Video zpravodajské povahy není na Internetu v Česku žádným nováčkem. Veřejnoprávní Česká televize i komerční televizní stanice Nova a Prima dlouhodobě nabízejí archivy pořadů vlastní výroby a mezi nimi samozřejmě i zprávy. Vysilatelé tak dávají druhou šanci lidem, kteří se na Události, Televizní noviny nebo Zpravodajský deník nemohli podívat přímo v televizi. Archiv je užitečný i pro zpětné připomenutí odvysílaných zpráv. Komerční stanice nabízejí divákům na Internetu svorně měsíc zpravodajských relací, Česká televize dává k dispozici celé čtvrtletí s denní nabídkou až 21 pořadů.
Nejdřív se objevilo ČT 24…
Až do minulého jara měla internetová podoba televizních zpráv za svým originálem zpoždění. Reportáže se do archivu na Internetu zařazují tradičně až po jejich odvysílání v televizi. Časovou rovnoprávnost mezi příjmem sdělení anténou a modemem zjednal teprve zpravodajský kanál ČT 24, který začal vysílat 2. května 2005 a jehož datový tok nabízí Česká televize od počátku i zájemcům na Internetu. Kavčí hory nemusí v případě vlastní produkce řešit problém s nakoupenými právy, která jinak šíření po Internetu zapovídají. A protože je ČT 24 programem bez cizích příměsí, může si o něm televize veřejné služby rozhodovat sama.
Výjimky ale přece jen existují i ve světě zpráv, zejména u velkých sportovních akcí. Místo záběrů z letošní zimní olympiády v Turíně proto viděli internetoví, satelitní a dokonce i někteří kabeloví diváci ČT 24 jen statický obrázek doplněný mluveným slovem. Česká televize měla práva vysílat olympijské záběry jen na území Česka, a tak je do Internetu ani na družici nepustila. Paradoxně o ně tak přišli i někteří menší kabeloví operátoři, kteří signál ze satelitu využívají jako zdroj pro svoje rozvody. Jiný přístup k využití Internetu si během fotbalového mistrovství světa v Německu užili britští diváci, kteří se mohli dívat přes síť na celé zápasy. Přístup byl omezen jen pro zájemce z domény .uk, a tak zůstala podmínka vysílat sportovní akci jen na národním území nedotčena.
… a pak si video našlo cestu k textu
Je sympatické a chvályhodné, že české televizní stanice pamatují se svou zpravodajskou tvorbou i na uživatele Internetu. Ačkoli jsou to pro ně jistě náklady na serverové kapacity a lidské síly, nedělají v zásadě nic, co by od nich člověk nečekal. Odlišná situace nastala vloni na podzim. Dlouholetá jednička mezi zpravodajskými servery, iDnes.cz, ale i benjamínek Aktuálně.cz začaly svým čtenářům nabízet události také ve zvuku a obraze. První jmenovaný oprášil na Invexu projekt internetové televize iDnes.tv. Aktuálně.cz se rozjelo 1. listopadu a textové příspěvky od té doby oživuje boxy se zprávami v audiovizuální podobě.
Zdrojem příspěvků pro oba servery jsou reportáže ČT 24, případě Aktuálně.cz i videozpravodajství agentury Reuters. Nejzajímavější je ale vlastní produkce dvou konkurentů a jejich odlišný přístup. Zatímco Aktuálně.cz se vydalo cestou doplňujících příspěvků, které byste pro jejich vzletnější charakter našli v televizi v rámci magazínu zajímavostí, iDnes.tv se rozhodla pro zprávy v jejich důvěrně známé podobě. Během dne redaktoři natočí tři nebo čtyři příspěvky, které pak pro jejich zatraktivnění uvede v souhrnu Odpoledních zpráv moderátorka ze studia.
