Digitální vysílání v DAB+ je jednou ze základních distribučních platforem Českého rozhlasu. Jeho popularita zvolna roste. „Podle dotazníkového šetření v rámci Radioprojektu využívá poslech stanic prostřednictvím DAB+ 14 procent lidí. Při srovnání s předposledním měřením se jedná o nárůst z 11 procent na 14 procent. Oproti tomu FM stagnuje či mírně klesá,“ řekl technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka na konferenci Digimedia.
Od příštího roku se navíc očekává rozvoj dvou nových DAB+ sítí pro soukromá rádia.
Český rozhlas provozuje svůj celoplošný multiplex s pokrytím 95 procent populace. Technickým operátorem jsou České Radiokomunikace, roční provoz digitální sítě vyjde na 60 milionů korun. „Je to částka, jakou nás stálo AM vysílání, jímž byla šířena celoplošně jedna stanice, potom několika málo vysílači ČRo Plus a z jednoho malého vysílače Radiožurnál,“ připomněl Zýka.
Vysílání na středních a dlouhých vlnách vypnul Český rozhlas na konci roku 2021. Vysílání na FM ohroženo není, žádné vypínání se nechystá.
„Pokud jde o analogové vysílání FM, je to stále nejrozšířenější způsob vysílání. Využívá ho zhruba 92 procent lidí. A zcela určitě zůstane majoritní platformou i v nejbližších letech. Očekáváme dlouhodobý paralelní chod s ostatními platformami,“ prohlásil technický ředitel.
DAB+ Českého rozhlasu pokrývá 95 procent obyvatel (stav v roce 2022)
Digitální vysílání DAB+ má sice papírově vysoké pokrytí, háček je však v metodice, podle které je spočítané. Zýka připustil, že si natěšení posluchači kvůli kampaním pořizují nová rádia, ovšem potom si stěžují, že u sebe doma nic nemohou naladit.
„Pokrytí vzbudilo poměrně značnou část dotazů. I nám to zamotalo hlavy a přidělalo dost práce. Jak víte, síť jsme budovali postupně asi během pěti let. V každé fázi jsme to vztahovali k jednomu jedinému měřítku: 58 dBuV/m, což je norma používaná po celém světě. Takto měřené pokrytí se označuje jako outdoor/mobile (nebo mobilní pokrytí, pokud tomu tak chcete říkat),“ vysvětlil Karel Zýka.
Jinými slovy, dosud zveřejňované mapy pokrytí jsou užitečné při jízdě autem, zatímco ve městech a v budovách se signál chová jinak.
„Naším dalším milníkem je zajištění kvalitního příjmu uvnitř budov. Cílem tedy už není rozvíjet nějaké extenzivní pokrytí komunikací nad těch 95 procent, ale zvýšit intenzitu a homogenitu elektromagnetického pole v městských aglomeracích tak, aby se ten signál dal uvnitř budov chytit co nejlépe,“ slíbil technický ředitel.
Nový výpočet pokrytí
Aby pro posluchače nebyly mapy pokrytí matoucí, rozhodl se Český rozhlas vytvořit novou a přesnější metodiku. Spolupracoval na ní s laboratoří Testcom Českého metrologického institutu a s Českým telekomunikačním úřadem. „Nová metodika predikce pokrytí už zahrnuje pokrytí uvnitř budov (indoor). Na jejím základě vznikly nové detailní mapy pokrytí,“ ohlásil Karel Zýka.
Český rozhlas nové mapy zpřístupní široké veřejnosti ve vysokém rozlišení, aby si každý mohl ověřit, jakou úroveň pokrytí má síť Českého rozhlasu v místě jeho bydliště.
Nová metodika sleduje tři úrovně intenzity elektromagnetického pole. První je ta dosavadní, outdoor, která zaručuje kvalitní příjem v autech, ve venkovním prostředí a v samostatných domech.
Druhá úroveň je označena jako „indoor – dostatečné“. Má hodnotu 72 dBuV/m, takže pokud bude na mapě lokalita znázorněna jako pokrytá, naznačuje to kvalitní příjem v městských budovách v místnostech s okny. „Téměř jistě si budu moci naladit signál v obýváku, v ložnici a podobných místnostech, kde jsou okna. Ale už může být problém v předsíni, ve sklepě a podobně,“ popsal rozhlasový manažer. Hodnota byla podle něj stanovena jako realistická, na doporučení Českého metrologického institutu. V Evropě se používá spíš rozsah 60–68 dBuV/m.
Stav pokrytí digitálním vysíláním Českého rozhlasu na úrovni indoor – dostatečná. Bílých míst už je víc než na původní mapě. Stav v roce 2022.
