Zbaví se Prima v DVB-T regionálních televizí?

Historicky to jinak nešlo

Netypické řešení kmitočtových přídělů Primy má jednoduché vysvětlení. V době, kdy dnešní Prima usilovala o přeměnu z čistě metropolitní pražské televize Premiéra v celostátní stanici, která by konkurovala Nově, nebyla k dispozici sada frekvencí, jež by pokrývala celou Českou republiku. Tehdejší Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přišla s netradičním řešením: nabídla Primě sdílení kmitočtů s regionálními televizemi. Prima získala licenci pro celostátní vysílání prostřednictvím družice jako technického prostředku pro šíření signálu na vysílače regionálních televizí. Těm pak měla Prima uvolňovat určitý čas pro jejich odpojované místní vysílání.

V době, kdy vznikl tento model (1996), ještě nikoho nenapadlo, jak velký problém to může být při přechodu na pozemní digitální vysílání. Prima i regionální televize totiž mají vlastní samostatné vysílací licence, v současné době většinou prodloužené do roku 2012 až 2018. Tyto licence, které je opravňují vysílat pozemní cestou, lze považovat za technologicky neutrální, tedy platné jak pro analogové, tak pro digitální vysílání. Znamená to tedy, že do let 2012 až 2018 má jak Prima, tak její regionální partneři právo na pozemní vysílání, ať už analogové nebo digitální. Prima se ale chce při přechodu na DVB-T regionů zbavit, protože sdílení kmitočtů je finančně příliš nákladné a připravuje ji o část diváků, a tedy i zisk. Přesněji řečeno, generuje zisk pro regiony, který by Prima chtěla pro sebe.

Jednoduché řešení neexistuje

Sdílení kmitočtů bylo historicky dáno tím, že nebyly volné analogové frekvence, ale tím, že přejdeme na digitální vysílání, tato příčina zmizí, takže nevidím důvod, proč bychom se nadále měli dělit o kmitočty s regiony, prohlašuje generální ředitel televize Prima Martin Dvořák. Na jednu stranu má pravdu: proč by měla Prima pykat za to, že v době, kdy začala vysílat celostátně, žádné jiné technické řešení přenosu signálu pozemní cestou nebylo možné? Ovšem na druhou stranu je třeba dodat, že pokud Prima prohlašuje svoji licenci za technologicky neutrální a chce ji překlopit do digitálního vysílání, aniž by žádala o nové povolení, nezbude jí nic jiného než tam přejít i se sdílenými kmitočty.

Zdroj: FTV Prima, RTA

To potvrzuje i předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Petr Pospíchal. Licence Primy, která i pro digitální vysílání zůstane táž, obsahuje povinnost umožnit regionálním provozovatelům vstupovat do vysílání Primy v určených časech. Někteří z těchto provozovatelů nyní požádali o to, aby mohli být účastníky správního řízení, které by Primě mělo umožnit vysílat také digitálně, uvedl Petr Pospíchal v nedávné online diskusi na serveru iDnes. RRTV podle něj může převést současnou licenci Primy pro celoplošné analogové vysílání na digitální šíření signálu, to však nic nezmění na licenčních podmínkách Primy. Ty se tímto krokem nemění a ani měnit nemohou. Podmínka sdílení kmitočtů tedy zůstává, dodal Petr Pospíchal.

Nova lobuje proti Primě, ta nabízí jiné řešení

Za zachování sdílených kmitočtů lobuje také hlavní konkurent Primy, televize Nova. Její ředitel Petr Dvořák se obává, že by Prima při vypuštění této licenční podmínky byla jednostranně zvýhodněna. Petr Dvořák to zmínil také na nedávném semináři o digitalizaci v Senátu: Všichni víte, že licence Primy a Novy nejsou identické, a já si myslím, že pokud má kdokoli, nejen stávající konkurent, ale případně kdokoli další, zájem získat celoplošnou digitální licenci, má právo přihlásit se do stávajícího výběrového řízení. Naznačil tak, že pokud se Prima chce zbavit sdílení kmitočtů v DVB-T, měla by požádat o udělení zcela nové licence. Na ni však televize nemá právní nárok a není jisté, zda by ji od RRTV získala. Každopádně Prima o novou licenci žádat nechce.

