Nezvládnutá digitalizace stavebního řízení měla být podle premiéra Petra Fialy oficiálním důvodem pro konec Ivana Bartoše z Pirátské strany ve vládě. Jenže pokud se podíváme na kabinet jako celek, nezvládnutých nebo opožděných projektů digitalizace v něm nalézáme celou řadu, a kdyby se kvůli tomu měl vždy poroučet šéf gesčně příslušného resortu, vládní sestava by rázem citelně prořídla.
Na začátku prázdnin jsme se na Lupě věnovali projektům e-Sbírka a e-Legislativa, financované z prostředků Evropské unie. Jde o digitalizaci primárních pramenů práva a nástroj pro jejich transparentní tvorbu. Letos na jaře na konferenci ISSS se Ministerstvo vnitra pyšnilo tím, že od 1. července bude projekt spuštěný pro mezinárodní smlouvy, rozhodnutí a sdělení, od 1. října se měly přidat prováděcí předpisy a vyhlášky a od ledna 2025 všechno ostatní, tedy zákony, ústavní zákony, nálezy Ústavního soudu. Na doméně e-legislativa.cz pak měl být spuštěn veřejný portál, na němž vnitro slibovalo „informace o stavu projednávání kteréhokoliv legislativního návrhu kdykoliv v průběhu jeho projednávání“.
Když jsme se tenkrát vnitra ptali, proč portál neběží, přišla lakonická odpověď, že by na něm stejně nebylo nic vidět. Tím, že se v té době měl týkat pouze mezinárodních smluv (dnes už je situace zase jiná), mělo být spuštění veřejné části e-Legislativy odvislé od toho, až se nějaká taková smlouva bude projednávat. „První mezi Českou republikou a Slovenskem by měla přibýt až začátkem srpna,“ vzkázal tehdy mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Dodal přitom, že pro mezinárodní smlouvy má mít projekt e-Legislativa jinou logiku než pro zbývající právní předpisy. Mezinárodní smlouvy tak do systému měly být nahrány nikoliv ve fázi jejich přípravy, ale až po oboustranné ratifikaci.
Uplynuly tři měsíce a portál e-Legislativa stále spuštěný není. Na doméně registrované pod vnitrem neběží nic. Přitom mezinárodní smlouva, a to dokonce oboustranně ratifikovaná už by k dispozici byla. Jde o onu zmiňovanou smlouvu se Slovenskem o vymezení státních hranic.
Vnitro si posunulo lhůty
Jaký je tedy rozdíl v porovnání s digitálním stavebním řízením? Vždyť i tady byl termín závazného spuštění elektronických nástrojů pro tvorbu zákonů, vyhlášek a mezinárodních smluv daný zákonem, konkrétně č. 222/2016 Sb. A i tady jsme svědky blamáže a výmluv na chybějící první exemplář, kvůli kterému bude stát vnitru za to portál spustit.
Rozdíl je v tom, že si resort Víta Rakušana včas prosadil novelu (zák. č. 196/2024 Sb.), s jejíž pomocí všechny původně představené a do zákona zakomponované termíny odsunul – některé o půl roku, některé o roky dva. Hezky je to vidět z porovnání znění přechodných ustanovení.
Další výmluvy jako v prvním případě tak mluvčí hledat tentokrát nemusel a odkázal se pouze na znění novelizovaného zákona. „Podle novely zákona č. 222/2016 Sb. platí povinnost zpracovávat podzákonné právní předpisy v systému e-Legislativa od 15. ledna 2025. V současné době probíhají školení budoucích uživatelů systému,“ vyhnul se Krátoška přímé odpovědi na otázku, proč projekt digitalizace tvorby zákonů nabral zpoždění. Leden 2025 je však současně podle něj nový termín, odkdy by měla mít veřejnost možnost sledovat celý proces projednávání na portálu e-Legislativy.
Překvapivě se to ale ani tak nebude týkat mezinárodních smluv. „Ty jsou do systému vkládány až jako schválené, tedy schvalovací proces u nich žádný není, tudíž by na veřejném portálu nebylo nic vidět,“ dodal Krátoška.
Soudní spisy jako za císaře Josefa
Násobně delší dobu se mluví o elektronizaci justice. Debaty o zavedení elektronického spisu začaly před více než patnácti lety. Realita je ale taková, že většina justiční agendy je nadále vedena v papírové podobě. Po chodbách soudů dál jezdí vozíky obtěžkané stohem spisů podobně jako v dobách rakousko-uherského mocnářství.
Souvisejícím nežádoucím důsledkem popsaného je, že aby se účastníci řízení nebo jejich zástupci mohli seznámit s tím, co spis obsahuje, musejí po předchozí domluvě vážit cestu na příslušné pracoviště daného soudu. Advokáty z Aše, kteří své klienty zastupují ve sporech například u ostravského soudu, tak kvůli seznámení se se spisem čeká doslova cesta přes celou republiku.
Nicméně, jak vidno z reakcí na sociálních sítích, eSpis a možnost do něj online nahlížet by ocenili i advokáti usazení na mnohem strategičtějším místě.
To, že jako advokáti nemůžeme do soudních spisů nahlížet on-line [výjimkou je insolvenční řízení, stěžejní agenda je občanskoprávní, o trestním procesu nemluvě], stojí naše klienty čas a peníze - musíme jít k soudu, spis si ofotit a jít zpátky. A při každém dalším významnějším… https://t.co/OfK7ShQOV6
— Tomáš Nahodil (@T0MASNAH0DIL) September 28, 2024
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek na nářky, že eSpis stále není, má podobně alibistickou odpověď jako vnitro. „Nemám žádnou zákonnou lhůtu na rozdíl od stavebního řízení. A nikdy jsem neslíbil, že systém bude od někdy fungovat. Jde to postupně. Trvá to desítky let,“ odvětil šéf resortu justice.
Přitom Blažkův podřízený, ředitel odboru elektronizace justice Přemysl Sezemský, v rozhovoru pro Lupu v září 2022 slíbil spuštění pilotního provozu eSpisu a eISIRu už v roce 2023. Letos v lednu pak resort pak avizoval spuštění ostrého provozu na letošního čtvrtletí, aby následně v dubnu z těchto slibů zase vycouval.
Minulý měsíc, když začalo být horko kolem pirátského vicepremiéra a jím nezvládnuté digitalizace stavebního řízení, přispěchal Blažkův úřad se zprávou, že vše běží podle plánu a testování bude probíhat do konce letošního roku.
„Vzhledem k tomu, že je upřednostňován plně funkční systém před rychlým spuštěním ‚zmetku‘, nebude tento systém spuštěn do rutinního provozu dříve, než bude řádně otestován a vyzkoušen i v pilotním provozu,“ vysvětluje průtahy ministerstvo.
EZKarta naostro až napřesrok
Zpoždění nabrala digitalizace i ve zdravotnictví. Už příští rok měla být spuštěná elektronizace žádanek na vyšetření a zdravotní dokumentace v mobilu (EZKarta), stejně jako některé další registry a napojení na informační systémy. Ministerstvo ale nakonec spustí jen testování s tím, že ostrý provoz je plánovaný až na leden 2026. Návrh příslušné novely zákona tento týden ve středu schválila vláda.
Šéf resortu Vlastimil Válek z TOP 09 zjevně pochytil rétoriku mlžení kolem průtahů od svých vládních kolegů. „To testování je vlastně spuštění. Ale chceme mít možnost, když se najde jakýkoliv problém, jakákoliv chyba, paralelně s tím mít papírové žádanky,“ řekl na vysvětlenou.
Digitální ústava jako strašák
Na druhou stranu, za dobu působení Pirátů ve vládě bylo dokončeno několik užitečných projektů digitalizace. Díky tomu letos poprvé není pomalý rozvoj eGovermentu (s výjimkou právě stavebního řízení) v nominacích na anticenu v anketě Křišťálová Lupa. Za příklady dobré praxe lze zmínit systém elektronického přijímacího řízení na střední školy (DiPSy), mobilní aplikaci eDoklady, aplikaci MPSV na vyřizování sociálních dávek Jenda nebo Portál dopravy. Jsou to dílčí nástroje, které konkrétní životní situace umožňují řešit komfortněji, levněji, rychleji a lépe než dřív.
Resorty, které včas pochopily důležitost digitalizace svých agend, a mají tak dopředu „odpracováno“, jsou připravené na účinnost zákona o právu na digitální služby, takzvanou digitální ústavu. Ta nastane už v únoru příštího roku a dává všem občanům právo (nikoliv povinnost) činit téměř veškeré úkony vůči státu elektronicky.
Úřadům, které to lidem včas neumožní, budou hrozit problémy nejen reputačního charakteru, ale může se to citelně dotknout i jejich rozpočtů. Zákon totiž dává možnost v případě, kdy na to stát nebude dostatečně připravený, nechat si nákladnější vynucený neelektronický přístup proplatit.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU