Názory k článku Zprávy z Depa (4): Senátoři chtějí odložit automatické zřizování datových schránek o rok

Jako podnikající fyzická osoba můžete mít (být držitelem) jak DS PFO, tak i DS FO, nebo jen jednu, nebo žádnou - dnes je to ještě zcela na Vašem rozhodnutí. Pokud ale současně vykonáváte i některou z "profesí" (advokát, daňový poradce, insolvenční správce, auditor, znalec, soudní tlumočník či překladatel), bude Vám již dnes zřízena (ze zákona) ještě příslušná "profesní" DS PFO (resp. tolik těchto schránek, kolik "profesí" vykonáváte). Teoreticky tak jako fyzická osoba můžete být držitelem až 8 různých DS současně.
Mimochodem, tím vzniká zajímavý problém "oborově správné" datové schránky: OVM Vám mají doručovat do té vaší datové schránky, která odpovídá povaze úkonu (obsahu toho, co je doručováno), a ne do jiné DS. Takže třeba když máte jen DS FO, ale nikoli DS PFO, pak by Vám "podnikatelské věci" neměli doručovat do DS FO (ale měli by je doručovat klasicky poštou). Je to důsledek celkové koncepce našich datových schránek, které nejsou řešením pro přenos zpráv mezi konkrétními odesilateli a konkrétními příjemci, ale jsou řešením pro přenos zpráv mezi konkrétními datovými schránkami (přičemž vztah mezi schránkami a jejich uživateli může být hodně složitý a dynamicky se měnit - jeden uživatel může používat mnoho různých schránek, ne nutně "svých", a s jednou schránkou může nakládat mnoho různých uživatelů, či třeba spisových služeb). V praxi kvůli tomu bohužel vzniká řada omylů, nedorozumění a chyb, i nenaplněných očekávání.
Naopak Vy jako fyzická osoba můžete činit podání vůči OVM z kterékoli své DS (a využít přitom tzv. fikce podpisu dle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.). Pokud se řádně (elektronicky) podepíšete, můžete činit své podání dokonce z kterékoli DS (i cizí).

A když podnikající fyzická osoba ukončí živnost, MV ČR podle § 11 odst. 2 její DS PFO znepřístupní (a za tři roky, dle § 13 písm. b) ji zruší).

Z jiné strany: já jako občan se tím svinstvem, co vychází z Parlamentu ČR, řídit musím - takže specializované nástroje právnických firem mi jsou platné jako mrtvému zimník.

Možná by našemu právnímu (ne)řádu slušelo, kdyby to taky museli číst a hlídat ručně. Třeba by se pak daly zákony pochopit a dalo by se podle nich i řídit. Což dnes nejde. Nežijeme v právním státě.

Dobrý den. Už jsem se na to ptal u minulého článku, ale v chaosu diskuse má otázka zůstala bez odpovědi:
zdá se, že zůstává jedna cesta jak podnikat jako fyzická osoba i nadále bez datové schránky: zřídit si ji na vlastní žádost před datem povinného zřizování a hned deaktivovat.
Fungovalo by to? Nikde nevidím zmínku o bezvýhradném povinném používání datových schránek, nebo o povinné aktivaci deaktivovaných schránek, takže se zdá, že ve stávajícím znění předpisů by to mělo jít.

Obávám se, že na tuto otázku dnes není jednoznačná odpověď. Navrhovaná ustanovení toto explicitně neřeší, a bude tak záležet na budoucí výkladové a aplikační praxi. Osobně bych byl spíše skeptický: o zřizování na žádost hovoří ustanovení, která v roce 2023 již budou nahrazená jinými ustanoveními (která hovoří jen o zřizování ze zákona), nebo to jsou přechodná ustanovení, která již nebudou mít reálný dopad. A svým způsobem by bylo nelogické, aby jeden typ datové schránky (DS PFO) měl různé vlastnosti podle toho, kdy byla schránka zřízena. Možnost či nemožnost znepřístupnění by IMHO měla být jednotná pro všechny schránky stejného typu.

Bez upgradu procesního modelu a doplnění "státních" nástrojů pro dlouhodobější uchování písemností takto došlých/odeslaných je nátlak na hromadné používání sprosťárna.
a) Ať stát financuje off-line aplikaci a-la Datovka od NIC
b) Stát i člověk by měl mít možnost kategorizovat zprávy z hlediska doby retence; potvrzenky od ČSSZ mohou mít životnost 1/2 roku, ale např. rozhodnutí soudu nebo třeba kolaudační rozhodnutí musí být stát schopen pro mne skladovat nekonečně a to při zachování digitální verohodnosti (přerazítkování) - ty si člověk potřebuje schovat na věky a proč ničit lesy, takových dokumentů není zase tolik v životě lidském
c) Musí být možnost delegovat na omezenou dobu např. čtení DS - analogie když dám někomu klíč od schránky (=plná moc) jinak např. lidi co skončí na 2 měsíce v nemocnici apod. mohou mít velmi vážný problém !
d) Kromě fikce doručení by protistrana měla mít možnost vidět reálné datum přečtení
e) Už ve webovém rozhraní musí být složky a k ním možnost zřízovat čtecí přístup jiným osobám, a možnost psát drafty těmto osobám (jako v bankovnictví) - tohle je sice spíš pro podnikající, ale je to naprostá nutnost.