Podle právního zástupce Primy Pavla Kubiny sice licence této televize hovoří o sdílení kmitočtů, ale nikoli o sdílení programů. Regiony by se tedy podle něj nemusely připojovat do vysílání Primy, ale do jiného centrálního programu, který by pro ně Prima připravovala. Náš pan generální ředitel Martin Dvořák už deklaroval, že bychom takový program pro regiony připravovali, uvedl Pavel Kubina. Tento centrální program by byl odlišný od Primy, kterou bychom chtěli zachovat jako značku, která bude konkurovat ostatním celoplošným plnoformátovým televizím. Pokud by Primě zůstala podmínka sdílet kmitočty s regiony, nemohla by podle Pavla Kubiny plně využívat celý vysílací čas, měla by problémy se sestavováním programu a prodražilo by to její náklady na provoz regionálních multiplexerů. Takže ta nevýhoda, kterou v současnosti máme oproti ostatním celoplošným vysílatelům, by se ještě zdvojnásobila, konstatuje Kubina.

Na scénu vstupuje Berkova RTA

Kromě Novy je hlavním zastáncem zachování sdílených kmitočtů Primy i po přechodu na digitální vysílání také Regionální televizní agentura (RTA) vlastněná lobistou a majitelem serveru Česká média Jaroslavem Berkou. Ten už předloni skoupil část z třinácti regionálních televizí, které sdílí kmitočty s Primou, a sdružil je pod hlavičkou RTA. Tyto regiony vysílají v odpojovaných časech na kmitočtech sdílených s Primou vlastní regionální zpravodajství a dodávají příspěvky do Televizních novin na Nově. Některé také připravují regionální odpojovanou zpravodajskou relaci Právě dnes na Nově (ta však funguje pouze na přání TV Nova a není součástí jejích licenčních podmínek). Berkova RTA je blízkým spolupracovníkem Novy a podle generálního ředitele Primy Martina Dvořáka je Novou přímo financovaná.

RTA, respektive Jaroslav Berka za peníze Novy začal skupovat regiony. Regionů je třináct. RTA jich má pět, a to ještě jeden je pod soudní žalobou, protože ten člověk, který tento region RTA prodal, bych si dovolil říct, se k nám zachoval mimořádně nekorektně a prodal tento region dvakrát. My jich máme sedm. To znamená, pořád si myslím, že ta naše pozice je mnohem, mnohem silnější než RTA, uvedl Martin Dvořák začátkem října v pořadu Interview BBC. RTA začala skupovat regiony napojené na Primu v době, kdy Prima s těmito studii počítala pro vlastní projekt sítě regionálních televizí. V něm se měly propojit v té době ještě existující TV Praha a TV Hradec Králové s televizemi, které sdílely kmitočty s Primou. Prima by šla do digitálního vysílání čistá a takto vzniklé regionální síti by dodávala nový centrální program. Ostatně právě na tomhle systému fungovalo společné vysílání TV Praha a TV Hradec Králové.

Plán, který Primě nevyšel

Ačkoli Prima pro tento regionální projekt získala dopředu svolení všech důležitých partnerů, ti nejdůležitější, majitel českobudějovické televize Gimi Ivo Brabec (nyní šéf jihočeské pobočky RTA) a zlínského studia Emurfilm Kamil Spáčil (někdejší šéfproducent Primy, nyní zastává stejnou funkci na Nově) nakonec prodali podíly Berkově RTA. Začal boj o to, která skupina skoupí více studií, jež sdílí kmitočty s Primou. Na jedné straně byla Berkova RTA a na druhé společnost Regio Media, stoprocentně vlastněná majiteli Primy. Berka získal kontrolu nad pěti hlavními studii, Prima sice nad sedmi, ale méně důležitými. O jedno (někdejší jihlavskou TV JSC) se přetahují dodnes, protože její majitel ji nejprve prodal RTA, později tento obchod prohlásil za neplatný a prodal ji Primě.

Mezitím nastaly problémy se samostatně vysílajícími TV Praha a TV Hradec Králové. Soud vrátil jejich licence královéhradeckému podnikateli Martinu Kindernayovi a majitelé Primy po několika měsících marného vyjednávání přestali oběma televizím dodávat program. Situaci se nepodařilo vyřešit jiným způsobem, než že Martin Kindernay vrátil licence Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, TV Praha a TV Hradec Králové definitivně zanikly a Prima přišla o programový základ plánované sítě regionálních televizí (pro které si už mimochodem registrovala ochranné známky s názvy všech krajských měst). Situace se otočila výrazně ve prospěch RTA a televize Nova. Prima se dostala do defenzívy a místo velikášského plánu na samostatnou síť regionů se musí bránit proti překlopení své licence se sdílenými kmitočty do digitálního vysílání.

