Antény pro dálkový příjem

Výkonná anténa – základ pro dálkový příjem

Vhodnost použití antény pro příjem velmi slabých signálů ale nemusí být striktně dána jen jejími parametry, většinou hrají důležitou roli i příjmové podmínky v místě instalace. Tam, kde s vysoce ziskovou Yagi anténou signál téměř nezachytíme, může například sestava 4× síto podat mnohem lepší výsledky, ale také tomu tak být nemusí. Toto nastínění složité problematiky příjmu je jen zjednodušené, pro ilustraci však postačí. K dálkovému příjmu sice patří i anténní zesilovače, ty ale zisk antény nahradit nemohou. Nejdůležitější je tedy správný výběr antény, ostatně jedna z nejznámějších pouček v oblasti přijímací techniky zní: „Nejlepší zesilovač je anténa.“

Běžný divák většinou dálkový příjem využije pro zachycení programů, o jejichž sledování má zájem, a tak použije jednu výkonnou anténu či anténní soustavu. Pro mnohé „lovce vln“ je ale dálkový příjem koníčkem. Ti potom často používají tzv. rotátor, který natáčí tyč s anténou žádaným směrem. Vážným zájemcům o dálkový příjem lze doporučit i odbornou literaturu, například knihy M. Českého, a také časopis Amatérské rádio, v 80. letech zde vycházelo mnoho článků věnovaných různým typům výkonných antén pro pásmo UHF. Informace lze dohledat i na různých webech a internetových fórech, kde se často nadšenci do příjmu televize a rozhlasu dělí o své zkušenosti s jednotlivými typy antén.

Jakou anténu zvolit?

Jak jsme již zmínili, pro dálkový příjem upotřebíme antény s co nejvyšším ziskem. To samozřejmě platí i u DVB-T. Nejčastěji používané jsou dlouhé antény typu Yagi, ať už kanálové, nebo pásmové, a někdy také sítové antény, ty jsou ovšem pro DX příjem vhodné spíše až v soustavách s vyšším ziskem.

Jaké jsou základní rozdíly mezi kanálovými a pásmovými anténami se lze v naší příloze dočíst. Jaký typ ale použít pro dálkový příjem? Základní rozhodnutí samozřejmě děláme podle přijímaného rozsahu. Jestliže chceme přijímat více multiplexů, použijeme spíše pásmovou anténu. Pokud nám jde o jeden multiplex, kanálová anténa je vhodné a levnější řešení, zejména pak u nejnižších kanálů, kde mají i ty nejvýkonnější pásmové antény zisk maximálně 12 dB a tak dvacetiprvková kanálová anténa podá i lepší výsledky.

Často se ve specifikacích antén objevují nadnesené hodnoty zisku, výrobci se tak snaží své antény zatraktivnit oproti ostatním, ve výsledku však fungují stejně. O tomto problému jsme již psali i v jiných kapitolách, ovšem v případě dálkového příjmu je reálná hodnota zisku ještě důležitější než u příjmu místního, protože každý dB přírůstku zisku zde hraje roli. Musíme tedy vybírat nejlépe ověřené typy antén od takových výrobců, kterým lze plně důvěřovat. Nejčastějším trikem, který lze odhalit a k reálnému zisku se následně dopočítat, je zaměňování hodnoty zisku dBd za dBi, přičemž často je tento zisk uváděn stále v dB bez přídomku. Hodnota tím stoupne o 2,15 dB, jelikož je referenčně vztažená k izotropnímu zářiči a nikoliv k dipólu. Proto může mít „dlouhá colorka“ některých firem zisk až 18 dB, a dvacetiprvkové kanálové antény pak přes 16 dB. K reálnému zisku se dostaneme jednoduše tak, že od zisku udaného výrobcem odečteme 2,15 dB.

Nejvýkonnější antény na trhu

Pokud nám nestačí zisk 15–16 dB, kterého dosahují běžně prodávané pásmové antény X-color a podobné, můžeme se poohlédnout po jiných typech, které se ale těžko shání. Z komerčně prodávaných antén jsou momentálně zřejmě nejvýkonnějšími antény Olympia od německého Kathreinu, jedná se opět o pásmové UHF antény s úhlovým reflektorem a vícenásobnými direktory. Existují tři varianty, typ AOS 65 pokrývá celé pásmo UHF s maximálním ziskem 17 dB, typ AOS 32 je pak naladěn pouze na spodek UHF pásma a tato anténa je tak vhodná pro příjem nízkých kanálů, protože zde dosahuje vyrovnaného zisku 16–17 dB. Pro dálkový příjem je pak ideální typ AOT 65, který dosahuje zisku 12–18 dB. Tyto antény jsou ale velmi drahé, stojí až 3000 Kč. Z dřívější produkce byla podobně výkonná anténa Hirschmann FESA 818, která měla parametry srovnatelné s typem AOT 65. Vyskytovaly se i další velmi výkonné antény, které se ale již dlouhou dobu nevyrábí. Další možností je stavba vlastní antény, v odborné literatuře a na webu lze najít návody, a takováto pásmová anténa může mít zisk také až 18 dB. Výroba je ale na rozdíl od např. kanálových antén poměrně náročná.

Vlastní kanálová anténa

Zručnější lovci vln si anténu mohou i sami postavit, v již zmiňovaném časopise Amatérské rádio, ale i jinde, najdeme mnoho návodů na ziskové antény. Úzkopásmové kanálové antény Yagi s délkou ráhna okolo sedminásobku vlnové délky mohou mít v pásmu UHF zisk až 15,5 dB. Do výroby se ale měli pouštět pouze ti, kteří již mají s anténami nějaké zkušenosti. Antény pro pásmo UHF jsou totiž vzhledem k menším rozměrům prvků náročné na přesnost, mnohem více, než např. antény pro příjem rozhlasu, které si dříve zájemci také amatérsky stavěli.

Pokud máte zájem o stavbu vlastní kanálové antény, pro výpočet několika typů antén dle zadaného kanálů či frekvence lze s úspěchem využít český freeware program Yagi104, který si můžete stáhnout na této adrese.

Ve chvíli, kdy nám ani takto ziskové antény nestačí, musíme se pustit do stavby anténní soustavy.