Vládním stranám se krátí čas na projednání mediální novely ve sněmovně. Zákon, který mimo jiné zvýší televizní poplatky, by měl platit od 1. ledna 2025. Jenže se zasekl ve fázi druhého čtení, kdy poslanci přicházejí s návrhy na změny a doplnění vládního materiálu. Zákon se nepodařilo projednat ani na mimořádné schůzi, kterou k tomu sněmovna svolala. Opoziční ANO a SPD dokázaly pomocí obstrukcí dosáhnout toho, že schůze skončila bez projednání tohoto bodu.
A když se koalice snažila projednání zákona zařadit minulé úterý na program sněmovny, nedala sama dohromady dost hlasů. Několik vládních poslanců totiž bylo ze schůze omluveno a všichni čtyři Piráti – dříve vládní, dnes opoziční – se při hlasování zdrželi. Nejprve proto zařazení neprošlo o pouhé dva hlasy, po zpochybnění hlasování dokonce pouze o jeden. Potřeba bylo 81 hlasů, koalice jich dala dohromady pouze 80.
Mediální zákony tradičně vyvolávají v dolní komoře parlamentu rozsáhlé debaty. Jen první čtení novely se protáhlo na osmnáct hodin. Část vládních poslanců proto dává najevo svou skepsi, jestli se letos zákon vůbec stihne, anebo se jeho projednávání posune až na jaro. Server iDnes k tomu přinesl vyjádření předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy: „Letos se to nestihne pro odpor opozice. Předpokládám schválení v prvním čtvrtletí příštího roku.“ Koalice má před sebou další naléhavá témata: potřebuje dokončit důchodový zákon, a především projednat státní rozpočet na rok 2025.
Jiní vládní politici jsou ve svých vyjádřeních opatrnější. „Pokud projednání velké mediální novely nestihneme do konce letošního roku, bude to proto, že opozice jednání sněmovny neustále obstruuje, jako na poslední mimořádné schůzi k důchodům a velké mediální novele, na kterou už bohužel nedošlo. Pokračujeme trpělivě v práci, protože silná veřejnoprávní média potřebujeme. Věřím, že se k tématu vrátíme co nejdříve,“ doufá ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.
„Schválení novely o poplatcích pro Českou televizi a Český rozhlas je stále možné. Média veřejné služby jsou pilířem demokracie a jejich stabilní financování je klíčem k jejich nezávislosti a zachování kvalitního obsahu. Slovensko a Maďarsko nám ukazují, co se stane, když je necháme oslabit,“ vyjádřil se předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Také místopředseda STAN Jan Lacina ještě nevidí odklad zákona tak jasně. „Novela o České televizi a Českém rozhlasu je vládní prioritou stejně jako důchodová reforma či státní rozpočet,“ podotkl na sociální síti X. Dodal, že vládní koalice by se neměla nechat řídit deníkem MF Dnes ani názory lidí, jako je člen Rady České televize Pavel Matocha.
Televizní radní Pavel Matocha totiž v reakci na článek serveru iDnes poznamenal: „Na slib o zvýšení poplatku by měly televize i rozhlas zapomenout – mnoho členů Fialova kabinetu sice jsou patlalové, ale nejsou sebevrazi, aby pár měsíců před volbami dělali tak nepopulární opatření, jako je zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média.“
Souhlasíte s navrženou mediální novelou, která počítá se zvyšováním koncesionářských poplatků?
Aby se zákon posunul vpřed, musela by sněmovna zvládnout druhé čtení na schůzi, která začne v úterý 19. listopadu. Pak se bude muset popasovat s nezbytnými procesními lhůtami a zařadit finální třetí čtení, v němž se hlasuje o předložených změnách a konečném textu zákona. Po schválení ve třetím čtení následuje projednávání zákona v horní komoře parlamentu.
Senát podle svého harmonogramu v letošním roce naposledy zasedá od 9. prosince, případně až do předvánočního týdne. Teoreticky by mohl přijmout usnesení, že se návrhem zákona nebude zabývat, pak by ho rovnou dostal k podpisu na stůl prezident. Zákon by tak mohl těsně vyjít ve Sbírce zákonů.
Celý proces však může zkomplikovat řada dílčích obstrukcí, proto se objevily spekulace, jestli zvýšení poplatků a všechny ostatní změny úplně nespadnou pod stůl. Premiér Petr Fiala (ODS) ještě při interpelacích na konci října zákon důsledně hájil.
„Musíme zajistit pro média veřejné služby i odpovídající finanční podmínky. Poplatky, které tu jsou, se nezvyšovaly v případě Českého rozhlasu 19 let, v případě České televize 16 let. Novela zvyšuje poplatek o 15 korun u televize, o 10 korun u rozhlasu a stále platí to – využívám této příležitosti, abych vyvrátil fámy, lži, nepravdu – stále platí to, že za jednu domácnost je jeden poplatek bez ohledu na počet zařízení, kterým členové domácnosti disponují,“ argumentoval předseda vlády ve sněmovně.
Podle zákona o Sbírce zákonů nabývají právní předpisy účinnosti 1. ledna či 1. července. Tím se v současné atmosféře podpořil dojem, že by televizní poplatky případně vzrostly až v polovině příštího roku, sotva tři měsíce před volbami do sněmovny. Posunutí termínu navrhují také opoziční poslanci. Zdroje ze státní správy ale naznačují, že stejně tak může být odsouhlasena výjimka, a pokud se nestihne účinnost od ledna, může být zákon účinný od února nebo března.
Projednávání zákona provází intenzivní lobbing všech zainteresovaných subjektů. Česká televize i Český rozhlas na digitálních platformách vysvětlují svůj význam pro společnost a okolnosti mediální novely. Český rozhlas má informační web Platí to, Česká televize připravila stručnou stránku Mýty & fakta, kde reaguje na vybrané výtky ze sociálních sítí.
Hlasitě proti zvýšení poplatků jsou v poslední době zejména komerční rádia, která spustila dopisovou kampaň cílenou na poslance a senátory. Českou televizi a Český rozhlas naopak v Praze podpořil generální ředitel Evropské vysílací unie Noel Curran. Jak dodal, velkou hrozbou pro soukromá média jsou spíš globální firmy typu Googlu nebo Mety, které dominují digitálnímu reklamnímu trhu. „Veřejnoprávní a komerční média by se měla soustředit na to, jak jim čelit, a ne bojovat mezi sebou,“ míní Noel Curran.
Proti kampani soukromých rádií se ozvala Rada Českého rozhlasu. „Považujeme za neetické a alarmující, že soukromá rádia zneužívají své vysílání i své posluchače k prosazování svých zájmů a vytváření nátlaku na vládu, poslance a senátory. Na rozdíl od privátních rádií nemůže Český rozhlas na svou činnost vydělávat běžnými komerčními aktivitami a je finančně závislý na rozhlasových poplatcích, které zůstávají vzdor inflaci 19 let ve stejné výši,“ usnesla se na svém říjnovém zasedání.
Generální ředitelé Českého rozhlasu a České televize v následujících týdnech musí předložit rozpočty na příští rok. Připraveni jsou na obě varianty, tedy zvýšení poplatků i zachování stejného stavu jako dosud. Pokud se zákony nezmění, budou muset redukovat výrobu a propouštět. Kromě jiného totiž přijdou také o výjimku z účtování DPH, která platí do konce tohoto roku a novela ji měla prodloužit.
„Znamenalo by to propad výroby o více než jednu třetinu, já to spíš odhaduji nad 40 procent. Zatím jsme nepočítali s redukcí počtu kanálů, ale s redukcí počtu premiérové tvorby. Některé kanály by se proměnily radikálně, ani zpravodajství by se nedalo provozovat v rozsahu, na který jsou diváci zvyklí. Natož extrémně drahé části televizní tvorby, jako je hraná tvorba nebo dokumentaristika,“ popsal ředitel České televize Jan Souček v červnovém rozhovoru pro Radiožurnál. Televize by také musela propustit asi 350 lidí.
Výrobu by musel seškrtat také Český rozhlas. „Znamenalo by to samozřejmě také mnohem větší propojování stanic, zejména regionálního vysílání, kde je nějaký objem společného vysílání, ale byl by rozhodně mnohem vyšší. Určitě bychom se museli začít bavit o našem portfoliu stanic, kterých máme 26, jestli to není příliš. Bavili bychom se stoprocentně o tom, jestli má rozhlas spravovat tolik budov, byť se ze zákona má chovat jako řádný hospodář. Určitě by se to dotklo i lidské práce, protože bychom museli velmi výrazně omezit služby, které stojí na lidech. Bylo by to spojeno i s dalším úbytkem počtu pracovních míst,“ doplnil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU