RRTV minulý týden udělila provozovateli Novy kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání programu Nova Cinema. Proč jste ji neudělili rovnou a pozvali jste si zástupce společnosti CET 21 k ústnímu slyšení?
Protože jejich žádost obsahovala jistou připomínku, která se dala chápat jako výhrada. Souhlas s Technickým plánem přechodu (TPP) musí být bezvýhradný. Čili jsme potřebovali vědět, zda to, co připomínají, interpretují jako možnou výhradu, a byli jsme ubezpečeni, že ne, že jejich souhlas s TPP je bezvýhradný. V tu chvíli mohla rada licenci udělit.
Co bylo obsahem oné výhrady?
Nerad bych to konkretizoval, protože Nova ji prohlásila za důvěrný text. Souviselo to s přístupem k odjímání frekvencí.
Čili s vypínáním analogového vysílání.
Ano.
Petr Štěpánek z Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) naznačil, že by televize Nova mohla na základě svých výhrad pokračovat v analogovém vysílání i po termínech vypínání konkrétních kanálů, uvedených v TPP. Nova by prý mohla argumentovat i tím, že TPP v době svého vydání obsahoval termíny, které nebylo možné dodržet, a tudíž ho lze zpochybnit. Když tedy její výhrada padla, dá se říci, že Nova v dubnu příštího roku vypne analogové vysílání v Praze, jak to je stanoveno v TPP?
Souhlas s TPP znamená, že v okamžiku, až ta situace nastane a ona bude muset analog vypnout, tak se uvidí, jestli to doopravdy dodrží nebo ne. Nedá se to říci dopředu. Nemůžeme po nich chtít žádné předběžné vyjádření. My jsme se zeptali, jestli jejich souhlas s dobrovolným vypínáním analogu je bezpodmínečný a byli jsme ujištěni, že ano. Ale jestli to tak bude doopravdy, to se ukáže až teprve tehdy, kdy ty termíny nastanou.
Pokud by Nova v určeném termínu analogové vysílání nevypnula, RRTV by jí odňala kompenzační licenci pro zemské digitální vysílání Novy Cinemy?
Ano, přišla by o ni.
Rada by tedy dnem „nevypnutí“ s Novou zahájila správní řízení o odnětí licence Novy Cinemy?
Okamžitě asi ne, chvíli by to trvalo, ale přišla by o ni.
Dal by se ze strany televize Nova učinit nějaký krok, kterým by mohla zpochybnit případné rozhodnutí o odebrání této licence, i když by nevypnula analogové vysílání?
Zatím mě nenapadá žádný takový krok, který by byl možný.
CET 21 nedávno získala od RRTV ještě jednu licenci, pro kabelové a satelitní vysílání programu Nova sport. Ta v říjnu nahradila dosavadní Galaxii sport, ale tyto dvě televize měly každá svoji licenci. Znamená to, že licence pro Galaxii sport propadla, když tento program přestal vysílat?
Tak to bych se musel podívat, jak to je, protože CET 21 podle mě koupila společnost Galaxie sport, s.r.o.
To ano, ale držitelem licence Galaxie sport byla dále společnost Galaxie sport, s.r.o., zatímco licenci pro Novu sport získala společnost CET 21.
To je jedno. Jde o to, kdo tu kterou společnost vlastní. Licence není prodejná, nemůžete ji přenést z jedné společnosti na druhou, ale můžete koupit licencovanou společnost. To je zcela legitimní. Nevšimnul jsem si, že by šlo o nějaký problém.
Ale jde o to, že původně Nova měla licenci na Galaxii sport, která mohla pokračovat, a stačilo jen požádat o změnu názvu programu na Nova sport. Ale CET 21 si požádala o úplně novou licenci, a na jejím základě teď vysílá Nova sport. Ta nemá s Galaxií sport nic společného.
Tak to se musíte zeptat přímo Novy, proč to udělali. Obvykle se to dělá z důvodu řešení problému vlastnictví nebo daňových důvodů. Licence pro kabel a satelit jsou nárokové, rada je udělit musí, pokud tedy provozovatel v žádosti vyloženě nenapíše, že ve vysílání bude porušovat zákon. Tady není žádné nebezpečí, že by Nova obsazovala nějaký omezený zdroj. Je to úplně bez problémů. Kdo přijde, dostane licenci pro satelitní nebo kabelové vysílání.
Jde mi spíš o to, že pokud od 4. října vysílá Nova sport na základě nové licence a Galaxie sport od stejného data přestala vysílat, tak podle zákona už uběhlo nejméně 30 dnů, po které může provozovatel v jednom kalendářním roce přerušit vysílání, aniž by o přišel o licenci. Čili licence Galaxie sport už musela propadnout.
Jestli to mám brát jako podnět pro zahájení správního řízení, tak se na to podívám.
Proboha, jenom to ne, já nežaluji na Novu… Pak je ještě třetí licence pro Novu, ale nevím, zda-li si o ni CET 21 již požádala. Jedná se o českou verzi hudebního kanálu MTV, která má odstartovat v průběhu příštího roku.
Nevím o tom, že by o ni žádali.
Ale jde zase o nárokovou licenci, protože se bude týkat kabelu a satelitu, takže by tam neměl být problém. Pro pozemní vysílání už Nova další licenci dostat nemůže.
Nezapomeňte, že v situaci, jaká je nyní, je to tak, že si můžete požádat o satelitní licenci, ale protože můžete v zemských digitálních sítích vysílat převzaté programy z kabelu a satelitu, nepotřebujete licenci pro DVB-T. De facto můžete pozemně vysílat i prostřednictvím satelitní licence. Když dostanete satelitní licenci a nějaký provozovatel vás vezme do terestrické sítě, můžete z toho programu rázem udělat pozemně vysílající stanici.
MTV by tedy mohla vysílat v zemské síti.
Ano.
Ale jen doby, než by ho z ní „vyšoupnul“ program, který má řádnou licenci pro zemské digitální vysílání.
Tak, ano.
Může nastat situace, že by tu byl program s platnou licencí pro vysílání v DVB-T, a operátor multiplexu by ho odmítnul a dál šířil převzatý program ze satelitu?
Teoreticky by k té situaci dojít nemělo, protože zákon je jednoznačný. Když by operátor odmítal zařadit program s řádnou licencí pro DVB-T, registrace pro převzaté vysílání satelitního programu by skončila. Blokovat pozici nemůže. Na druhou stranu, těžko může někdo operátora nutit k tomu, aby přijímal nějaké vysoce nevýhodné podmínky, atd. Čili tam jde opravdu o úpravu komerčního vztahu.
Nejde o podobnou situaci, k jaké bude docházet po roce 2012, kdy dojde k úplné liberalizaci televizního trhu a licence pro zemské digitální vysílání budou také nárokové? Licenci získá kdokoli, ale vysílat bude moci jenom ten, kdo se dohodne s operátorem některého multiplexu.
Ano.
Ale nedá se to porovnávat se situací, kdy o jednu programovou pozici usiluje program převzatý ze satelitu a program, který má řádnou licenci pro vysílání v DVB-T.
Je to nerovné v tom smyslu, že originální licence pro vysílání v DVB-T má prioritu před převzatým vysíláním. Ale jinak to je v principu stejný problém.
Multiplex 2 bude po zařazení Novy Cinemy a startu televize Barrandov prakticky plný. Zbývá jen zaplnit pozici pro druhý program Primy. Prima má nárok na dvě kompenzační licence – jednu, pro programovou síť regionálních televizí Prima klub, od vás již získala. Požádala si už také o kompenzační licenci za souhlas s TPP?
Už nám přišla, ale budeme o ní jednat zřejmě až po Novém roce.
Na Prima klub se vztahuje licenční podmínka vstupu regionálních studií do centrálního programu?
Ne. Tyto licence získané prostřednictvím programové sítě regionálních televizí jsou normální licence pro celoplošné zemské digitální vysílání. Podmínka odpojování regionů se vztahuje pouze na originální program Primy.
Čili ta regionální studia, která tvoří programovou síť, díky níž Prima získala licenci pro Prima klub, budou dodávat této televizi pořady, které se budou vysílat celoplošně, nikoli odpojovaně v regionech?
