Také si od něj určitě nechte ukázat v kanceláři obrovské mapy. Přesto mne překvapilo, že firma, která zajišťuje geografické informační systémy pro firmy, úřady a třeba i Internet, čítá 25 zaměstnanců.
Zdeněk Drbohlav
|
Zdeněk Drbohlav vystudoval počítače, tenkrát se obor na ČVUT jmenoval technická kybernetika. Proč zrovna ten? „Protože na astronomii, kvantovou fyziku a psychologii je čas v zabezpečeném důchodu.“ Po škole nastoupil do ČKD Polovodiče. Zabýval se tu řídícími systémy v reálném čase. „Byla to zásadní zkušenost v mém profesním životě. V okamžiku, kdy se mnohatunový rozžhavený odlitek řítí po válcovací trati vysokou rychlostí, jediná chyba řídícího HW nebo SW může způsobit katastrofu. Získání vědomí, že pouze preciznost řešení vás opravňuje k tomu nabídnout jej zákazníkům, kteří na něj spoléhají.“ Po dvou letech u další firmy a necelých třech letech po revoluci už zakládá firmu vlastní – MultiMedia Computer. Dnes o tom říká, že to byla „možnost, jasná vize i troufalost“.
Mapy mi ale přijdou jako trochu jiné kafe než řídící systém v reálném čase. Proč tedy geografický informační systém? „Mapa reprezentuje danou oblast prostoru. Statické mapy, jak je známe dnes, zobrazují vzájemnou polohu statických prvků (les, budova). Dynamické mapy zobrazují vzájemnou polohu pohyblivých prvků (policejní vozidla, vrtulníky) a výskyt stanovených událostí. Představte si následující scénář: Operační středisko přijímá volání, že ve školní budově je bomba. Náš systém okamžitě určuje polohu telefonní budky, ze které se volá. Následuje analýza, zda tato budka je ve vizuálním dosahu některé z policejních kamer. Z polohy vybrané kamery a polohy budky jsou vypočítány parametry pro její nasměrování. Operační důstojník vidí, že to volá desetiletý školák. Systém mezitím vyhledal nejbližší zásahové vozidlo podle jeho aktuální polohy a dojezdové vzdálenosti a posílá ho do akce na místo telefonní budky. Nevypadá to trochu jako řízení v reálném čase a v prostoru?“ Časem se z jednoho člověka MMC rozrostla na pět, 15 a teď 25 zaměstnanců. „Zatím.“
GIS pro e-government
MMC začínala scanováním vojenských map pro armádu. „V oblasti civilní spolupracujeme s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Jejich kvalitní a garantované mapové podklady dále zpracováváme pro užití ve specifických státních mapových aplikacích. Angažujeme se i na regionální úrovni, kde jsme například vytvořili pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy interaktivní Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy. Tato aplikace, v tuto chvíli ojedinělá, umožňuje vyhledání adresy a zobrazení plánu územního rozvoje dané lokality. Využívá ji jak státní správa, tak oblast realitní.“ A také to vadí konkurentům, nedávno byla v Praze konference o využití GIS v e-governmentu a konkurenční firmy na adresu Drbohlava neztratily dobré slovíčko. I to se ale dá pochopit, když konkuruje s 25 lidmi firmám s několika tisíci zaměstnanci po celém světě. „MMC je vnímána jako jistý inovační fenomén. Na druhou stranu musíme konstatovat, že podniková a hlavně finanční sféra nemá zájem o inovaci jako takovou. Tam musíte dodávat vyzrálé, spolehlivé systémy řešící konkrétní problémy zákazníka a přinášející evidentní zisk po jejich zavedení. Takže poslední roky jsme pracovali na tom, aby systém Aquarius.NET® dospěl z fáze inovačního nadšení do fáze realizačního vystřízlivění, kdy je akceptován širokou komunitou IT profesionálů jako špičkové řešení pro kritické aplikace.“ A zatím se to daří, alespoň to dokládají klienti jako pojišťovny, „kde finanční sektor je tradičně velmi konzervativní, ale i zakázky realizované pro přední technologické firmy v USA.“
Má Internet budoucnost?
Cokoli může MMC vyvíjet, většina z nás si je pamatuje jako mapy.atlas.cz. Tam vstoupili v roce 1998. „Hlavní oblastí činnosti MMC však byla a je dodávka ucelených řešení do finanční a podnikové sféry. Typickým klientem je podnik, který má již svoje IT prostředí a potřebuje ho rozšířit o oblast prostorových dat (adresy, mapy, dopravní spojení atd). Musím říci, že internetové mapy a wireless řešení jsou zajímavá zkušenost, i když byly až doposud pouze součástí našeho hlavního zájmu a sloužily především k otestování některých komponent našeho systému Aquarius.NET®. To se ovšem v blízké budoucnosti změní.“ Víc neprozradí, jen to, že „výsledky naší práce za minulé čtyři roky se chystáme představit v blízké budoucnosti.“
A co poněkud vzdálenější budoucnost? O Drbohlavovi se i mezi konkurenty říká, že vidí deset let oboru dopředu. Kam by třeba zrovna mapy na Internetu mohly dojít – je v nich vůbec budoucnost? „Otázka nezní, zda mají mapy na Internetu budoucnost. Otázku je nutno položit tak, zda Internet v té podobě, kterou známe dnes, má budoucnost. Jeho současná podoba připomíná lidské vývojové stádium, které nazýváme puberta. Excesy, hledání identity, zkoušení, kolik toho kdo vydrží. Mluvme raději o všeobecně dostupné vysokorychlostní komunikační síti. Pevné nebo bezdrátové. Na této síti jsou dostupné služby stejně snadno, jako dnes přijímáme televizi nebo rozhlas. Ve stejné pestrosti, interaktivní a personalizované právě pro vaši potřebu. Tyto služby jsou konzumovány nejrůznějšími druhy zařízení, od mobilních telefonů přes navigační systémy vozidel až po váš byt. Máte snad v kuchyni Internet Explorer? Takové prostředí pracuje v reálném čase, je vysoce bezpečné (co kdyby vám hacker vlezl do ledničky). Generuje informace o událostech, třeba že se vám rozbilo auto. A každá událost má kromě vlastní informační složky také většinou další dva atributy: kdy a kde. Chceme se postarat právě o tyto dva další atributy. Mapy, prostorová data, jsou prostředkem k vyřešení úlohy, kterou musíte vykonat.“