Dnešní, v pořadí již 4. díl seriálu o přípravě zákona DEPO (o „další elektronizaci postupů OVM“) jsem původně chtěl věnovat chystaným změnám u poštovních datových zpráv. Jenže v mezidobí (ve čtvrtek 29. 4. 2021) proběhlo jednání Senátu, na kterém senátoři na svém plénu projednali právě popisovaný návrh zákona a přijali k němu i své usnesení – skrze které návrh vrací zpět Poslanecké sněmovně se svými pozměňovacími návrhy.
Podle pravidel fungování našeho parlamentu mají nyní poslanci možnost hlasovat o vráceném návrhu nejdříve za 10 dnů. K jeho schválení (ve verzi vrácené Senátem) stačí prostá většina (přítomných) poslanců, zatímco pro jeho zamítnutí (a tím setrvání na původním poslaneckém návrhu) je třeba nadpoloviční většina všech poslanců.
Podle mého osobního odhadu dojde na první variantu: že poslanci přijmou návrh vrácený Senátem, a tedy i s pozměňovacími návrhy senátorů. Myslím si to proto, že jde z větší části o opravy chyb, zatímco skutečných změn je relativně málo. Ale týkají se (také) datových schránek a toho, co jsme si popisovali v předchozích dílech tohoto seriálu – a tak si je pojďme popsat podrobněji.
Jako obvykle ale nejprve stručné shrnutí toho hlavního:
- automatické zřizování datových schránek (DS FO) „ex offo“ u nepodnikajících fyzických osob, při prvním použití elektronické identifikace, chtějí senátoři odložit o rok. Místo od 1. 1. 2022 by tak začalo až od 1. 1. 2023.
- u podnikajících fyzických osob chtějí senátoři úplně zrušit „roční předstih“ v průběhu roku 2022 (kdy se nepodnikajícím fyzickým osobám měla zřizovat datová schránka (DS PFO) „ex offo“, při prvním použití elektronické identifikace).
- povinné zřizování datových schránek (ze zákona) všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám od 1. 1. 2023 senátoři chtějí zachovat – ale počátkem roku 2023 chtějí ponechat prostor 3 měsíců na jejich skutečné zřízení.
Další díly seriálu:
Je to šílený návrh
Jak jsem zmiňoval již v prvním dílu tohoto seriálu, Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, alias DEPO, je opravu velmi rozsáhlý, složitý a nepřehledný. Aby ne, když má ambici měnit velký počet dalších zákonů souběžně, včetně jejich vzájemných souvislostí a vazeb – a do toho ještě zavádí různé načasování různých ustanovení. Ohlídat v něm všechny závislosti a domyslet všechny dopady je skutečně netriviální.
Senátoři si podle dostupného stenozáznamu při projednávání návrhu nebrali zrovna servítky, pokud jde o celkové hodnocení „kvality“ návrhu. Například senátor Lukáš Wagenknecht, který byl zpravodajem k návrhu v garančním Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, na jeho adresu poznamenal:
Myslím si, že toto, co jsem viděl já, je za dlouhou dobu jeden z nejhorších technických tisků, který jsme tady měli v českém Senátu. Já jsem osobně nic horšího neviděl z té stránky legislativně-technické.
V obdobném duchu se vyjádřil i senátor Michael Canov, který byl zpravodajem návrhu v Ústavně-právním výboru:
Tento návrh zákona byl za trest. Nic šílenějšího jsem fakt nezažil. Tento návrh zákona, který se nazývá lidově „depo“, nebo lidově… Mění jiných 169 zákonů. Kdybych byl ministr školství a byl hodně zlomyslný, tak to dám jako povinnou četbu s porozuměním, protože to bych chtěl vidět, kdo by to přečetl, navíc aby tomu rozuměl, těm zákonům, ke kterým se to vztahuje.
Nevím tedy, myslím, že ani pan ministr to neměl sílu číst, protože to bylo fakt šílené.
Z větší části tak mají návrhy senátorů charakter opravy různých chyb. Od technikálií typu špatných vzájemných odkazů (na nesprávné či neexistující články) až po logické nedomyšlenosti – jako například to, že znalcům, soudním tlumočníkům a překladatelům měly být zřizovány datové schránky ex offo (při prvním použití elektronické identifikace) v průběhu roku 2022, a tedy v době, kdy by je již měli mít dávno zřízené ze zákona (což jsem sám kritizoval v minulém dílu tohoto seriálu).
