Důchodci i zdravotně postižení budou nadále platit televizní a rozhlasové poplatky. Vláda Petra Fialy ve středu nesouhlasila s návrhem, který předložil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Negativní stanovisko se objevilo v databázi na internetových stránkách vlády.
Šance, že by Babišův návrh prošel sněmovnou, je zanedbatelná. Pětikoalice má v dolní komoře parlamentu pohodlnou většinu a návrh v ní nepodpoří.
„V případě České televize je největší diváckou skupinou, která sleduje veřejnoprávní televizní vysílání, věková skupina diváků starších 65 let, kteří na všech programech České televize tvoří 44 % diváků. Lze proto dovodit, že by se schválením předloženého návrhu České televizi snížil příjem z poplatků o 45 až 50 % oproti současnému stavu (tj. o 2,57 až 2,85 miliardy Kč), takže by celkové příjmy České televize poklesly téměř o polovinu. To by fakticky znamenalo likvidaci veřejné služby poskytované Českou televizí, protože při takovém poklesu příjmů by nebylo v možnostech České televize plnit povinnosti, jež jí ukládá zákon o České televizi,“ uvedla vláda ve svém stanovisku.
Podobně likvidační by byl Babišův návrh pro Český rozhlas, jenž by podle svých propočtů ročně přišel o 700 až 850 milionů korun. V praxi by musel zrušit dvě celoplošné stanice, tři digitální programy a zhruba pět regionálních okruhů.
Ministerstvo kultury pod vedením Martina Baxy (ODS) naopak zřídí pracovní skupinu, která by měla přijít s návrhy financování médií veřejné služby. Inspirovat se bude v Evropě, kde se okruh poplatníků spíš rozšiřuje. Evropské státy přecházejí buď k univerzálním platbám za každou domácnost, anebo rovnou na financování z daní.
„Platné znění zákona je již překonané a neodpovídá současné realitě šíření a příjmu rozhlasového a televizního vysílání. Za počítače nebo notebooky se odvádí poplatek pouze v případě, kdy mají FM tuner či televizní kartu. Avšak pokud obsah pouze streamujeme přes internet, což dělá většina dnešních uživatelů, není počítač považován za přijímač. Za mobilní telefony se neplatí vůbec. Sazby poplatků nedoznaly již řadu let žádných změn, stejně jako celá koncepce zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, která neodpovídá technologické realitě současné doby,“ prohlásil náměstek ministra kultury Ondřej Chrást při středečním semináři ve sněmovně.
„Zvýšení poplatků by byla klasická a nejjednodušší cesta. Jakékoliv navyšování je ale potřeba podrobit pečlivé analýze s ohledem na skutečné náklady veřejnoprávních médií na plnění veřejné služby. V tomto ohledu je potřeba vycházet ze sdělení Evropské komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání, které striktně vyžaduje, aby podpora ve formě poplatků nebyla vyšší než skutečné náklady na plnění veřejné služby,“ podotknul náměstek.
Pracovní skupina se má podle jeho slov scházet v nadcházejících měsících. On sám se přiklání k německému modelu financování, kde poplatky hradí každá domácnost bez ohledu na to, jestli vůbec má nějaký přijímač. „V dnešní době prostě už nemá smysl zjišťovat, zda jsou v domácnosti televizory a rádia. Příjem se děje přes další přístroje, například prostřednictvím podcastů, internetu, sociálních sítí a podobně. Veřejnoprávní vysílání se dostává k téměř všem obyvatelům, i těm, kteří oficiálně veřejná média nekonzumují,“ doplnil Ondřej Chrást.
Rozšíření definice poplatníka namísto zvyšování poplatků vidí jako optimální řešení i kvůli celkové ekonomické situaci českých domácností. „Koalice se tomu bude v následujících měsících velmi intenzivně věnovat na denní bázi,“ slíbil náměstek.
Inflace požírá poplatky
Ředitelé České televize i Českého rozhlasu na stejném semináři varovali, že kvůli inflaci se finanční situace médií veřejné služby stále zhoršuje. Reálná hodnota poplatků dramaticky klesá, naopak výdaje prudce rostou. Televizní poplatky se nezměnily od roku 2008, rozhlasové ještě o tři roky déle.
„Kdyby se televizní poplatek měl vyvíjet podle inflace, tak by na konci letošního roku měl být ve výši 184 korun. A na konci roku 2024 už by měl atakovat hranici vyšší než 220 korun,“ upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Protože ale poplatek zůstává nominálně stejný jako v roce 2008 a jeho reálná hodnota klesá o inflaci, je nyní jeho reálná hodnota 86 Kč. Příští rok to bude méně než polovina hodnoty v roce 2008. A v roce 2024 už bude hodnota méně než třetinová oproti roku 2008. Česká televize celou dobu nominálně funguje s víceméně stejným rozpočtem, při přepočtení přes inflaci je však o 36 % nižší. Přesto poskytuje podstatně širší rozsah služeb než v roce 2008.
Podobně se snižuje reálná hodnota rozhlasového poplatku. Dnes je zhruba 25 Kč, predikce pro příští rok je 22,50 Kč. Kdyby se naopak měl rozhlasový poplatek zvyšovat tak, aby odrážel míru inflace, musel by dnes činit 75 Kč měsíčně. „Já volám celou dobu po zvýšení poplatku o 15 Kč na úroveň 60 Kč. To do jisté míry, ne úplně, kompenzuje devalvaci rozhlasového poplatku, kterou prochází od roku 2005,“ připomněl šéf rozhlasu René Zavoral.
„Nechceme ale jenom volat po zvýšení poplatku za každou cenu. Šli jsme tomu naproti i vlastními úspornými opatřeními,“ pokračoval ředitel Českého rozhlasu. Rozhlas vypnul vysílání na středních vlnách, zrušil také 160 pracovních míst. „Pro příští rok jsem nařídil poměrně výrazné omezení výroby a prvovýroby. Zároveň jsme se rozhodli omezit mnoho dalších nových projektů,“ dodal. Od nového roku skončí post zahraničního zpravodaje v jihovýchodní Asii.
Pokud se poplatky nezvýší ani v dalších dvou letech, bude nutné omezit činnost Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Zastaven bude také rozvoj digitalizace, výrazně budou sníženy investice. Ještě víc by se zhoršila konkurenceschopnost Českého rozhlasu na pracovním trhu. A například ceny elektřiny má rozhlas fixované do konce příštího roku, ale při soutěžení zakázek na další období už jsou nabídky na šestinásobku původních cen.
„Definice přijímačů je k diskusi. Dnes je z ní vyjmutý mobilní telefon, který je pro velkou skupinu lidí prioritním přístrojem, na němž konzumují obsah veřejné služby. Je mi jasné, že otevření diskuse o definici poplatníka s sebou nese i otevření obrovské diskuse, a možná kritiky, v různých zájmových skupinách, svazech atd. Nechtěli bychom se jí bránit, protože je to legitimní součást hledání systému financování,“ míní René Zavoral. Alternativou ke zvýšení poplatků by mohlo být například umožnit Českému rozhlasu nahlížet do registru vozidel a díky tomu dohledat autorádia chybějící v databázi poplatníků.
Šéf České televize Petr Dvořák rovněž připomněl rozsáhlé úspory, k nimž musela tato organizace přistoupit. Zopakoval, že varianty řešení finanční situace jsou tři – zvýšení poplatku o 15 Kč na 150 Kč měsíčně, krátkodobé navýšení reklamních časů anebo rozšíření definice poplatníka. Politici zvýšení poplatků nepodporují a zvýšení objemu reklamy by zasáhlo do rovnováhy na televizním trhu. „Chápu, že tahle varianta je mrtvá. A pro nás by to byla nejméně preferovaná varianta. Pojďme od ní odstoupit, není to ta, kterou bychom chtěli prosadit,“ vyzval politiky.
Podobně jako generální ředitel rozhlasu tedy upřednostňuje změnu definice poplatníka, aby nebyla závislá na držení televizního přijímače. „Podle našich odhadů bychom byli schopni získávat poplatky od 300 až 350 tisíc nových domácností, a tím pádem navýšit příjem z poplatků ročně o půl miliardy,“ spočítal Dvořák. Firmy by také už neevidovaly přijímače, ale platily by poplatky podle počtu zaměstnanců, jako je tomu třeba v Německu nebo na Slovensku. Odpadlo by zároveň počítání televizorů a rádií v ubytovacích zařízeních.
Petr Dvořák apeloval na politiky, ať především dospějí k rychlému rozhodnutí. Pokud ho nepřijmou příští rok, existuje reálné riziko, že už se k němu v aktuálním volebním období nedostanou. Další volby pak budou na podzim 2025 a změny by reálně platily asi od roku 2028. „To je za šest let. Za šest let na Kavčích horách nebude už svítit světlo, bude vypnuté topení a už tam nebude skoro nikdo,“ uzavřel své vystoupení.
ČLÁNKY DO MAILU