Názory k článku Zlaté časy analogu. Jak se rozvíjely (a mizely) rozhlasové vysílače

Ani se nechce věřit, že tady máme FM už 60 let. Asi si málokdo dokáže představit, že pamatuji padesátá léta minulého století, kdy jsme se doma scházeli u analogového přijímače, který měl jen sluchátka a aby mohla poslouchat celá rodina, tak se sluchátko položilo do talíře a slyšeli všichni. Na počátku šedesátých let už jsme měli krásné rádio GAVOTA s KV/SV/DV, FM do našeho pohraničí ještě nezasahovala, tak nám bohatě stačil analog se svojí pestrou nabídkou. Jó, takové Rádio Luxembourg (Laxík), nebo "Rejdio Mjůnik", vysílající pro armádu USA z Mnichova, to byla muzika.

Pěkný článek... díky! Podle mně není všem dnům konec a AM modulace má svoje velké výhody, podobně jako rozhlas na DV/SV/KV pásmech.

náhodou nám to v životě parádně vyšlo, pořád se něco dělo a každý rok se objevovaly novinky. Jako kluk doma postavená Krystalka hrající bez baterií (eco!), u babičky první on-line přijímač, tedy rádio po drátě. Pak přechod z elektronek na tranzistory a rádia do kapsy, potom FM Hi-Fi stroje 2x 100W nebo tzv. world receivery, nakonec digitál a rádio streamované v mobilu. Co bude dál? Bojím se že nic ... až jednou sluchátko integrované do ucha :-)

rádio v DVB-T je nesmyslná zrůdnost, jediný účel je, aby mohl český rozhlas vydírat s tím, že příjímač máme

Na běžném chytrém mobilním telefonu si můžete pustit kteroukoliv Českou rozhlasovou stanici a je jedno jestli je to na pláži na Bahami nebo v Chorvatsku či Francouzské Riviéře pokud je tam místní WiFi nebo máte datový balíček.

no je to už takové retro, ale když vzpomenu na dětství, tak na chorvatské pláži jsem si naladil na tranzistoráku Menuet na středních vlnách české vysílání a měl jsem po celou dovolenou "on-line" spojení s domovem zadarmo, což nebylo špatné.
Takže mne mrzí, že neexistuje alespoň jedna stanice na AM/KV, která by vysílala třeba Radiožurnál v digitální podobě. Samozřejmě by to pak chtělo přístroje, které to umí dekódovat, ale na to by pak už Češi zareagovali.
Bylo by to fajn i v případě války nebo živelných katastrof.

Fajn. Takže protože přijimač pro digitální vysílání nevlastním, jakmile to analogové skončí, přestanu okamžitě platit koncesionářské poplatky. Ke ,,štěstí" mi bohatě stačí tuny odporných a nablblých reklam v TV.

K tomu DAB+ na konci: osobně si myslím, že manažeři stanic budou přechod na DAB+ oddalovat jak to jen půjde a pochybuji, že k němu přistoupí v příštím roce. FM je pro ně totiž jistota, že na trh nevstoupí žádný větší hráč - nic celoplošného se sem zkrátka nevejde. To samozřejmě ovlivňuje i inzerenty - pokud stanice zjistí, že nemá na zaplacení distribuce, jednoduše zvedne cenu reklamy a inzerentům nezbyde nic jiného, než se podmínkám přizpůsobit. Ačkoliv se některé obchodní řetězce jako třeba Lidl snaží DAB+ přijímače prodávat, stále narážím na to, že většina přijímačů v obchodech DAB+ neumí. Dokážu si tak představit, že DAB+ přijímače budou mít většinou pouze ty domácnosti, které je aktivně vyhledávaly při koupi, většina domácností má (podle mě) stále čistě analogové přijímače. Jak vyplynulo z konference Digimedia, nucený plán přechodu v tuto chvíli nehrozí. Jak je tedy možné, že jsou i nadále v platnosti transformační licence? Podle mě měly tyto licence přijít až po zveřejnění plánu přechodu. Osobně transformační licence vnímám tak, že sice donutí velké hráče přejít na DAB+ (ono by jim po vypnutí FM stejně nic jiného nezbylo), ale současně blokují vstup nového hráče na trh. Neříkám, že někdo takový reálně přijde, pouze zmiňuji možnost jeho příchodu.

Danny - samozřejmě, že rozhlasové vysílání v DVB-T(2) podléhá zákonu o rozhlasových a televizních poplatcích. Čtěte pozorněji :)

"Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu."

Rádio Rubi zcela určitě v roce 1993 vysílalo na frekvenci 97,1MHz, jelikož v té době použili mojí osobou vymyšlený slogan pro Jingl "Lepší než televizní bedna je Rádio Rubi 971" na jiném kmitočtu jsem toto rádio nikdy nepřijímal a troufám si tvrdit, že jsem ho poslouchal od samého začátku, kdy ho moderátorsky rozjížděl Radek Vincour, byla to má studentská léta. Mimochodem málokdo ví, že Rádio RUBI znamená Rádio Uničov Baví, Informuje, svoji významnou úlohu sehrálo v době povodní v roce 1997.

Pane autore, než budete zase horovat pro DAB - přijímače jsou nejen drahé, ale také většinou ošklivé, přeplácané, s mizerným reproduktorem, ale hlavně, hlavně, hlavně, DAB vysílání běží oproti FM na vysokých = bývalých televizních kmitočtech, takže signál se zdaleka nedostane všude tam, kam VKV - do budov, členitého terénu, za jízdy autem občas ano, občas ne. Takže jde hlavně o to, vydělat na novince, která je krokem zpět, protože třeba na stavně kvalitu zvuku s texty a obrázky nikdo neocení, zvlášť když to hrát nebude,,,

Podobné to bylo s DVB-T, bohužel :-(

Děkuji za krásný článek, který dal opravdu autorovi hodně práce. V mapě k situaci na FM v roce 1993 jsem ale našel chybu - Rádio RUBI nevysílalo v roce 1993 na 97,1 MHz, ale na 99,6 MHz ... mám doma schovanou jejich samolepku, takže můžu případně dokázat....

Když jsem po začátcích Rádia Rubi pátral, tak skutečně na přechodné frekvenci 99,6MHz začínali v roce 1992, v roce 93 už na 97,1 :-D

Existují stanice i přijímače DRM - digitální vysílání pro zmíněná pásma, existuje i DRM verze pro VKV pásmo. Ale nehraje to do karet alianci DAB, o tom se psalo, že jejich loby DRM zadupala do země, snad ne navždy.

Kupte si chytrý mobil, jak radí Ager níže :-))))))
Tam reklamy vůbec nejsou a nejste vůbec sledovaný (i když anonymně); ke všemu infrastruktura Internetu je mnohem jednodušší než vysílače s plošným pokrytím.
Cha cha.

VKV-FM má střední kmitočet cca 100 MHz, DAB ve III. pásmu cca 205 MHz. Ano, při stejné lokalitě vysílače a výkonu dostanete v konkrétním místě signál přibližně o 6 dB (4x) slabší (ztráty šířením volným prostorem). Útlumy stavebních materiálů se pro tyto kmitočty nebudou příliš lišit. Horovací myšlenka cílila především na sítě rozhlasových stanic, které už neměly šanci na VKV-FM získat do vínku výkonné vysílače na radiově významných lokalitách. Pro ty může mít přechod do digitálního systému zásadní výhodu v tom, že slabé vysílače 50, 100, 200 W vyzářeného výkonu někde na paneláku ve městě budou moci vyměnit za 1, 2, 5, 10, 20 kW digitální vysílač na pořádném kopci. Zároveň nebude problém na stejném kmitočtu libovolně doplnit dokrývací vysílač(e). Pokud tedy nebydlíte (nebo nepojedete zrovna) někde u těch paneláků s dokrývači, budete mít s digitálním systémem solidní šanci na lepší úroveň signálu, než máte dnes. DAB+ dnes nepovažuji za nějakou extra novinku (k dispozici je od r. 2006. Podoba přenosných přijímačů, já říkám "kuchyňáků" asi není optimální a je dost na jedno brdo - vyrostl jsem se stereo "jezevčíky", i takové se ale dají najít.

Souhlasím s tím, že v pokrývání rozhlasového a televizního signálu existují dost zásadní rozdíly. Ale velká vysílací střediska (v případě vysílačů ČRa) byla stavěna především pro vysílání televize ve III. pásmu, což jsou přesně ty kmitočty, na kterých dnes vysílá DAB. Proto za naprostý základ vysílací sítě (celoplošné i té nadregionální) považuji tyto vysílače a teprve potom, ve druhé řadě může přijít na řadu dokrývání míst s mizerným signálem, případně jiných zájmových míst (větší aglomerace s potřebou lepšího signálu z hlediska potřeby indoor příjmu atd). Základem by ale měla být základní síť velkých vysílačů a v tomhle ohledu i považuji za chybu absenci některých míst (v případě sítě ČRo), jako je například Krašov.

Tak ono se to zaclo v dobe, kdy DAB pouzitelne nebylo. A jinak se mylite, vyber rozhlasoveho poplatku je podminen vlastnictvim rozhlasoveho prijimace. Vysilani v DVB-T, stejne tak jako treba vysilani na internetu zdrojem zadneho "vydirani" (tedy pozadavku na platbu poplatku) neni.

Jenom letmo k mapkám:
1)U sítě vysílačů OIRT není (a nebyl) vysílač v Pardubicích (jak uvádí mapka), ale v obci Krásné u Nasavrk. Je to stejně, jako Krašov mimo Plzeň, Kojál mimo Brno atd.
2)U mapky prvních soukromých vysílačů chybí vůbec první soukromé rádio na východě Čech a to Rádio Profil Pardubice na kmitočtu 96,9 MHz (vysílající se sloganem "jenom starý medvěd neposlouchá devadesátšest - devět")
3) Rádio Rubi možná v počátcích vysílalo na jiní frekvenci, ale v roce 1993 už zcela jistě 97,1 používalo.

Dobrý den, za hlavní výhodu DAB považuji kvalitu zvuku, možná ještě možnost informací na displeji, to je vše. S tím podstatným - pokrytím v problémových místech (nízké polohy v zástavbě, odvrácené strany v domech, kopce) si nejsem jist ani při vyšších výkonech. Pozoruji to konkrétně v Hodoníně: Blízký silný vysílač Hodonín Babí lom, silný vysílač Mikulov Děvín a ještě silnější vysílač Brno Kojál, a s příjmem v uvedených místech je velký problém. Nelze počítat s tím, že většina lidí bude mít přijímač v sedmém patře domu anebo připojený na externí anténu. Spíše ho budou používat v práci, při práci na zemi, v domku, ve sklepě, v autě...

@seniorskeptik - Nejspíše vlastníte a budete vlastnit. Téměř všechny rozhlasové stanice lze přijímat v televizi nebo na mobilu. ;-)

1), 2) Je to tak, to byl takový šrapnel ;).