmentu na vnitru v roce 2018, činí 15,8 miliardy korun.
Zároveň pouze 26 procent fyzických osob v roce 2018 využilo komunikaci s úřady online. Internetové bankovnictví v tomtéž období bylo na 62 procentech. Existují pouze dvě procenta občanů starších 18 let, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku. Z 97 milionů transakcí, které proběhly prostřednictvím datových schránek, jich nepodnikající fyzické osoby provedly jen 0,65 procenta.
„Příčiny je celá řada. Jedním z hlavních důvodů, proč používají občané tak málo online služby, které už mají k dispozici je to, že o změnách v eGovernmentu a jeho možnostech dostane informaci jen malé množství z nich. Klíčové je i to, že pro řadu životních situací, které by měli občané řešit elektronicky, není připravená legislativa. Právní předpisy přicházejí až se značným zpožděním. Pozitivním signálem je proto aktuální návrh zákona o právu na digitální službu, který úspěšně prošel na začátku listopadu Poslaneckou sněmovnou,“ popisuje NKÚ.
„Velmi pomalu také probíhá modernizace klíčových informačních systémů veřejné správy, které vznikaly v 90 letech. Rozvoj digitálních veřejných služeb se tak výrazně blokuje. Z velké části stojí za pomalou modernizací technologická závislost na dodavatelích. Státu se také dlouhodobě nedaří zajistit si personální kapacity v oblasti ICT a značnou část klíčových odborných pozic nahrazuje formou outsourcingu. Podíl odborných ICT pracovníků na celkovém počtu systemizovaných míst je u organizačních složek státu pouze 3,3 %. Oproti tomu u tuzemského finančního sektoru, který prošel zásadními digitalizačními změnami, je tento podíl přibližně 9,5 %,“ pokračuje kontrolor.
Problematická je také roztříštěnost. Kraje a obce spravují celkem 1788 informačních systémů, jejichž pořízení vyšlo na devět miliard korun a roční náklady představují 1,7 miliardy. Kompletní zpráva NKÚ je k dispozici zde (PDF).
ČLÁNKY DO MAILU