Přesněji řečeno, na základě toho, že Prima má tato regionální studia, dostane jednu celoplošnou licenci. Co bude jejím obsahem, to je úplně na její vůli, to nemusí mít s regionálním vysíláním vůbec nic společného.
Regionalizace tedy zůstává zachována jenom u hlavního programu Primy, ale ta zatím v multiplexu 2 regiony neodpojuje a všude vysílá svůj pražský program.
Nevysílá, a teď to řeší ČTÚ, protože ten konfiguroval digitální síť 2. Možná bych se měl trochu vrátit do historie. Původní TPP byl napsán tak, že teprve čtvrtý multiplex, který vznikne až po vypnutí analogu, bude regionálně odpojovatelný. To narazilo v parlamentu na odpor, protože to by de facto nepřímo novelizovalo licenční podmínky Primy, a Prima by se stala programem, který by nebyl povinný odpojovat regiony, protože by to nebylo technicky možné. Takže se TPP změnil, a digitální sítě se koordinovaly tak, aby teoreticky byly všechny nějak regionálně odpojovatelné, ale ta řekněme dokonale odporovatelná síť, která by splňovala všechny nároky regionálních studií, byla síť, kterou měla provozovat Czech Digital Group (CDG), tedy multiplex 3.
Přímo do něj také TPP umisťuje Primu, ta se ale rozhodla vysílat v multiplexu 2 Českých Radiokomunikací, společně s Novou.
Pro Primu se ukázalo být výhodnější podílet se na vývoji multiplexu, ve kterém je Nova, z těch důvodů, že tam nebude mít nikdo konkurenční výhodu. Rozdíl v tempu stavby sítí by se nestal konkurenční výhodou pro jednu nebo druhou komerční televizi. Ale vznikly tím komplikace, protože tato síť není dokonale regionálně odporovatelná, protože je postavena na kmitočtech velkého výkonu, které nepřipouští dokonalou odpojovatelnost. Takže ČTÚ teď řeší, co udělá zejména se severní Moravou a severními Čechami, kde vysílače velkého výkonu jako Praděd vytvářejí problémy s alokováním regionálních studií. Uvidíme, jestli se to podaří nebo ne.
Kamil Levinský z Českých Radiokomunikací už říkal, že kvůli zařazení Primy do multiplexu 2 bude třeba předělat licence některých regionálních televizí, respektive některé spojit. Chystáte se k tomu?
Nevím, slyším to od vás poprvé. Osobně se domnívám, že by to stát měl řešit jinak než přes nařizování podmínek soukromým subjektům. Měl by alokovat frekvence pro síť 2 tak, aby odpojování bylo možné. Pokud to ovšem půjde.
Měl by tedy mutliplex 2 vysílat na více vysílačích a kanálech?
Ano.
Ale to znamená vyšší náklady na provoz sítě, a tudíž i pro televize za šíření signálu.
Určitě, musely by to zaplatit televize. Ale protože se jedná o dvě území, v nákladech jsou to marginální záležitosti.
Ale proč by je měly platit televize, které regionální odpojování nepotřebují, třeba Nova? Ta přeci nemá důvod přispívat Primě na to, aby si splnila svoje licenční podmínky s regionálním odpojováním.
To si musí vyjednat v rámci komerční smlouvy, jak se jim budou účtovat náklady. Pokud někdo bude potřebovat remultiplexovat datový tok, no tak asi bude muset nést určité zvýšené náklady.
Pokud regionální televize, které by měly už teď vysílat s Primou v multiplexu 2, takto ještě nevysílají, porušují tím vlastní licenční podmínky, nebo to je jedno?
Upřímně řečeno, rada nemonitorovala stávající situaci. Pokud vím, když Prima vysílala v multiplexu 3, k odpojování regionů tam docházelo. Tam, kde měly regiony zájem, což je hlavní předpoklad, normálně docházelo k remultiplexování. Zatím od regionů nemáme stížnost na to, že by nebyly vpuštěny do multiplexu 2. Spíš máme stížnosti na obavy, jaký bude budoucí vývoj a zda-li by rada tolerovala neplnění licenčních podmínek. Tam můžou být klidní, rada bude striktně požadovat dodržování licenčních podmínek.
