Státní správa

Ministerstvo financí v květnu redesignovalo web, a že už bylo na čase. Nový web má ale několik nedostatků, špatně navržená informační architektura je tím zásadním.

Společnost HP zcela jasně říká, že udělala pouze to, co dostala v zadání veřejné zakázky bez výběrového řízení – vzorec na ověření pravosti podpisů podle HP vychází z metodiky MV ČR. Absurdní divadlo okolo volby českého prezidenta tak pokračuje.

Kolik procent českých obcí má webové stránky? Jak moc obecních úřadů není připojeno k internetu? Kolik zaměstnanců veřejné správy tvoří IT odborníci? Mají všichni státní zaměstnanci svoji e-mailovou adresu? Český statistický úřad zveřejnil výsledky šetření o využívání informačních technologií ve veřejné správě.

Článek Welsh council's unused mountain of 2,400 laptops britského listu The Register dokazuje, že plýtvání ve státní správě není zdaleka jenom výsadou České republiky. Rada jedné ze samosprávních částí Walesu (Torfaen County Borough) loni v březnu nakoupila z grantu 8 462 laptopů/notebooků pro školáky a jejich učitele. Většina se do škol opravdu dostala, ale 2 400 (za cca 1 milion liber) jich zůstalo ležet ve skladu.

Státní a veřejná zpráva utrácí za tisk dokumentu ročně více než 100 milionů korun. Podle obecně prospěšné společnosti Acta non verba, která provozuje web kverulant.org, přijde tisk jedné stránky státní a veřejnou správu v průměru na 1,35 Kč. Vyplývá to z údajů, které společnosti poskytlo 22 státních institucí. 

Měla to být služba, která z pohodlí domova umožní nahlédnout do bodového hodnocení řidičů, získat platný výpis z rejstříku trestů či z katastru nemovitostí. Nebo požádat o nové přístupové údaje do datové schránky. Místo toho nabízí jen několik veřejných výpisů, které lze získat i jiným, jednodušším a levnějším způsobem.

Na provoz datových schránek v roce 2012 dostal resort vnitra rovných 500 milionů. Skutečné náklady jsou ale podstatně vyšší a vnitru se dosud nepodařilo je snížit. A tak nyní chce dalších 394 milionů z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí však s tímto požadavkem zásadně nesouhlasí.

Ministerstvo dopravy na nejpodstatnější otázky okolo zpackaného Centrálního registru vozidel odpovídá nedostatečně – odvolává se přitom na bezpečnostní důvody. Některá zdůvodnění jsou velmi originální, zejména ve světle toho, jak registr (ne)funguje.

Telenovela s názvem „Zprovoznění centrálního registru vozidel“ pokračuje. Ministerstvo dopravy při pondělku tvrdí, že „nový registr vozidel po týdnu provozu vykazuje výrazné zlepšení“. Něco podobného tvrdilo už minulý čtvrtek, aby se v pátek ukázalo, že systém za 37 milionů korun na řadě míst pořád nefunguje.

Přestože původní zabezpečení základních registrů bylo navrženo zřejmě rozumně, postupem času doznalo některých ústupků a kompromisů. V uživatelské dokumentaci tak najdete věci, které by tam určitě neměly být. A jak je zabezpečena komunikace s registry přes veřejný Internet?

Přes kolaps hned po startu bude nový centrální registr vozidel pokračovat. Ministerstvo dopravy oznámilo, že se dodavateli systému, firmě ATS-Telcom Praha, podařilo opravit všechny podstatné závady. Ministr Pavel Dobeš si to prý spolu s dalšími odborníky osobně vyzkoušel na jednom z pracovišť registru. 

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) poprvé vydává e‑knihu, a to zdarma. Rád by tak oslovil mladé lidi. Kniha Příběhy léků od Tomáše Cikrta má působit osvětově. Je dostupna v celkem šesti různých formátech (několikero PDF, MOBI, EPUB, i namluvená v MP3). Vedle toho vychází také tiskem. Zdroj: SÚKL

Zatímco oficiálně jsou základní registry řádně a dostatečně připraveny, řada měst a obcí upozorňuje své občany na pravý opak. S tím korespondují i statistiky: referenční údaje by ze základních registrů mělo čerpat na 10 tisíc agendových informačních systémů. Zatím jich tak činí jen asi 40.

Nedokáže-li si státní správa zajistit funkční a správně fungující webové stránky, je něco špatně. A jak se lidé ptají, je čas se zajímat se o to, jestli může někdo takový řídit a zajistit funkčnost něčeho podstatně složitějšího, tedy státu.