Internetový videodeník: oči a uši jednotlivce k dispozici celému světu
Nejen velké mediální organizace, ale každý z nás si může jednoduše natočit, sestříhat a publikovat svoje zpravodajské video. Bakalářskou část studia na Fakultě sociálních věd jsem vloni zakončil prací, která se zabývá tématikou videopříspěvků pro Internet. Naleznete v ní základy a rady pro dobré natáčení a správnou střihovou skladbu i celý postup tvorby internetových zpráv. Nese jméno Internetový videodeník: oči a uši jednotlivce k dispozici celému světu [PDF, 805 kB]. Zájemci se mohou podívat i na její praktický projekt. Třeba bude práce někomu inspirací a český Internet bude o několik amatérských tvůrců kvalitních videopříspěvků bohatší.Stejně jako se zpravodajským serverům nedá upřít příjemná vizáž jejich reportáží, ačkoli do profesionální televizní úrovně jim ještě krok chybí, studio iDnes.tv nemůže ujít kritice. Kanárkově žluté pozadí s oranžovým stolkem působí spíše cirkusovým nebo karnevalovým dojmem než jako místo, ze kterého k divákům přicházejí seriózní informace. Pokud navíc zprávy moderuje blondýna, hlava jí s tapetou nechtěně splývá. Rozumím tomu, že iDnes.tv těžko může mít za zády režii jako televize Nova. Proč ale nemá za zády zpravodajskou místnost nejčtenějšího českého internetového deníku? Nebo alespoň její fotografii, podobně jako má Prahu za zády Václav Moravec ve svých Otázkách? Možná chtěli tvůrci projektu ušetřit na datovém toku, ale ten by nebyl díky minimálním pohybům „mluvící hlavy“ náročnější než jeho následník přímo z reportáží.
Návod na zisk mediální pozornosti a novinka ČTK
Přes svoji pestrobarevnou podobu je studio pro iDnes.tv zajímavou výhodou. Kromě moderování zpráv sem může server pozvat totiž i hosta. Pak už stačí jen dát dohromady ostrou dvojici tazatel-respondent a poprask je tu. Podobná situace nastala 27. února letošního roku. Moderátorka Michaela Jílková, tvář z Kotle televize Nova nebo dřívější Arény České televize, známá svým ostrým jazykem, si do Pondělního rozhovoru pozvala ministra zdravotnictví Davida Ratha. Když ho označila za konfidenta premiéra Jiřího Paroubka, odešel jí po minutě ze studia. Internetový projekt iDnes.tv měl rázem místo na stránkách českého tisku.
Aktuálně.cz zatím ze žádného studia nevysílá, a nemělo tak šanci ani na svoji diskutérskou aféru. Další české zpravodajské servery zatím možnosti videa opomíjejí. Na stránce Novinky.cz, Lidovky.cz nebo iHned.cz žádné audiovizuální příspěvky vlastní tvorby nenaleznete. Uvidíme, jestli se to časem změní. Možnost pro servery by tu byla, a to i bez investice do kamerového vybavení a její obsluhy. Česká tisková agentura (ČTK) se počínaje letošním července rozhodla spustit službu videozpravodajství.
Měsíčně až 45 příspěvků pokrývajících významné především domácí a částečně i zahraniční aktuální události,
dočteme se v popisu služby, která má tradiční agenturní charakter a není tak určena divákům přímo, ale až po jejím převzetí médii. ČTK slibuje stejný počet zpráv i z oblasti zábavy a životního stylu. Platící zájemci mají ve Videobance ČTK k dispozici náhled příspěvků i jejich bodový scénář. V ceně za video je také natočený hrubý materiál, takže si mohou novináři se střihovou zkušeností upravit dílo na míru a dodat mu vlastní komentář. Videozáznam nabízíme v formátech PAL, WMV, SWF. Příspěvky je možné stáhnout přes naše FTP,
inzeruje ČTK svoji novou službu. Ačkoli ji využijí spíš nově vznikající digitální televize, po videu by mohly sáhnout i zpravodajské servery.
Kdo další nabízí pohyblivé obrázky?
Ve stínu velkých hráčů je další server, který nabízí videoprodukci ve stále hojnějším počtu. Rozcestník Česká média se věnuje především mapování tuzemské zpravodajské tvorby. Část svých sil ale zaměřuje na audiovizuální příspěvky, kterými jsou především rozhovory s představiteli mediální scény v Česku. Server má stejného vlastníka jako Regionální televizní agentura, provozovatel připravovaného digitálního programu RTA, a materiály na Českých médiích tak vystupují jako společné dílo. Oproti kvalitám České televize má server ještě co dohánět, k iDnes.tv nebo Aktuálně.cz má o něco blíže, ale stále přece kus cesty. Největším nedostatkem je málo stabilní kamera a někdy nezvládnutý střih.
Video na Internet mohou kromě velkých serverů jednoduše dostat i jednotlivci. Videoblogging je oblastí, která se ve světě s dostupností a možnostmi techniky čile rozvíjí, časem se jistě dočkáme jejího masivnějšího nástupu i v Česku. Už dnes ale existují stránky, na kterých se dočkáte pravidelného přísunu zpravodajských videí. Produkci zhruba dvaceti příspěvků měsíčně nabízí Jan Popelka a jeho Blanenský videožurnál. Zprávy dělá jeden člověk a jsou zaměřené výhradně na daný region, přesto by svou kvalitou mohly být vzorem i pro „velká“ česká internetová média.