Tedy aby Prima umožnila vstup regionů do jejího vysílání.
Tak.
Ale když regiony nebudou chtít digitálně vysílat, co s tím uděláte? Prima bude porušovat licenční podmínky, ale vinu za to neponese.
To ne, jakmile regiony nebudou chtít odpojovat, a vyjádří to souhlasným stanoviskem a požádají si o změny licenčních podmínek, tak budou mít změněné licenční podmínky. Největší problém celé té věci spočívá v tom, že v licenčních podmínkách je napsáno, že se upravují po souhlasu všech regionálních televizí, které sdílí kmitočty s televizí Prima. A regulátor nemá žádnou možnost do toho zasáhnout. To znamená, že regiony se musí mezi sebou dohodnout. Na čem se dohodnou, to se stane. Když se rozhodnou, že nechtějí v mutliplexu 2 regionální odpojování z Primy, tak nebude.
Kdyby ale nechtěly odpojovat v multiplexu 2, a jejich licence jsou technologicky neutrální, tedy platí i pro digitální vysílání, a chtěly by vysílat i digitálně, musel by se pro ně najít nějaký samostatný kmitočet.
Teoreticky by to bylo možné, ale pochybuji, že by to někdo chtěl. Pro ně má vysílání s Primou jasný efekt, protože je v tu dobu sleduje nesrovnatelně větší procento domácností, než kolik by jich sledovalo, kdyby vysílaly samostatně. A to se počítá do zásahu jejich reklamního vysílání, což je jeden ze základních kamenů onoho sporu, proč chtějí zůstat s Primou, a ona z nich není nadšená. Na druhou stranu je jasné, že pokud má mít regionální vysílání nějaký dopad, má se dělat tímto způsobem a je to správné. Ono to vypadalo, že je všechno na dobré cestě, teď se ta situace trošičku zkomplikovala tím, že se Prima přestěhovala do multiplexu 2, ale zase si myslím, že to je logický a správný krok a my musíme hledat řešení pro regiony.
Pokud to tedy chápu správně, regionální televize za situace, kdy jsou jejich současné licence pro zemské vysílání technologicky neutrální, a platí tedy jak pro analogové, tak digitální vysílání, musí vysílat v analogu, ale u digitálního vysílání záleží čistě na nich, kdy na ně přejdou? Když tedy nevstupují do digitálního vysílání Primy, zákon neporušují, ale kdyby přestaly využívat vstupy v analogovém vysílání Primy, přijdou o licenci?
Ano, tak to je správně.
V Poslanecké sněmovně se nyní projednává návrh provozovatelů komerčních rádií na postup při přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání. Co si o tomto návrhu myslíte? Konzultovali jste ho s předkladateli?
Někteří členové rady byli seznámeni s jakýmsi záměrem, že se něco podobného chystá. Předpokládal jsem, že to povede k nějakým pracovním schůzkám, které by vedly k přesnějšímu probrání toho, jak se má postupovat dál. To se bohužel nestalo. Obávám se, že návrh, který přišel do parlamentu, je velmi, velmi nedokonalý – když mám být zdvořilý a zdrženlivý. Patřičně to posoudila nejen RRTV, ale Legislativní rada vlády. V principu se dnes rozhlasový trh ukazuje jako jeden z největších legislativních problémů, protože v něm existuje celá řada ustanovení, která nejsou navzájem provázaná. Existuje zvyková situace, že se dělají věci nastartované za bývalé dikce zákona a pokračují dál, jako je regionální odpojování programu. Myslím si, že by to vyžadovalo doopravdy slušnou revizi, po rozumné konzultaci, a napsat ta pravidla tak, aby nebyla diskriminační, aby nebrala v úvahu jenom zájem těch nejsilnějších hráčů, ale všech účastníků trhu. Myslím, že to je v principu možné. Rádia jsou nervózní, protože od roku 2010 do roku 2015 se mají přelicencovat prakticky všichni provozovatelé. Existuje u nich nedůvěra vůči RRTV, a mají strach, že by rada mohla do těch licencí zasahovat, neudělovat je ze subjektivních důvodů, podle libovolného rozhodování jednotlivých radních.
