Soustava paneláků u sídliště Chodov v Praze tvoří studentské koleje, které zde v poměrně neutěšeném okolí provozují Vysoká škola ekonomická a Univerzita Karlova. Jednotlivé budovy se jmenují podle českých řek a před jednou z nich s cedulí Vltava stojí se zapálenou cigaretou dvacátník a nesměle zdraví s výrazným ruským přízvukem a lámanou češtinou.
Tento mladý Rus se jmenuje Anton Shemelin a od VŠE si hned u vchodu do kolejí Vltava za 83,5 tisíce korun ročně pronajal nebytovou místnost o rozloze necelých čtyřicet metrů čtverečních. Vcházejí sem čas od času mladíci složení zejména z ruských či asijských minorit a na jednu až několik hodin si pronajímají jeden ze čtrnácti počítačů rozestavěných ve třech řadách. „Denně sem zajde kolem třiceti lidí,“ popisuje Shemelin.
Dvaadvacetiletý podnikatel tuto herní místnost nazvanou Game Room provozuje zhruba rok. Na chodu se podílí s téměř padesátiletým kolegou jménem Alexey Budnik. Oba hernu ovládají skrze firmu Mining Trade House, která se (nepřekvapivě) v minulosti věnovala zejména těžbě kryptoměn.
Inspirace z Moskvy
„Ta se po čase přestala vyplácet, takže jsme měli k dispozici nějaké grafické karty a podobně. Část z nich jsme se tedy rozhodli zúročit v počítačové herně (jde o GeForce GTX 1060 s 6 GB RAM – poznámka redakce),“ vypráví Shemelin, který zároveň koncem loňského roku rozjel vlastní značku počítačů Rage PC.
Jak vypadají pražské PC Herny Game Room a Zero 100:
Počítačové herny a internetové kavárny byly nejenom v České republice populární v devadesátých letech a na přelomu milénia, kdy si ještě ne každý mohl dovolit vlastnit výkonný počítač, případně neměl k dispozici rychlý internet na hraní her. Postupem času většina těchto podniků logicky zavřela a zůstaly jen pozůstatky, o nichž už jsme na Lupě psali reportáž.
Nyní se, jak se může zdát, počítačové herny minimálně do hlavního města začaly pomalu vracet. „Díky lokalitě tady máme hodně studentů. Zároveň k nám chodí lidé, kteří doma nemají pořádný internet nebo nemají dobrý hardware a rodiče do něj nechtějí investovat,“ popisuje Shemelin důvody, proč mu dává smysl Game Room provozovat. „A také je to hodně hnané rozmachem e-sportů. Chodí k nám lidé trénovat a hrát turnaje.“
Herní místnost na Chodově má otevřeno nonstop a její provozovatel mluví o vytíženosti kolem 60 až 70 procent. Malý prostor se 14 obstojně vybavenými počítači (Core i5–8600K, 16 GB RAM, 144 Hz monitory) byl záměrně vybrán kvůli testování výhodnosti takového podnikání. „Společně s hardwarem, vybavením, nájmem a podobně vidíme návratnost na dva až tři roky,“ počítá Shemelin. Hodina hraní běžně stojí 50 korun, při nákupu stohodinového kreditu se pak lze dostat i na méně než polovinu.
Tato ekonomická rozvaha Shemelina a Budnika přiměla uvažovat nad tím, že Game Room expanduje. Ruská dvojice v současné době hledá vhodný prostor v Brně a rovněž přemýšlí nad tím, že dojde k rozšíření v Praze. Shemelin mluví o lokalitě blíže k centru s dvaceti až třiceti počítači, herními konzolemi a větší nabídkou občerstvení. V malém prostoru na kolejích si dnes lze pořídit pouze základní věci z ledničky.
Jihokorejci v centru města
Z Game Room by se tak mohl stát o něco komplexnější prostor pro trávení času. „Například v Moskvě je podobných heren určitě přes dvacet a vidíme tak prostor i v Česku,“ přemýšlí Shemelin. V některých zemích jsou počítačové podniky skutečně poměrně rozsáhlým byznysem. Tradičně jde o Jižní Koreu, kde je progaming téměř národním sportem, jejich výrazné začlenění do společnosti lze ale pozorovat i v Číně. Z čínských heren jsme na Lupě ostatně přinesli reportáž.