Pozměňovací návrhy senátorů nicméně obsahují i návrhy na některé skutečné změny. A ty se týkají i datových schránek.
Co ukázala diskuse k datovým schránkám?
Díky stenozáznamu si můžeme udělat dobrý obrázek o tom, jak senátoři datové schránky vnímají a jak je hodnotí. I co se jim na nich nelíbí.
Nejaktivnější byl v diskusi k datovým schránkám senátor Tomáš Goláň, který je „v civilu“ daňovým poradcem. Právě od něj přitom pochází většina konkrétních návrhů na změny, týkající se konkrétně datových schránek. Mj. řekl, že automatické zřizování datových schránek při prvním použití elektronické identifikace (pro přihlášení „přes NIA“) jim nebylo dopředu avizováno:
Tento zákon zavádí automaticky datové schránky pro občany. Pro občany, nikoli pro podnikatele, ale pouze pro občany. A to takovým způsobem, že když jakýkoli z těch občanů použije tzv. elektronickou identitu, vzniká mu automaticky datová schránka. To byla jedna z věcí, která tam byla skrytá. Jak tady řekl kolega Canov, novelizuje to 169 zákonů. A jedna ze situací, kterou nikdo neavizoval, když se projednával ten zákon, že občanovi, který použije elektronickou identitu, automaticky vzniká datová schránka.
Pravdou je, že ono automatické zřizování datových schránek (byť jen „informačně gramotným“ osobám, schopným přihlásit se někam přes NIA) nebylo nikde moc oficiálně „ventilováno“. Sám jsem tento záměr poprvé zaznamenal na veřejné konzultaci k datovým schránkám v srpnu loňského roku a psal o tom zde na Lupě krátce poté. Následně i v dalších článcích (např. zde). Ale nějakou propagaci tohoto konceptu ze strany resortu vnitra jsem nezaznamenal. A pokud se podíváme do diskuse při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, moc se o něm nemluvilo ani ve druhém čtení, ani v tom třetím.
Senátor Goláň si jako daňový poradce všiml i důsledků, které zřízení datové schránky má:
Je důležité vědět, že automatický vznik datové schránky má několik konsekvencí. První z nich je povinnost podávat veškerá daňová přiznání elektronicky. Tato skutečnost vychází z daňového řádu. A víte, že já se daňovým řádem živím, takže můžu opravdu potvrdit, že kdokoliv, kdo má datovou schránku, vzniká mu automatická povinnost podávat elektronická přiznání. Samozřejmě má to druhou konsekvenci, tzn. jednání s úřady a případná správní řízení apod. Víme, že v datové schránce doručení fikcí po 10 dnech, když občan nebude vědět, že mu vznikla ta datová schránka, bude tam mít třeba přípis od správního úřadu, správního řízení, a pak třeba může přijít o tu procesní obranu, právě uplynutím lhůty, která je prekluzivní, po které to právo zaniká.
A třeba senátor Jan Horník přispěl vlastní zkušeností s pokutou za podání daňového přiznání jinak než elektronicky:
Byly zavedeny datové schránky, já jsem se aktivně zaregistroval jako podnikatel jako fyzická osoba, nevědouc v té době, že když se zaregistruji jako podnikatelská osoba, tak musím podávat daňové přiznání přes datovou schránku, a nikoliv písemně, jak jsem to dělal doposud. Já to nevěděl, udělal jsem to písemně, odevzdal jsem to včas na finanční úřad. A Finanční úřad mi za to, že jsem to neudělal přes datovou schránku, vyměřil pokutu 15 tisíc. Nebylo z toho úniku. Já jsem tomuto státu z podnikání daroval 15 tisíc, protože v tomto státě, tak jak přichází elektronizace, je čím dál tím větší bordel.
K tomu si dovolím malé upřesnění: ona povinnost podávat daňová přiznání elektronicky je naštěstí vázána na zpřístupnění datové schránky, nikoli na její samotnou existenci (zřízení). Jinak by se totiž ti, kteří vlastní datovou schránku nechtějí, ale přesto jim bude zřízena ex offo (při prvním přihlášení přes NIA), nemohli bránit alespoň jejím následným znepřístupněním. Navíc, od 1. ledna 2021, se povinnost podávat přiznání elektronicky týká jen držitelů datových schránek zřízených ze zákona (což otevírá diskusi ohledně toho, zda schránky zřizované automaticky, resp. ex offo, jsou zřizovány „ze zákona“, či „na žádost“, viz druhý díl tohoto seriálu). A také: zatímco dříve pokuta vznikala přímo ze zákona (a tak z toho skutečně „nebylo úniku“), od letošního roku finanční úřad nejprve vyzývá k odstranění vady (spočívající v nedodržení povinné elektronické podoby), a teprve při absenci nápravy vzniká (stále ze zákona) ona pokuta, nově ve výši 1000 Kč.