Tak je fakt, že by šlo o otevřené licenční řízení, takže o frekvence konkrétního rádia by se mohlo ucházet více zájemců. Takový provozovatel by neměl jistotu, jestli bude jeho rádio pokračovat… Automatické prodlužování licencí už mají všechna rádia za sebou, prodloužit je bylo možné jen jednou.
Ano, automatické prodlužování licencí skončilo a požádat by si mohl kdokoli. Na druhou stranu nebývá úplně obvyklé, aby se projektům, které fungují, licence odebíraly a dávaly se někomu jinému, pokud k tomu není nějaký vážný důvod. Takže osobně se domnívám, že by vůbec nic nevadilo tomu, aby rada byla povinna podrobně odůvodnit, proč neuděluje licenci tomu, kdo ji měl dosud. Jinými slovy, v licenčním řízení by dosavadní držitel, pokud se chová slušně a dodržuje zákony, měl mít určitou devizu. Dnes je v zákonu napsáno, že rada má přihlédnout k dosavadním zkušenostem s provozovatelem, a to by se dalo určitým způsobem zdůraznit, aby se provozovatelé uklidnili.
Druhá věc je digitalizace. Ta je u rádií zcela jiným procesem než u televizí, protože to bude proces řízený ryze jen poptávkou. Nebude to řízené nutností vyklidit vysílací spektrum v analogu, protože spektrum, ve kterém se bude provozovat zemské rozhlasové digitální vysílání, je úplně jiné než to, ve kterém se dnes provozuje FM vysílání. Není tedy nutné vypínat analogové vysílání.
A analogové rozhlasové vysílání se tedy vůbec vypínat nebude? Protože jinak nevidím důvod, proč by měla současná rádia přecházet na digitální vysílání a otevřít tak cestu dalším hráčům, potenciální konkurenci.
Je nepochybné, že digitální technologie povede k tomu, že v jednom rozhlasovém multiplexu bude minimálně 30 programů. Když jich tam bude 30, náklady na šíření jednoho programu dramatickým způsobem klesnou. Pro provozovatele rádia tedy bude lákavé provozovat svoji stanici v digitální podobě, protože tím ušetří náklady. Ale musí vzít v patrnost, kolik lidí bude mít digitální rozhlasový přijímač, protože když jich bude málo, prodělá na reklamě. Bude si muset zvážit, co je pro něj výhodnější. Asi pro ně nebude výhodné, aby platili souběžné analogové i digitální vysílání, protože tím by jim jenom vznikly náklady navíc oproti dnešku, takže si myslím, že by stát měl udělat naprosto jednoznačné rozhodnutí. Stejně jako v případě České televize, která se stala de facto operátorem multiplexu a dostala svoje vlastní frekvence, by se mělo zacházet i s Českým rozhlasem. Ten by měl dostat svoje frekvence, na kterých by postavil svůj multiplex, začal by provozovat digitální vysílání, a mohl by k němu přibrat i komerční subjekty, které by o to stály. Tím by veřejnoprávní rozhlas nastartoval základní poptávku po digitálních přijímačích a nabídku digitálně šířených programů. Není důvod, proč tím zatěžovat komerční subjekty, ty by měly nastoupit až ve chvíli, kdy se počet digitálních přijímačů v domácnostech dostane na hranici 50 procent nebo výš. Pak to pro ně začne mít smysl. Do té doby by to bylo jenom vyhazování peněz z okna.
Ale novela se dá chápat i tak, že si současná komerční rádia chtějí trh ponechat i po digitalizaci pro sebe a nepustit na něj nové hráče.
To se jim těžko podaří. Uvažte, že kdyby ty multiplexy byly tři nebo čtyři, půjde o 90 až 100 programů. Mezitím přijde wi-fi technologie, bude možné poslouchat tisíc rádií přes internet, to se dostane do mobilů… Obrázek rozhlasového trhu se dramaticky promění. Představa, že si někdo v budoucnosti opanuje trh, je čirou iluzí. Jestli si to někdo plánuje, tak si myslím, že se přepočítal.
Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU