Prostor pro vznik tolika regionálních poskytovatelů je daný už samotnou strukturou osídlení venkova, který tvoří tisíce menších obcí a stovek historických subregionů. Česká populace má výhodu dostatku technicky nadaných a zručných lidí, kteří využili podinvestovanost infrastruktury bývalého státního monopolisty. V době, kdy se Telefonica snažila „vyždímat“ maximum ze zastaralé technologie ISDN 2, probíhala živelná výstavba alternativních sítí s přístupovou technologií k internetu založenou na bezdrátových technologiích WiFi, schopných poskytovat tehdy neobyčejně uspokojivé rychlosti i několika Megabitů za vteřinu i v místech datovými službami jinak zcela nedotčených.
Podle výroční zprávy Českého telekomunikačního úřadu je zákazníky využívajících přístupovou síť založenou na technologiích WiFi Alliance přibližně 1,12 milionu domácností. Jedním z důvodů, proč počet bezdrátových přístupů k internetu neklesá, je také výrazný vývoj technologií založených na IEEE 802.11ay, využívající rozsáhlé možnosti ve frekvenčním úseku 57 – 71 GHz, souhrnně označených jako pásmo 60 GHz.
Oproti první verzi protokolu WiGig, 802.11ad, má druhá generace možnost využít až čtyřnásobnou šířku využívaného komunikačního kanálu a přidává MIMO (Multiple Input Multiple Output) s až 8 prostorovými streamy. Výrazné mezigenerační zlepšení přenosových parametrů WiGig přinesla změna modulačního schématu z 16 QAM až na 256 QAM. Teoretická přenosová schopnost druhé generace WiGig dosahuje neuvěřitelné hodnoty 176 Gbps.
V praxi se však nejvíce uplatní jiná novinka druhé generace, kterou je pro aplikaci v pevné infrastruktuře poskytovatelů internetu mnohem vyšší počet klientů na přístupový bod. Access point WiGig 2 bez problémů obslouží i 32 klientů. Díky Beam formingu, pokročilé technologii řízení směru elektromagnetického pole, podobně jako u 5G infrastruktury mobilních sítí, může mít sektorová anténa úhel vyzařování 120 stupňů. Ve virtuálním světě by tedy šlo obsloužit z jednoho bodu nasazení i 96 domácností. Ve virtuálním světě naštěstí nežijeme, operátoři osazují více takových přístupových bodů v husté vzájemně propojené síti.
Poskytovatelé se tak vyhýbají nevirtuálním fyzickým překážkám, které by znemožňovaly doručení kvalitních služeb. Hustá a propojená infrastruktura také řeší „problém“, tedy spíše vlastnost všech milimetrových pásem – rychlý úbytek energie vyzařovaného pole. Infrastruktura pevných sítí je v porovnání s mobilními sítěmi na milimetrová pásma připravená, naopak využívá špatnou propagaci milimetrových pásem v atmosférickém prostředí k prevenci rušení mezi využívanými frekvenčními kanály. Díky vlastnostem 60 GHz frekvence jsou problémy se vzájemným rušením v provozu výjimečné a vždy jednoduše řešitelné.
Teorie je krásná, ale praxe bývá složitější. Proto jsme s Janem Stejskalem z firmy VanCo.cz analyzovali reálné nasazení technologie založené na 802.11ay od evropského výrobce Tachyon Networks. Jako malou ochutnávku komplexní zprávy, kterou přineseme na konferenci Kam kráčí digitální sítě KKDS v Plzni, pořádané 17. října tradičně v Parkhotelu Plzeň.
V režimu Point to multipoint, sektorová anténa 120 stupňů. Aktivně připojeno 22 klientů se běžným provozním zatížením. Nejvzdálenější klient využívající kompaktní zařízení s malou vestavěnou anténou bez výpadku služby pracuje na 700 metrů od přístupového bodu s přenosovou rychlostí 2,5 Gbps (sic!), kterou si prostřednictvím adaptabilní modulace snižuje pouze při průtržích mračen a bouřkách na hodnoty v řádech stovek megabit za sekundu. Při použití většího anténního systému u CPE lze dosah prodloužit až hodnotám přesahujícím kilometr.
Konference Kam kráčí digitální sítě, pořádaná 17. října 2024 v Parkhotelu Plzeň, přinese informace nejenom o technologiích pro vysokorychlostní přenos dat, ale také informace o evropských a národních strategiích podpory výstavby digitální infrastruktury. Konference propojí poskytovatele digitálních služeb a zástupce veřejné správy v dopoledním diskusním pásmu.
Také kvůli často opakovaným výzvám podnikatelské sfér ke snížení regulatorní zátěže vystoupí dva důležití řečníci, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, s představením návrhu Antibyrokratického zákona, a Jaromír Novák, ředitel pro regulaci NIX.cz a bývalý předseda Českého telekomuničního úřadu. Jeho přednáška se příznačně jmenuje Regulační pelmel 2024 a jeho dopady. Věnovat se bude novele Zákona o elektronických komunikacích, implementaci Gigabit infrastructure Act, revizi Zákona o digitální ekonomice. Oba řečníci se budou ptát, zda stát, regulátor a zákonodárci dostatečně vyhodnocují dopady legislativních změn, které na podnikatelé při své činnosti aplikují.
ČLÁNKY DO MAILU