Ještě v srpnu jsem zde na Lupě psal o tom, jak využít novou možnost, kterou nabízí základní registry. Její podstatou je možnost požádat základní registry, aby když dojde k nějaké změně vašich údajů, o tom informovaly ty subjekty, které si sami a dopředu určíte.
Dnes, téměř čtyři měsíce po spuštění základních registrů, snad už začalo vše konečně fungovat. Tedy alespoň jakási první várka oznámení dorazila do datových schránek určených příjemců.
Pro koho je to určeno?
Kupodivu tato oznámení už stihla dorazit i tam, kam by dorazit nikdy z principu neměla. Konkrétně do datových schránek některých úřadů, které (coby orgány veřejné moci) mají být o změnách vašich údajů informovány automaticky, právě skrze své napojení na základní registry. Protože to je hlavní účel základních registrů: sloužit orgánům veřejné moci a poskytovat jim ty aktuální údaje, na které mají z titulu vykonávaných agend právo.
Naopak privátní subjekty, jako jsou třeba banky, pojišťovny, operátoři, dodavatelé plynu, elektřiny atd. mají smůlu – nemají právo se do základních registrů jakkoli dívat, ani se jich na cokoli ptát. Jedinou možností je právě to, že vy sami (jako fyzické osoby) požádáte základní registry, aby o změnách vašich údajů informovaly toho, koho si sami určíte. A to už mohou být právě ony třetí osoby typu bank, operátorů atd.
Konkrétně by vše mělo fungovat tak, že nejprve udělíte příslušnému subjektu (třetí osobě) svůj souhlas se zasíláním informací o změnách, a přitom současně určíte rozsah údajů (ze základního registru obyvatel), kterých se má vše týkat. Následně, až skutečně dojde ke změně některého údaje – například když se přestěhujete, přejmenujete, dostanete novou občanku apod. – dostane příslušný subjekt informaci o nové hodnotě příslušných údajů, a to do své datové schránky.
Zdůrazněme si ale, že tuto možnost nemá smysl aplikovat na „úřady“, přesněji pro orgány veřejné moci, a svůj souhlas s informováním o změnách udělovat jim: pokud se jich příslušné údaje vůbec týkají, dozvědí se o jejich změnách samy a automaticky, aniž byste museli cokoli dělat. Zdůrazňuji to proto, že se mi ozvali z jednoho velkého centrálního úřadu a byli velmi překvapeni tím, že informace o změnách, zasílané na základě udělených souhlasů, začaly najednou chodit i jim.
První informace o fungování
To, že oznámení o změnách začala chodit i úřadům, je možná jen nějaké „přechodné nedorozumění“, které se časem vyřeší. Co by se ale mělo stejně tak vyřešit, a to velmi rychle, je způsob informování o celé této možnosti. Protože zde panuje opravdu nebývalý chaos a zmatek. Posuďte sami.
V úterý 16. října zveřejňuje Správa základních registrů na svém webu informaci o tom, že:
Dne 11.10.2012 byl spuštěn pilotní provoz procesu „Notifikace třetí osobě při změně údajů v ROB“ na základě zákona č.111/2006 Sb. o základních registrech pro účely zpracování dat této notifikace třetí osobou. Přiložený dokument popisuje výstup procesu notifikace třetí osoby, který je realizován při změně údajů v základním registru obyvatel.
To, že se tak stalo, mohu potvrdit i na základě vlastní zkušenosti: mně samotnému, stejně jako subjektu, kterému jsem 9.8.2012 udělil svůj souhlas, přišel 12.10.2012 do datové schránky „iniciální výpis“, se stavem příslušných údajů k okamžiku udělení souhlasu. To koresponduje s tím, co jsem uváděl již v předchozím článku, na základě informací od ministerstva vnitra: že udělování souhlasů i samotné informování o změnách již funguje, ale všechny výstupu byly dosud pouze „ukládány do šuplíku“ (do fronty), ale nebyly skutečně rozesílány. S jejich skutečným rozesíláním se tedy začalo až onoho 11.10.2012.
Součástí citovaného oznámení na webu SZR skutečně byl i dokument, popisující formát zasílaných výstupů – ať již se jedná o „iniciální výpis“ při udělení souhlasu, či o výpis informující již o nové hodnotě příslušného údaje (přičemž obsahově i formátem by oba měly být stejné). Stejně tak se potvrdila předchozí informace od MV ČR, že výpis přijde jak v podobě PDF dokumentu, tak i ve formě XML dat. Vše se tedy zdálo souhlasit.
Počkejte si na metodický postup
Záhy po zveřejnění ale dochází na webu SZR k první změně: již ve čtvrtek 18.10. se místo popisovaných informací objevuje následující hláška:
Vzhledem k tomu, že se v některých žádostech vyskytly problémy s identifikací žadatele osoby, v nejbližších dnech bude tato záležitost upravena a bude zveřejněn metodický postup, jak tuto službu využívat.
Odkaz na původně přiložený dokument s popisem formátů zmizel, ale samotný dokument byl na původním místě ještě nějakou dobu ke stažení. Dnes už nikoli, a tak jej nabízím alespoň z vlastního archivu.
Avizovaný „metodický postup“ se následně na webu Správy základních registrů skutečně objevil, a to 23.10.2012, byť bez dalších podrobností.