Zpět ale k samotnému automatickému zřizování datových schránek ex offo (při prvním použití elektronické identifikace, resp. přihlášení „přes NIA“): ani senátor Goláň to nenavrhuje shodit zcela ze stolu, což asi původně chtěl, ale navrhuje to jen o rok odložit. Tedy tak, aby se s tím začalo nikoli již 1. ledna příštího roku (2022), ale až toho dalšího (1. 1. 2023). Zřejmě se nechal přesvědčit o účelnosti celého návrhu, přes zcela chybějící osvětu:
… vzniká vám datová schránka. Jenomže ten člověk třeba, pokud nebude osvěta, vůbec neví, co to znamená. Mám si to aktivovat? Nemám si to aktivovat? Tak si to nechám, řekne si, a pak se bude divit. Z těchto důvodů jsme původně navrhovali, aby tohle ze zákona vypadlo a bude to řešeno samostatným zákonem, který bude mít osvětu. Na druhou stranu jsem člověk, který používá datové schránky velmi dlouho a přijde mi rozumnější pouze odsunout účinnost tady tohoto zákona.
To znamená, v mém pozměňovacím návrhu těch prvních asi 6 bodů je o tom, že se odsouvá na 1. 1. 2023 účinnost právě téhle materie, toho automatického vznikání datových schránek. Ta filosofie, proč se to tam dostalo, byla taková, že když ten člověk umí použít bankovní identitu, takže se bude umět i přihlásit do té své datové schránky. To má určitou logiku. To byl ten důvod, co jsem původně chtěl vyčlenit z toho zákona a dát pryč. Tak jsem uznal, že tohle logiku má. Nemůžeme plošně zřídit datové schránky, protože si nedokážeme představit, že někteří naši občané, zejména vyššího věku, by s tím měli pracovat.
Právnické a podnikající fyzické osoby – bez (větších) změn
Pokud jde o podnikající fyzické osoby a osoby právnické, zde senátoři zásadnější změny nenavrhují. Zejména u podnikajících fyzických osob mne osobně překvapilo, že ani v diskusi na plénu Senátu k tomu nezaznělo nic. Sice zde zazněl argument, že ne každý je schopen obsluhovat datovou schránku, ale bylo to jen v souvislosti s nepodnikajícími fyzickými osobami a byl „kompenzován“ nutností projevit určitou minimální „informační gramotnost“ (tím, že fyzická osoba použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou identifikaci, kterým se někam přihlásí „přes NIA“). Ale v souvislosti s podnikajícími fyzickými osobami tento argument nezazněl.
Senátoři tak nepožadují změnu v poslanci navrhovaném zřizování datových schránek (povinně, ze zákona) pro podnikající fyzické osoby a právnické osoby k datu 1. 1. 2023. Připomeňme si (viz předchozí díl tohoto seriálu), že u právnických osob půjde reálně o rozšíření okruhu jejich držitelů na všechny právnické osoby, zapsané v registru osob (zatímco dosud to byly jen právnické osoby zapsané v Obchodním rejstříku, plus některé další).
To v případě podnikajících fyzických osob (nikoli „profesí“, jako např. advokátů, daňových poradců atd.) půjde o výraznější změnu: o překlopení z dobrovolnosti na povinnost. Zatímco nyní si podnikající fyzické osoby mohou samy rozhodnout, zda datovou schránku chtějí (neboť jejich zřizování je „na žádost“), po 1. 1. 2023 už na jejich vůli záležet nebude a datová schránka (DS PFO) jim bude zřízena povinně, ze zákona. Bez ohledu na to, zda jsou dostatečně „informačně gramotní“ na její obsluhu.
Přesto senátoři jednu změnu v popisovaném ohledu navrhli: jelikož zřizování nových datových schránek (ze zákona) určitou dobu trvá, chtějí nechat zřizovateli a správci datových schránek (Ministerstvu vnitra ČR) tři měsíce (tj. do 31. března 2023) na praktické naplnění nového ustanovení. A než se tak skutečně stane, tj. od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023, mají mít příslušné podnikající fyzické osoby a právnické osoby (dosud bez datové schránky) stále možnost nechat si ji zřídit na svou žádost.
