V oblasti dostupnosti komunikačních služeb a rozvoje telekomunikačního trhu v České republice se za poslední dva roky mnohé změnilo. Bylo dokončeno převzetí evropských pravidel regulace telekomunikačního trhu přijetím zákona o elektronických komunikacích v únoru loňského roku, který vytvořil podmínky pro další liberalizaci trhu, rozvoj konkurence a pokles spotřebitelských cen. Dostupnost vysokorychlostního internetu přes technologii ADSL je dnes na cca 90 % území České republiky a zejména bezdrátové technologie zvyšují tuto dostupnost prakticky na 100 %. V prvním čtvrtletí tohoto roku bylo v České republice celkem 894 000 přípojek k vysokorychlostnímu internetu. Podařilo se také stanovit pravidla pro přechod na digitální televizní vysílání v České republice přijetím novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání v květnu tohoto roku. Podařilo se připravit a schválit Národní politiku pro vysokorychlostní přístup a prosadit rozhodnutí podpořit dostupnost vysokorychlostního internetu v odlehlých oblastech republiky dotacemi ze státního rozpočtu.
Také v oblasti informační vzdělanosti lze téměř všechny úkoly Státní informační a komunikační politiky považovat za dokončené. Téměř všechny vzdělávací instituce v České republice jsou dnes připojeny k internetu a jejich vybavení je přinejmenším na úrovni průměru Evropské unie. V roce 2005 mělo připojení k internetu 98,1 % základních škol, 98,9 % středních škol, 99,4 % vyšších škol a 100 % vysokých škol. Od roku 2003 stát prostřednictvím Ministerstva informatiky uskutečňuje Národní program počítačové gramotnosti, kurzy základů práce s počítačem a internetem určené široké veřejnosti. Kurzy probíhají na 256 místech v celé České republice a prošlo jimi již více než 190 000 absolventů. Jedním z úkolů Státní informační a komunikační politiky je do konce roku 2006 zvýšit podíl počítačově gramotných na úrovni základních kurzů Národního programu počítačové gramotnosti alespoň na polovinu obyvatelstva. V roce 2005 byl podle průzkumu společnosti STEM/MARK, který pracoval s přísnějšími kritérii, podíl počítačově gramotných v České republice 27 %. Čísla za rok 2006 zatím nejsou známa, ovšem vzhledem k zájmu o kurzy Národního programu počítačové gramotnosti lze očekávat, že se podaří naplnit i tento cíl.
I v třetí oblasti on-line veřejných služeb došlo za uplynulé dva roky k významnému posunu. Byl schválen věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné moci a Návrh dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy a probíhá příprava tří základních registrů, které by se v budoucnu měly stát základem e-governmentu: registru obyvatel, hospodářského registru a registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Schválení novely zákona o informačních systémech veřejné správy rozšířilo okruh subjektů, které mají právo vydávat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy i na pobočky České pošty, Hospodářskou komoru, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a notáře. Na Portálu veřejné správy byly zprovozněny plánované on-line služby pro občany i podniky a byl přijat nový zákon o veřejných zakázkách, který umožňuje využívat v procesu zadávání veřejných zakázek elektronické nástroje (aukce a tržiště).
„Většinu úkolů Státní informační a komunikační politiky se podařilo naplnit,“ říká ministryně informatiky Dana Bérová a doplňuje: „To ovšem neznamená, že bychom měli vyhráno. Nová vláda bude muset v souladu se svými programovými prioritami dokument aktualizovat a na základě zkušeností z posledních dvou let stanovit nové úkoly. K závěru, že se sice podařilo mnohé, ale že je nutné si stanovit ambicióznější cíle, dospěla i Evropská komise ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě.“
První výroční zprávu o evropské informační společnosti zveřejnila Evropská komise 19. května tohoto roku. Zpráva hodnotí vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií rok po zveřejnění základního strategického dokumentu nazvaného i2010. Evropská komise ve zprávě mimo jiné kritizuje členské státy, že nejsou v podpoře informační společnosti a hospodářského růstu příliš ambiciózní. Ačkoliv se podle Evropské komise v letech 2004 – 2005 například obnovily investice do sítí, v roce 2005 vzrostl počet vysokorychlostních přípojek o 60 % a Evropská unie v jejich počtu předstihla Spojené státy, v penetraci vysokorychlostního internetu Evropa stále za světovou špičkou (Korea 25,5 %) zaostává a zaostává i ve vývozu informačních technologií. Největším vývozcem je Čína, která v roce 2003 předstihla Japonsko a Evropskou unii a v roce 2004 i Spojené státy.
Evropská komise konstatuje nutnost podporovat odvětví informačních a komunikačních technologií a zaměřit se zejména na oblast vysokorychlostního internetu. Dostupnost vysokorychlostního internetu má totiž podle Evropské komise vliv na používání internetu a na rozvoj on-line služeb. 81 % evropských domácností s vysokorychlostním přístupem k internetu podle Evropské komise nejméně jednou týdně internet využívá, zatímco pouze 63 % domácností s méně kvalitním připojením. Dostupnost vysokorychlostního internetu také stimuluje rozvoj nových, vyspělejších služeb internetu, například VoIP nebo video konferencí, a je také klíčovým faktorem pro rozvoj elektronického obchodu. V roce 2005 využívalo moderní technologie 91,1 % evropských podniků, ale jen malá část z nich využívala pokročilejší nástroje elektronického obchodování (v roce 2005 15 % podniků).
Ministryně informatiky k tomu říká: „Zpráva dokazuje, že informační technologie mají prokazatelný vliv na růst ekonomiky, a proto by jim měla být věnována pozornost při tvorbě vládní hospodářské politiky. Informační technologie jsou nástrojem ekonomického růstu, budoucí vláda by proto měla podporovat využití informačních technologií v jednotlivých odvětvích ekonomiky.“
ČLÁNKY DO MAILU