Přímo na webových stránkách se ale objevila jen velmi stručná informace o tom, do které složky je třeba jít a zde si soubor stáhnout. Ani odkaz na něj k dispozici nebyl. Jednalo se o soubor s názvem „INFORMACE K POSKYTOVÁNÍ REFERENČNÍCH ÚDAJŮ TŘETÍM OSOBÁM“.
V čem je problém?
Z obsahu metodického postupu vyplývala jedna zajímavá a velmi důležitá věc: že ona třetí osoba, které udělíte svůj souhlas, se o vás dozví právě a pouze ty údaje, o jejichž změnách se ji rozhodnete informovat. Podle nich ale nemusí být schopna vás jednoznačně identifikovat.
Ukažme si to na příkladu: když při udělování souhlasu zaškrtnete, že třetí osoba má být informována pouze o změně vašeho bydliště, dostane příjemce souhlasu „iniciální výpis“, ve kterém budou uvedeny jen dvě věci: číslo souhlasu a vaše aktuální bydliště. Když se pak skutečně přestěhujete, dostane ona třetí osoba „změnový výpis“, ve kterém jsou opět uvedeny stejné dva údaje: číslo souhlasu a vaše aktuální adresa (tedy ta nová, již po přestěhování). Původní adresa už ve výpisu není, protože už ji nezná ani základní registr obyvatel. Pamatuje si totiž pouze aktuální údaje, a nikoli jejich historii.
Na následujícím obrázku vidíte konkrétní příklad toho, jak takové oznámení vypadá v praxi – číslo souhlasu a aktuální adresa jsou začerněny, a kromě nich v dokumentu opravdu nejsou žádné další informace o tom, kdo je subjektem údajů a koho se týkají. Jedinou další informací je datum, kdy ke změně došlo.
Teď se na to zkusme podívat očima oné třetí osoby: v určitý okamžik dostane výpis s číslem souhlasu XY, ze kterého se dozví, že někdo bydlí na adrese A. Po nějakém čase dostane jiný výpis s číslem souhlasu XY, ze kterého vyplývá, že někdo bydlí na adrese B. Pokud si ona třetí osoba dobře zapamatovala číslo souhlasu (XY), může si ze shodného čísla na obou výpisech odvodit, že jde o jednu a tutéž fyzickou osobu, která se přestěhovala z adresy A na adresu B. Ale o koho konkrétně jde? Dokáže ona třetí osoba jednoznačně identifikovat fyzickou osobu, které se změna týká? Měl by to být někdo z jejích zákazníků – ale těch může na jedné adrese bydlet více.
Co radí metodický postup?
Jak z toho ven? Metodický postup (dokument „Informace k poskytování referenčních údajů třetím osobám“) radil, aby fyzická osoba sama oznámila třetí osobě – tedy své bance, operátorovi, utilitě atd. – že jí udělila souhlas s číslem XY, tak aby tato třetí osoba věděla, o koho se jedná a dokázala si následně správně přiřadit informace o změnách.
No, jakkoli je to asi nejbezpečnější řešení (aby občan sám explicitně informoval třetí osobu o uděleném souhlasu a jeho čísle), přeci jen to popírá hlavní výhodu celé tolik propagované služby, která měla občanům usnadnit život. Zvyšuje to počet kroků, které musí občan udělat – a pokud se zrovna nestěhuje jako na běžícím pásu, může mu pomalu vyjít nastejno, zda svou banku, operátora, utilitu atd. sám oběhne s informací o uděleném souhlasu, nebo rovnou s informací o změně svého bydliště.
Navíc, pokud bude vše fungovat poněkud „na baterky“, tak jako dosud, může se občan spolehnout na to, že informace o změně jeho údajů budou skutečně rozeslány, přijaty a také náležitě vzaty na vědomí oněmi třetími osobami?
Metodický postup už neradí
Zpět ale k webu Správy základních registrů: popisovaný metodický pokyn na nich vydržel opět jen několik málo dnů, načež znovu zmizel. Chvíli místo něj nebylo nic, a pak se znovu objevil článek původně z 16.10.2012, který konstatuje problémy s identifikací a říká že:
v nejbližších dnech bude tato záležitost upravena a bude zveřejněn metodický postup, jak tuto službu lze využívat
A mimochodem, tento článek „provizorně“ radí něco jiného, než původně zveřejněný a záhy zase stažený metodický postup. Radí „vyplnit především identifikační údaje žadatele, jako je jméno a příjmení“. No, asi autoři chtěli říci, že by tyto údaje měly být zahrnuty do rozsahu poskytovaných údajů, tak aby z nich příjemce (třetí osoba – vaše banka, operátor atd.) vůbec byl moudrý a dokázal vás identifikovat.
Takže celkově jsme vlastně zase na začátku: celá slavná služba, tak často prezentovaná jako jeden z největších přínosů základních registrů, možná už byla spuštěna, a možná už i funguje. Možná také ne, kdoví (protože „iniciální výpis“ u souhlasu, nově uděleného 17.10.2012, dosud nepřišel). A pokud se chcete dozvědět, jak je to s novou službou doopravdy – jak vlastně funguje a jak ji využívat, i jak moc se na ni můžete spoléhat – musíte průběžně sledovat, co se kde šustne. A bohužel to, co se „šustne“ jeden den, už druhý den nemusí být dostupné, a vlastně ani nemusí platit. Jako třeba onen metodický postup, popisovaný výše (který vám mohu nabídnout alespoň z vlastních zdrojů).
Jak ale potom budovat nějakou důvěru v eGovernment a jeho služby, když jejich provozovatel o nich nedokáže ani konzistentně informovat?