Ono je to trošku složitější: pojem „platnost“ (podpisu) je technický pojem, týká se pouze elektronických podpisů: podpis je považován za platný, pokud splňuje určité (technické) podmínky. Právo zajímá „pravost“ podpisu, a to jak u elektronických, tak u vlastnoručních podpisů: zda podpis skutečně vytvořil ten, kdo je prezentován jako podepsaná osoba. Důležité je, že u některých druhů elektronických podpisů lze z jejich platnosti dovozovat jejich pravost, z jiných obecně nikoli (obvykle to ukazuji na příkladu platného zaručeného elektronického podpisu literární postavy Josefa Švejka, který z principu nemůže být pravý).

Už z tohoto lze nahlédnout, co a jak se děje s plynutím času: na pravosti podpisu se nic nemění (pokud někdo podpis skutečně vytvořil, je jeho autorem už napořád). Ale u platnosti (elektronických podpisů) časem přicházíme o možnost ji ověřit (zjistit a prokázat, zda jsou splněny příslušné podmínky pro platnost).
Asi by to bylo na samostatný osvětový článek

Pokud jde o to „pokud se neprokáže opak“: to byla ta nešťastná „vyvratitelná domněnka pravosti“ v § 69a odst. 5 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, která byla roce 2016 zrušena. A ta btw (jako právní domněnka) hovořila o pravosti, ne o platnosti …. (a taky celého dokumentu, ne jeho podpisu)

____A teď si to všechno shrňte a zamyslete se, zda by nebyl jednodušší, levnější, spolehlivější a trvanlivější ten papír.
____Mně z toho pořád vychází, že by měl mít adresát možnost volby (navždy, ne do dalšího vítězství Pirátů ve volbách) a že by se mělo rozlišovat podle povahy dokumentů. Už jen časově omezená platnost podpisů je vyřazující skutečností pro použití el. formy pro dlouhodobé dokumenty.

Žádný chaos diskuse. Na to se prostě odpovědět nedá :)

Přerušená živnost znamená akorát to, že dotyčný subjekt nevyvíjí podnikatelskou činnost. Subjekt ale dál existuje a může komunikovat s úřady. Např. může žádat o potvrzení bezdlužnosti, může mu být vyměřen daňový nedoplatek z předchozích let apod. Není právní důvod, proč takovému subjektu datovou schránku nezřizovat.

OSVČ a fyzická osoba (občan) jsou dva různé subjekty, takže mají dvě různé datové schránky (nebo je nemají, nebo jeden subjekt má a druhý nemá). Žádné překlápění schránek se nekoná. Po ukončení živnosti je schránka deaktivována a po nějaké době (3 roky?) je zrušena.

Jenže do těch „k tomu určených nástrojů“ to musí někdo dostat. A dostává se to tam až po té, co je zákon schválen.

A pak se v tom má prase (čti: občan) vyznat.

Pokud je někdo OSVČ, tak má jenom PFO nebo musí mít i FO? Tipoval bych jen PFO, ale raději se ptám.

A pokud má OSVČ jen PFO, co se stane po ukonžení živnosti s touto schránkou? Překlopí se na FO či jaký je postup?

... a přesto jste to dokázal, jste prostě nejlepší ... ;-)

Hele pane rejpale, pro mě je to čistě praktická otázka, opravdu nemám zapotřebí zesložiťovat si svůj malej vedlejšák dalším ztížením komunikace s úřady.

CITACE: Tento návrh zákona… Mění jiných 169 zákonů. ... chtěl vidět, kdo by to přečetl, ... KONEC CITACE.
Nejsem právník, ale ze zkušenosti a z náhledu na činnost jedné právní kanceláře (zákon připravují soukromé právnické firmy), mají k tomu nástroje (SW), který hlídá návaznosti.
Přímo číst a hledat návaznosti bez pomoci "k tomu určených nástrojů" je špatný nápad senátorů.

Pozastavená živnost

Jak to bude s osobami, které mají přerušenou živnost?

Konkrétní příklad:
Osoba, která pracuje na HP, ale má i ŽL, kdy si při zaměstnání přivydělávala. Vzhledem k tomu, že několik let po sobě, nebyla osoba schopna na ŽL nalézt práci, pozastavila živnost.

Budou této osobě automaticky zřízeny datové schránky nebo ne?

Díky za věcnou odpověď.

Díky.

Musí být možnost delegovat na omezenou dobu např. čtení DS
V DS můžete vytvářet účty a můžete jim dát oprávnění např. jen pro čtení zpráv.

Kromě fikce doručení by protistrana měla mít možnost vidět reálné datum přečtení
V doručence jsou vidět všechna relevantní data o doručování – datum a čas dodání do schránky, datum a čas přečtení, datum a čas uplynutí lhůty pro doručení fikcí.

Už ve webovém rozhraní musí být složky a k ním možnost zřízovat čtecí přístup jiným osobám
To trochu postrádá smysl. Datová zpráva přijde do příchozích zpráv, odtud by ji někdo oprávněný musel přesunout do příslušné složky – a to už tu zprávu může uložit na disk a přeposlat dotyčnému způsobem, který se používá pro ostatní komunikaci (e-mailem, spisovou službou).

možnost psát drafty těmto osobám
Datová zpráva je jen předmět, ID adresáta a hromada příloh. Doplňkové údaje v hlavičce zprávy se prakticky nepoužívají. Tím draftem by se moc neušetřilo. Navíc pokud někdo má takovou potřebu, nejspíš už dávno používá nějaký software pro správu korespondence (spisovou službu), který tohle řeší.

listina je ale snad papírová forma a nikoliv elentronická.

Hodně štěstí s dokazování, že dokument s expirovaným podpisem je platný.

A teď si to všechno shrňte a zamyslete se, zda by nebyl jednodušší, levnější, spolehlivější a trvanlivější ten papír.
Půlka bodů se týkala delegace. Takže jasně, než poslat soubor e-mailem, je jednodušší, levnější, spolehlivější a trvanlivější sednout do auta a ten papír odvézt kolegovi na homeoffice desítky kilometrů daleko nebo třeba z pražské kanceláře do Brna.

Časově omezená platnost podpisů je nesmysl. Netuším, odkud se to pořád v diskusích bere. Pro oba typy podpisů (vlastnoruční i elektronické) platí stejné ustanovení zákona, že podpis je považován za platný, pokud se neprokáže opak. Časová razítka jsou pouze způsob, jak snadno můžete zařídit nezpochybnitelnost podpisu. Docílit něčeho takového v papírovém světě by bylo extrémně drahé. Ale to, že vám elektronické dokumenty umožňují zabezpečit dokumenty podstatně lépe, neznamená, že tuto možnost musíte využívat.

Ohledně pravosti podpisů jde spíš o občanský zákoník.

§ 565:
Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

Pro veřejné listiny pak § 568 odst. 2:
Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

Co se týče technické platnosti podpisů, tam jsou tři stavy. Dva stavy jsou, kdy jde automatizovaně určit, že podpis je platný nebo neplatný. (A ani v těchto případech není ta hranice absolutně ostrá. Např. při ověřování vůči CRL je nějaká hranice, která už se nechává na posouzení člověku – např. dokument podepsaný hodinu před revokací certifikátu je podezřelý a bylo by odvážné automaticky rozhodnout, že podpis je pravý.)

Pak je ten třetí stav, kdy nelze jednoznačně prokázat technickou platnost podpisu. Což je např. podpis, u něhož vypršela platnost certifikátu a k podpisu není připojeno časové razítko. Tenhle stav je nejpodobnější běžnému ověřování vlastnoručního podpisu. V těchto případech (pro vlastnoruční i elektronický podpis) platí, že dokud podpis někdo nezpochybní, považuje se za pravý. V případě soukromé listiny by pak musel dokazovat pravost ten, kdo se listiny dovolává (dokud je SHA-2 považována za bezpečnou, nebyl by problém dokázat pravost podpisu založeného na SHA-2, zejména pokud by měl přes sebe alespoň jedno časové razítko). V případě veřejné listiny by se nejspíš pátralo ve spisech nebo archivu toho úřadu, protože veškeré dokumenty, které úřad vydává, eviduje také u sebe.

z pohledu zákona netuším, ale prakticky jsem dnes nucen mít obě, stát odmítá z PFO přijímat některé dokumenty a musíš to posílat z FO.

S ukončením to je dobrá otázka, schránka nejspíš zůstane zřízena a měl bys jí deaktivovat sám. Ono ani samotné ukončení činností není u nás snadné a stejně roky po skončení máš určité povinnosti, takže DS potřebuješ.

Nikoli, v tomto případě se listinou myslí jakýkoli dokument.

Hodně štěstí s dokazováním, že dokument s jakýmkoli vlastnoručním podpisem je platný.

Stále zde chybí odpověď na tuto důležitou otázku. Není tu nikdo, kdo by ji dovedl zodpovědět?

Odpověď je hned nad vaším komentářem.