Co všechno standard DVB-T pokrývá

Standard DVB-T pokrývá fungování celého řetězce, který zajišťuje dopravu signálu až ke koncovému příjemci (divákovi), v rámci pozemního (terestrického) vysílání. Řeší například otázky komprese a zdrojového kódování, tvar v jakém jsou digitální data vysílána a řadu dalších věcí. Abychom si to mohli upřesnit, musíme si rozšířit naši představu celého uvedeného řetězce oproti tomu, co zaznělo v prvním článku.

Na začátku celého přenosového řetězce jsou jednotlivé programy upravovány do takové podoby, která je vhodná pro přenos (nejprve jsou komprimovány tak, aby jejich data měla menší objem a vystačila i s menší přenosovou kapacitou). Pak jsou tato data „porcována“ na vhodně velké bloky (tzv. pakety), a ty jsou následně slučovány do jednoho společného celku – souhrnného datového toku, označovaného častěji jako tzv. multiplex. Do něj jsou přidávána ještě režijní data (mj. definující strukturu samotného multiplexu), a dále data přidaných služeb a aplikací.

Souhrnný datový tok (multiplex) je pak dopravován do sítě (pozemních) vysílačů, které zajišťují jeho vlastní vysílání.

Koncový příjemce, který chce digitální vysílání přijímat, musí být vybaven zařízením, které je schopné souhrnný datový tok (multiplex) zase rozložit na jednotlivé dílčí části (programy) a zobrazit ten program, který si uživatel aktuálně navolil. Nejčastěji bude tato funkčnost zajišťována samostatným zařízením (tzv. set-top boxem), které se předřadí před běžný (analogový) televizní přijímač. Do budoucna ale budou jistě přibývat i takové TV přijímače, které již budou mít potřebné schopnosti zabudované přímo v sobě a nebudou vyžadovat žádný přídavný set-top box (tj. zařízení iDTV, integrované digitální televizní přijímače).

Tolik v kostce, pojďme si nyní trochu podrobněji rozvést některé zajímavé části celého řetězce a související aspekty.