Mimochodem, když se počátkem letošního roku obdobně začaly zřizovat datové schránky povinně (ze zákona) všem znalcům, soudním tlumočníkům a překladatelům, dostalo na to vnitro celý půlrok, a ne pouze čtvrt roku. A stejně se zřizováním skutečně začalo až pátým měsícem z šesti.
Příslušné (přechodné) ustanovení, nově navrhované senátory, má pro podnikající fyzické osoby znít takto:
Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku podnikající fyzické osoby podle § 4 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2023, podnikající fyzické osobě, která je k 1. lednu 2023 podnikající fyzickou osobou zapsanou v zákonem stanovené evidenci nebo rejstříku, a nemá zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby. Větou první není dotčeno právo podnikající fyzické osoby požádat si v době od 1. ledna 2023 do zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby podle věty první o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby.
Pro právnické osoby pak takto:
Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku právnické osoby podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2023, právnické osobě, která k 1. lednu 2023 existuje, je zapsána v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a nemá zřízenu datovou schránku právnické osoby. Větou první není dotčeno právo právnické osoby požádat si v době od 1. ledna 2023 do zřízení datové schránky právnické osoby podle věty první o zřízení datové schránky právnické osoby.“.
Bez ročního předstihu
Za zmínku určitě stojí, že právě ocitované ustanovení, týkající se zřizování datových schránek podnikajících fyzických osob (formálně jde o přechodné ustanovení), má nahradit jiné přechodné ustanovení, navrhované poslanci, které jsem sám (v minulém dílu) kritizoval jako ne úplně smysluplné. Nejprve si ho připomeňme:
Datovou schránku podnikající fyzické osobě, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli zapsaným podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích ministerstvo zřídí datovou schránku před uplynutím lhůty podle čl. CLXXXVI písm. e) bezodkladně poté, co poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný prostředek“) vůči tomu, kdo pro poskytnutí digitální služby umožňuje nebo požaduje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci nebo jiného zákona nebo na žádost podle § 4 odstavců 4 až 6 tohoto zákona.
Toto původně navrhované ustanovení, které mělo být účinné od 1. 1. 2022 a reálně působit pouze během roku 2022, by představovalo jakýsi roční předstih, ve kterém se měla podnikajícím fyzickým osobám (ale stejně tak znalcům, soudním tlumočníkům a překladatelům) zřídit datová schránka okamžitě, jakmile by poprvé projevili svou informační gramotnost (oním použitím prostředku pro elektronickou identifikaci, pro přihlášení se „přes NIA“), a nečekalo by se tak až na rok 2023.
Chybou (alespoň podle mého názoru) zde byl jak odkaz na neexistující článek (CLXXXVI), tak i zahrnutí tří „profesí“ (znalců, soudních tlumočníků a soudních překladatelů). A to proto, že pro tyto tři profese jsou datové schránky zřizovány povinně (ze zákona) již od počátku letošního roku (2021), reálně s již zmiňovanou půlroční lhůtou pro jejich skutečné zřízení.
No a jelikož senátory nově navrhované ustanovení (to o povinném zřizování datových schránek podnikajícím fyzickým osobám, v tříměsíční lhůtě počátkem roku 2023), citované výše, má zcela nahradit ono (poslanci) původně navrhované ustanovení zmiňující jak neexistující článek, tak i ony tři profese, tak se tím vlastně eliminují také popisované chyby.
Ale hlavně: nově navrhované ustanovení již neobsahuje žádnou zmínku o zřizování datových schránek ex offo (při prvním použití kvalifikovaného prostředku elektronické identifikace pro přihlášení „přes NIA“) již v průběhu roku 2022. Fakticky se tím ruší i onen původně navrhovaný roční předstih ve zřizování datových schránek, byť se měl týkat jen „informačně gramotných“ podnikajících fyzických osob.
Poštovní datové zprávy – beze změn (v Senátu)
Kde senátoři žádné změny (v poslaneckém návrhu) nepožadují, je problematika poštovních datových zpráv a tzv. dodávání dokumentů (neboli: přenosu poštovních datových zpráv mezi datovými schránkami fyzických a právnických osob navzájem).
Poslanci přitom u poštovních datových zpráv navrhují poměrně zásadní změny oproti dosavadnímu stavu. V zásadě chtějí obrat o 180 stupňů: příjem těchto zpráv by už neměl být dobrovolný, ale naopak povinný. Ale to si už nechme zase na další díl tohoto seriálu.
ČLÁNKY DO MAILU