Článek je součástí speciálu k 20. výročí založení serveru Lupa.cz – Jak bude internet vypadat za 20 let? Společnost IGNUM je partnerem speciálu.
Globální síť prochází vývojovými fázemi jako každý jiný společenský systém. Máme za sebou počáteční chaos následovaný svobodou a prosperitou a nyní nás čeká tuhý režim regulací, líčí budoucnost netu vývojář Michal Špička. Stále častější zakazování webů na základě obsahu vyvolá přesun uživatelů na deep web, čímž jen zesílí regulační opatření.
Podle Jaroslava Štětiny, ředitele IGNUM, představují regulace krátkodeché řešení, které nám se složitostí informačního světa nepomůže. Jedinou cestou, jak se vyrovnat s globálním šířením bludů a stoupající složitostí technologických systémů, je podle něj kritické myšlení. S vývojem umělé inteligence bychom proto neměli zanedbat pěstování té přirozené.
Méně displejů, více sluchátek
Velká část uživatelských interakcí online se přesune mimo webová rozhraní. Pomáhat nám budou aplikace ovládané hlasem, přibude sluchátek a reproduktorů. „Za pomocí hlasu bude možné vytvářet i složité weby,“ tvrdí programátor a vedoucí týmu administrátorů Lukáš Kasič.
Pro tvorbu obsahu budeme využívat převážně hlasový vstup. O jazykovou lokalizaci služeb se postarají překladače vyvinuté na principu strojového učení. Reprodukce dat bude vycházet z preferencí uživatelů a bude jedno, jestli si obsah přečteme, nebo poslechneme, vše v libovolném jazyce.
Chatboti už jdou
Obsluhu zákaznických linek obstarají automatizované systémy na principu umělé inteligence. Ostatně, v úzce kontextově vymezené činnosti dokáží chatboti nahradit živé lidi už dnes. „Nebudete muset vysvětlovat, jaký technický problém řešíte. Chatbot si potřebné informace načte z napojených systémů,“ objasňuje fungování budoucí technické podpory produktový manažer Josef Prokš.
Robotizace helpdesků má podle Jaroslava Štětiny ale své limity, alespoň v blízké budoucnosti. Podle něj bude zákaznická podpora využívat a kombinovat přínosy robotů se vstupy lidí. „Roboti s umělou inteligencí budou pracovníkům call center připravovat data a šetřit rutinní práci. Vlivem všudypřítomné automatizace zákazníci ocení rozhovor s reálným člověkem,“ tvrdí Štětina.
Prolínání realit
Doménu nakupování na internetu ovládne virtuální realita. „Na tričko si nesáhnete ani v kamenném obchodě. Nasadíte si brýle a vyzkoušíte si ho virtuálně,“ popisuje nákupy budoucnosti vedoucí zákaznické podpory Lucie Vojtíková.
Ředitel nákupu Tomáš Kostka však vidí budoucnost spíš v rozšířené realitě. Podle jeho názoru zůstane virtuální realita v hájemství zábavy. „Do praktického života se daleko víc promítne rozšířená realita,“ prohlašuje. Naším uživatelským rozhraním bude okolní svět. Veřejně dostupná data se budou kontextově propojovat s naším prostředím.
Jedno velké CRMko
Už dnes toho o nás banky a telekomunikační společnosti vědí tolik, aby umožnily predikci našeho chování, potřeb i vytipování příležitostí pro přesně zacílený marketing, říká UX designér Michal Damborský. Podle něj z tohoto faktu plynou i pozitiva: „Díky personalizaci nebudeme na úřadech muset dokládat stejné informace pořád dokola. Budou je mít v databázi jednou provždy.“
Pohodlí má ovšem svou cenu. Odvrácenou stránkou personalizace bude reklama těžící z dat, která o sobě dáváme k dispozici (často zdarma). „Za život bez reklam si nejspíš připlatíme,“ dodává Damborský. Tak jako si dnes připlácíme za služby, které jsou v základní variantě zdarma – ale s otravnou inzercí.
Permanentní zóna komfortu
Lednička bude znát vaše stravovací zvyklosti a sama vám objedná, co je třeba. „Nákupy oblečení za vás obstará chytrá skříň (pokud ji včas neupozorníte, že ponožky vám nechybějí, jen jste je nestihli vyprat),“ předpovídá manažerka obsahu Olga Pohl. Všechno bude optimalizované tak, abyste v zimě nepocítili zimu, v létě horko, v noci tmu a ve dne prudké světlo. U večeře vám bude znít relaxační hudba, u snídaně pozitivní zprávy.
S daty o vás a vašich zvyklostech bude pracovat čím dál víc zařízení připojených na cloudová úložiště. „Proto bude zapotřebí vyvinout služby, které uživatelům umožní přehledně zobrazovat a spravovat veškerá jejich osobní data ve správě technologických firem,“ vysvětluje Jaroslav Štětina. Příležitost se tu nabídne firmám, které se dnes věnují primárně hostingu a sběru dat.
Konec synchronizace
Skončí paralelní využívání několika digitálních zařízení, odpadnou neustálé synchronizace. U sebe budeme nosit jen jednu „krabičku“ na způsob chytrých hodinek, která bude plnit všechny potřebné funkce. A časem ani tu ne. Postačí identifikátor, díky kterému si okolní zařízení zjistí všechny potřebné informace z cloudu.
Identifikaci prostřednictvím cloudu budou využívat domácnosti, firmy i autonomní auta. Univerzální zobrazovací zařízení s kamerou a hlasovým vstupem či klávesnicí nás dokážou rozpoznat a napojit se na naše data a historii v cloudu. „Tak budeme moct s ‚prací‘ navázat tam, kde jsme před deseti minutami přestali, jen na jiném místě,“ vysvětluje Jaroslav Štětina.
Důležitý nebude výpočetní výkon tohoto univerzálního zařízení, ale konektivita. Internet bude dostupný po celé planetě. Jeho spolehlivost bude však vyžadovat decentralizaci energetické sítě. V opačném případě bude systém velmi zranitelný vlivem závislosti na jednom zdroji napájení. „Globální konektivita bude vyžadovat lokální, alternativní zdroje elektřiny,“ vysvětluje UX designér Michal Damborský.
Soukromí v černé skříňce Sdílený hosting už nepofrčí. „Lidé budou chtít mít svoje data u sebe doma, zvlášť ti opatrní,“ říká specialista zákaznické podpory David Málek. Programátor Lukáš Kasič však předpovídá budoucnost uchovávání dat v cloudu. A to z velmi pragmatických důvodů. Decentralizovaná informační architektura nevyhovuje velkým korporacím, které chtějí shromažďovat a spravovat naše data. „Cloud je černá skříňka, jejíž funkčnost je navenek skrytá. To umožňuje zpracování dat pomocí umělé inteligence. A tomu nezabrání ani GDPR. Problém ztráty soukromí tak budou spíš řešit různé anonymizační nástroje,“ uzavírá Kasič.
ČLÁNKY DO MAILU