Televize bez hranic

Evropský parlament podpořil plánovanou revizi platné směrnice o Televizi bez hranic s cílem napomoci zachování Evropského audiovizuálního modelu a zohlednit digitalizaci. Poslanci rovněž vyzvali k zachování kulturní rozmanitosti v televizním vysílání.

Konkurence a právo na konkurenci nejsou dostačující pro zajištění plurality sdělovacích prostředků, konstatoval EP mj. s ohledem na americké programy, jež podle některých názorů tuto rozmanitost ohrožují, či nebezpečí dvojí rychlosti rozvoje audiovizuálního sektoru.

Podle platné směrnice o Televizi bez hranic z roku 1989, která byla novelizována v roce 1997, má být většina vysílacího času v rámci možností vyhrazena evropským pořadům a 10 % děl má pocházet od nezávislých producentů.

Schválením podnětu Henriho WEBERA (PSE, FR) k uplatňování článků 4 a 5 platné směrnice Parlament konstatuje, že jednotlivé ukazatele až na několik výjimek svědčí o zlepšování programové nabídky evropských děl.

S odvoláním na sdělení Evropské komise o budoucnosti evropské regulační politiky v audiovizuální oblasti podnět dále uvádí, že kvóty pro vysílání evropských děl a nezávislých producentů byly většinou dodržovány. Podnět nicméně poznamenává, že velké rozdíly v metodách uplatňování a výkladu ustanovení směrnice zkreslují situaci, jak prokázaly výsledky nezávislých auditů.

Závazek k podpoře evropských děl a nezávislých producentů by podle poslanců měl platit i pro provozovatele nových služeb – pokud se na ně revidovaná směrnice bude vztahovat. EP rovněž zdůraznil potřebu zachování omezení pro přerušování pořadů pro reklamu. Poslanci rovněž vyzvali k vytvoření programů na podporu mediální gramotnosti.

EP zároveň poukázal na důležitost informací o satelitních a/nebo kabelových televizních kanálech, které jsou ve zprávách jednotlivých zemí často opomíjeny. Podnět žádá Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby za stálé porušování povinnosti podřídit se závazným ustanovením nebo povinnosti předávat informací uložily jasné sankce.

Podnět rovněž poznamenává, že náš audiovizuální prostor je z důvodu neexistence integrovaného a globalizovaného evropského filmového průmyslu lépe využíván americkými producenty než samotnými Evropany, kteří jsou přitom nejproduktivnější v oblasti dokumentárních filmů a fikce. Nerovnoměrnost oběhu audiovizuálních děl podle podnětu představuje nebezpečí pro kulturní různorodost.

Kvóty pro evropská díla jsou většinou plněny vysíláním děl vzniklých v jednotlivých státech, konstatuje dále podnět. Parlament podpořil dobrovolné iniciativy zvyšování kvót týkajících se evropských děl pocházejících z jiného státu.

V rámci probíhajících přezkoumáni platné směrnice by Komise podle poslanců měla také přesněji definovat pojmy nezávislý producent, evropské dílo a specializované televizní kanály, což by zároveň přispělo k větší právní jistotě při uplatňování směrnice.

Stávající směrnici je podle podnětu nutné revidovat, aby bylo možné čelit strukturálním změnám. EP se nicméně ztotožnil s obavami, že v rámci tak důležitého tématu budou při rozpravách a projednávání upřednostňovány ekonomické ohledy a mezivládní transakce. Poslanci přitom konstatovali, že samotný trh problémy nevyřeší a že instituce musí reagovat na obavy Evropanů pokud jde o kulturní obsah televizního vysílání.

Podnět upozorňuje na riziko dvojí rychlosti rozvoje audiovizuálního sektoru: Širší výběr neznamená nutně vyšší kvalitu ani větší množství evropských děl. Podnět nicméně zároveň konstatuje, že digitalizace a interaktivnost představují velkou příležitost pro průmysl a pro spotřebitele.

Evropský audiovizuální model se podle návrhu musí zakládat na rovnováze mezi silnou, nezávislou a pluralistickou veřejnou službou a dynamickým a stejnou měrou pluralistickým obchodním sektorem. Podnět zároveň zdůrazňuje, že přístup veřejnosti ke kvalitnímu a různorodému obsahu se v kontextu technologických změn a výrazné koncentrace a ve stále konkurenčnějším a globalizovanějším prostředí stává ještě zásadnějším.