RTA versus Regio Media

V tomto duchu se také nesla polemika obou znesvářených skupin regionálních televizí napojených na Primu na nedávném semináři o digitalizaci v Senátu. Zatímco majitel RTA Jaroslav Berka v naprosté shodě s generálním ředitelem Novy Petrem Dvořákem vyzýval Primu, ať tedy požádá o novou licenci pro celoplošné vysílání, která by neobsahovala podmínku sdílení kmitočtů s regiony, zástupkyně společnosti Regio Media Jana Víchová naopak prosazovala myšlenku, aby se regiony od Primy osamostatnily a založily si vlastní síť, které by Prima mohla dodávat nový centrální program. Tato síť by při určování časů pro odpojované regionální vysílání upřednostňovala přání regionů a ne celostátní televize. Potíž je v tom, že i kdyby si Prima požádala o novou licenci pro digitální vysílání bez regionů, pokud by nevrátila tu starou, musela by souběžně provozovat i vysílání sdílené s regiony. A na tom právě staví Berkova RTA.

Jsme připraveni k dohodě s televizí Prima, a pokud se jejich vlastník rozhodne, takovou dohodu iniciovat, my jsme již několikrát takovou cestu nastínili, uvedl v Senátu Jaroslav Berka. Zároveň upozornil na fakt, že stejně jako Prima má svoji licenci s podmínkou sdílení kmitočtů platnou do roku 2018, také regionální televize, které s ní sdílí kmitočty, mají často prodlouženy licence platné na dalších několik let a jejich součástí je podmínka, že sdílí kmitočty s televizí Prima. Vůbec nepochybujeme o tom, že odpovídající orgány budou dodržovat to, čemu se říká právní jistoty. Současně také nepochybuji o tom – regiony bezpochyby vnímají – že ten proces musí mít nějakou přechodnou část a musí mít nějakou jakoby definitivní část, a my jsme také připraveni na to, že se na tu přechodnou část nějakým způsobem dohodnout a také uskromnit, řekl Jaroslav Berka.

Je vůbec sdílení technicky možné?

Jaroslav Berka naráží na skutečnost, že v přechodném období do poloviny roku 2007, kdy mají v České republice existovat tři dočasné multiplexy A, B a C, není technologicky možné zajistit regionální odpojování z celostátního vysílání Primy tak, aby pokrývalo regiony stejně jako při analogovém šíření signálu. Některé regiony totiž dočasné multiplexy vůbec nepokryjí a jinde zase bude několik krajů pokryto jednofrekvenční sítí, která neumožní z různých vysílačů šířit různé programy (navzájem by se rušily). To se týká především multiplexu B provozovaného společností Czech Digital Group (CDG), v němž chce vysílat právě Prima. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyčlenil pro síť v celých Čechách (kromě Prahy) kanál 54. Buď by tedy Prima odpojovala regionální vysílání pro celé Čechy kromě Prahy, nebo žádné.

Mapa pokrytí multiplexu B

Jaké pokrytí bude mít přechodná digitální síť B společnosti Czech Digital Group, v níž chce vysílat televize Prima? Podívejte se na mapku a srovnejte se současným analogovým pokrytím televize Prima. Pokud vás zajímá, na kterých kmitočtech bude multiplex B vysílat, stáhněte si Tabulku kmitočtů pro první fázi přechodu na DVB-T [PDF, 48 kB].

Po zprovoznění definitivních digitálních sítí bude možné regionální odpojování spustit stejně jako dnes, ovšem pokrytí jednotlivých studií se bude od toho dnešního analogového lišit. Záleží na tom, které kmitočty ČTÚ definitivně přidělí síti, v níž bude vysílat Prima (ta už požádala RRTV o přidělení kmitočtů v multiplexu B, zatím v Praze a Brně). Nový plán umožní sestavit sítě podle politické a občanské objednávky, tzn. kolik sítí by mělo být členěno regionálně. Každopádně platí, že v přechodném období, tedy v tom, ve kterém se teď nacházíme, nelze jednoduše řešit přechod analogových regionálních televizí do digitálního vysílání, říká předseda Rady ČTÚ David Stádník.

Kdo si počká, ten se dočká?

Strategie RTA je jasná: během přechodného období do 31. května 2007, kdy končí platnost licencí pro provozování dočasných multiplexů A, B a C, se do digitálního vysílání příliš hrnout nebude. Bude však trvat na tom, že pokud Prima přejde na digitální vysílání, bude muset po spuštění definitivních vysílacích sítí dále sdílet kmitočty s regiony. A tedy i s pěti studii RTA. Prima by na to mohla reagovat jedině tak, že by Radu pro rozhlasové a televizní vysílání požádala o vypuštění licenční podmínky sdílení kmitočtů s regiony. Pak by záleželo na síle lobistů jednotlivých televizí, jak by se radní k takové žádosti postavili.