Zrychlujeme - 10 Gb/s v České republice má jméno GÉANT

První zpráva pro Internet v České republice spočívá v tom, že z pozice „koncové“ země v projektu TEN-155 (jedna přípojka o maximální kapacitě 155 Mb/s) se dostává do pozice země tranzitní. Tento fakt znamená, že jak počet, tak kapacita přípojek je patřičně dimenzována. K páteřní síti do SRN povede okruh o kapacitě 10 Gb/s (STM-64), do Polska a na Slovensko povedou okruhy o kapacitě 2,5 Gb/s (STM-16). Z níže uvedeného schématu je patrné, že tak Česká republika získává pozici, která je ekvivalentní Rakousku a je na tom lépe než (například) Nizozemí, Belgie nebo Španělsko.

Vyjma důkazu vyspělosti telekomunikací v České republice (operátoři byli schopni nabídnout tuto rychlost za rozumnou cenu) tento fakt ještě svědčí o dobré vyjednávací schopnosti českého partnera v DANTE a CESNETu. Pro srovnání: Největší rychlost Abilene, páteřní sítě projektu Internet2, je 2,5 Gb/s v tzv. GigaPOP.

Pokud tuto rychlost srovnáme s tím, co nabízí na českém trhu komerční poskytovatelé internetového připojení (ISP), nastává opět čas, kdy akademická komunita bude disponovat nejrychlejší dostupnou konektivitou. Tento fakt je dán skutečností, že zatímco komerční ISP navyšují rychlost tak, aby co nejlépe kopírovali poptávku, akademická komunita si může díky příspěvkům od státu a Evropské komise dovolit maximální dostupnou kapacitu.

Souběžně je potřeba vidět, že na uvedenou kapacitu je třeba napojit odpovídající republikovou infrastrukturu. Síť CESNET2, která bude ve finálním stavu propojovat česká akademická města okruhy o kapacitě 2,5 Gb/s, tuto možnost skýtá. Paradoxně se nyní ocitáme v období, kdy se problémy s uspokojováním potřeb uživatelů obrátily. Zatímco ještě před několika roky představovala největší problém akademické komunity omezená propustnost do dalších sítí Internetu, dnes představuje na většině škol překážku k experimentům infrastruktura metropolitní, případně lokální sítě jednotlivých škol.

Zajímavostí je rovněž výběr partnerů pro realizaci sítě. Člověk, masírovaný mediálními aktivitami jednotlivých společností na našem trhu, by čekal uzavření smlouvy například s KPNQwestem nebo GTS. Pravdou je, že v současné době jsou vztahy mezi operátory o hodně složitější než v minulosti, kdy platilo: telco operátor – ISP. Vzájemné výměny či prodeje vláken mezi jednotlivými společnostmi patří k běžnému vztahu operátorů (vyjma bývalých monopolů).

Jádro bude tvořeno okruhy pronajatými společností COLT, donedávna významným operátorem optických metropolitních sítí. V dnešní době působí už v jedenácti zemích. Troufám si tvrdit, že pro COLT jde o jednu z pěti největších zakázek v její historii.

Severní větev, zasahující kromě Švédska (propojení Finska, Norska a Dánska je realizováno NORDUnet, vědeckovýzkumnou sítí severských zemí) a pobaltských zemí i do Polska, vybuduje Telia (švédský dominantní operátor) v rámci své sítě Viking Network. Vzhledem k tomu, že jeden okruh bude ukončen v České republice, je pravděpodobné, že místní konec bude zabezpečovat Inway, která má s Telií na našem trhu partnerství.

Operátorem, který získal východní větev sítě (kromě České republiky zasahuje také do Rakouska, Slovenska a Maďarska), bude T-Systems. Pod tímto neznámým jménem se skrývá jedna z divizí Deutsche Telekom, vytvořená na bázi koncernu debis. Deutsche Telekom těží z faktu, že v uvedených zemích má velmi silné pozice. V Rakousku vlastní mobilního operátora a přenosové trasy, na Slovensku a v Maďarsku je strategickým partnerem tamějších dominantních či monopolních operátorů. V České republice pak vlastní kromě debisu také Pragonet, operátora pražské metropolitní sítě – a ten bude pravděpodobně realizovat lokální připojení.

Vyjma uvedených operátorů budou trasy dodávat také další operátoři podle lokálních podmínek (okruh s nejnižší rychlostí bude 34 Mb/s). Nicméně o významu jmenovaných svědčí to, že z celkové kapacity 120 Gb/s uvedené tři společnosti dodají 118 Gb/s.