Game Room
Zvýšený výskyt jihokorejské komunity lze v posledních týdnech pozorovat před obchodním domem Quadrio na ulici Spálená v centru Prahy. V budově naproti před Vánoci skupina Jihokorejců otevřela hernu nazvanou Zero 100 Gaming Club, která je o poznání velkolepější než ruský protějšek. Začala se označovat za největší PC hernu v Praze a v současné době nabízí téměř čtyřicet strojů ke hraní.
Při vstupu do Zero 100 zaujme poměrně velký nasvícený bar, kde je možné si vedle herního času zakoupit i občerstvení včetně velkých instantních jihokorejských nudlí. Obsluha mluví česky, v zázemí lze ale narazit zejména na Jihokorejce, kteří do značné části cílí na jihokorejskou a asijskou komunitu. I software Pica Play, který je nainstalovaný na všech počítačích a má za úkol například měření herního času, je kompletně korejsky a jazyk nelze přepnout.
Zero 100 má podobné ceny jako Game Room (50 nebo 60 korun na hodinu, záleží na členství), své ekonomické plány a realitu ovšem nerozvádí. Herna nabízí například sbírání věrnostních bodů, za které pak dává nudle, nápoj či další hodinu hraní zdarma. Výběr her je podobný jako všude jinde a vesměs jde o nejpopulárnější online hry současnosti (Fortnite, PUBG, Counter-Strike a podobně).
Shemelin o své konkurenci mluví v tom smyslu, že si s lokalitou a počítači naložila značné sousto. Projekt ale zřejmě bere vážně. Při zadání Zero 100 do vyhledávání Googlu tak například na první místě vyskočí reklama na Game Room. „Pokud budeme do reklamy více investovat, můžeme počty návštěvníků ještě výrazně navýšit,“ myslí si mladý Rus.
Žižkovská stálice
Pražskou stálicí mezi PC hernami je vedle smíchovského Re-Load žižkovský podnik SkillZone. Jeho majitel Tomáš Švec už ho provozuje několik let. Dle jeho názoru příchod ruské a jihokorejské konkurence není ničím zase tak novým.
PC herna SkillZone v Praze na Žižkově
„Po dlouhé roky se tu herny v tichosti objevovaly a také v tichosti zanikaly. Není tedy pravdou, že by se jednalo o módní trend posledních let. Rozdíl bych viděl v tom, že dnes se, možná díky vzrůstající popularitě e-sportu, těší podobné aktivity mnohem větší pozornosti jak veřejnosti, tak médií,“ popisuje.
„Ačkoliv se zdá, že zájem o herny bude v dnešní době klesat, protože každý hráč má doma nadupané PC a většina e-sportových titulů je zdarma, opak je pravdou. Je to však jiné než před patnácti lety, hráči herní kluby navštěvují úplně z jiných důvodů. Jde prakticky o jakousi společenskou událost, je to vlastně stejné jako jít s přáteli do kina,“ doplňuje dále.
I z tohoto důvodu se Švec soustředí na budování komunity a věří tomu, že budování herny není jenom o tom nakoupit dobré počítače a pořídit rychlý internet. Ostatně i správa samotných strojů je poměrně složitá a nákladná – klávesnice, sluchátka a myši velmi často odcházejí a je třeba je měnit. Do SkillZone tak i díky komunitnímu zaměření míří například lidé i za teambuildingy, rozlučkami se svobodou a podobně. Herna se proto ze Žižkova rozšířila i do Holešovic, kde byl pro tyto účely vybudován soukromý prostor.
Provoz PC herny se každopádně v českém prostředí stále nejeví jako největší byznys na světě. SkillZone v obchodní rejstříku zveřejnilo výsledky za rok 2018, kde obrat mírně přesáhl 600 tisíc, přičemž rok předtím přesahoval milion korun. Re-Load a další herny detaily o výdělcích nezveřejňují.
V poslední době se mimochodem v Česku začal objevovat nový trend, kdy vznikají takzvané gaming house. Jde o prostory, kde žijí a trénují e-sportovci zajištění profesionálními smlouvami, trenéry a servisem. O jednom takovém domu jsme na Lupě psali.
ČLÁNKY DO MAILU