Nejvyšší úroveň nese označení „indoor – dobré“ s hodnotou 78 dBuV/m. Je určena pro kvalitní příjem v hustých městských aglomeracích, speciálně v panelákové zástavbě sídlišť, kde dochází k mnoha zastíněním a odrazům. „Tady si můžeme představit, že příjem je možný i v místnostech bez oken. Mimo husté aglomerace nedává úplně smysl, je to předimenzované, ale v Praze na sídlištích nebo v okresních městech je důležité této hodnoty dosáhnout,“ doplnil technický ředitel.
Místa s nejlepším pokrytím digitálního vysílání Českého rozhlasu podle nejpřísnější metodiky pro hustě osídlená města. Stav v roce 2022.
V současné době tvoří digitální síť Českého rozhlasu 34 vysílačů. Základní úrovni odpovídají všechny. Na úrovni „indoor – dostatečné“ je pokryto 70 procent populace, na nejvyšší úrovni je pokryto 52 procent populace.
Do roku 2025 by se Český rozhlas chtěl dostat na 97% pokrytí pro mobilní příjem. Dostatečně kvalitní příjem v městských budovách by mělo mít 85 procent obyvatel. „To je srovnatelné s nejlepšími FM sítěmi,“ poznamenal Karel Zýka. Pokrytí na úrovni „indoor – dobré“ by mělo v té době být 65 procent.
Nové vysílače
Letos bude spuštěno devět nových vysílačů. Jde o dva střední vysílače na jižní Moravě: Mikulov (5 kW) a Hodonín (2 kW), a dále o sedm městských dokrývačů: Třebíč (200 W), Cheb (200 W), Praha-východ (200 W), Jiřetín pod Jedlovou (100 W), Rakovník (100 W), Vsetín (100 W), Aš (100 W).
„Je to nová taktika, kterou DAB umožňuje. Místo velkých vysílačů ‚svítit‘ těmi vysílači přímo ve městech, kde potřebujeme dostat do obydlí homogenitu a intenzitu elektromagnetického pole,“ naznačil Karel Zýka. „Trochu se to liší od FM. Vlny jsou výrazně kratší a není úplně efektivní pokrývání měst z vysílačů, které jsou sice na blízkém kopci, ale ne přímo ve městě,“ zdůraznil.
Mapa s vylepšeným pokrytím uvnitř budov, stav pro rok 2023
Rozhlas zároveň zvýšil výkon DAB vysílače na Ještědu, z 1 kW na 5 kW. Síť Teleko se rozšíří o 1kW vysílač v Hradci Králové.
Mapa nejlepšího pokrytí digitální sítě Českého rozhlasu v roce 2023
Multiplex obsahuje 22 programů: 12 celoplošných a 10 regionálních. Ty regionální jsou po pěti stanicích rozdělené na českou a moravskou část. Krajské vysílání mohou poslouchat zájemci i mimo jejich domovský region. Například posluchač v Liberci si může v DAB+ pustit vysílání z Českých Budějovic. Podobně si může brněnský posluchač třeba zapnout ostravskou stanici.
Kapacita sítě už je úplně vyčerpaná. „Proto jsme tři regionální stanice nechali v sítích našich partnerů RTI CZ a Teleko,“ podotkl Zýka. Jde o ČRo Sever, ČRo Hradec Králové a ČRo Karlovy Vary. Dočasně je v celostátní síti vysílání Ukrajinského rozhlasu.
Každé čtvrté nové rádio s DAB+
Penetrace digitálních radiopřijímačů v českých domácnostech a automobilech pomalu stoupá. „V roce 2021 bylo 93 procent nových aut prodaných a zaregistrovaných na území České republiky vybaveno DAB+ ve standardní výbavě. Zákon, který to nařizuje, přitom začal platit až v listopadu 2021. Automobilky se s tím vypořádaly už předtím,“ citoval technický ředitel z oficiálních statistik.
„Každé čtvrté rádio prodané v roce 2021 bylo vybaveno DAB+. Jsou to auditovaná čísla prodejů, není to výzkum dotazníkem. Nárůst je obrovský, zhruba o sto procent každý rok od roku 2017. Samozřejmě se začínalo z malých čísel, ale ten nárůst tam každoročně je,“ doplnil.
Jako zajímavost předvedl technický ředitel Českého rozhlasu graf se srovnáním roční spotřeby elektrické energie na distribuci jedné celoplošné stanice při použití různých platforem. Při šíření v AM bylo potřeba 8000 MWh ročně, u FM je to 840 MWh. V případě DAB+ spotřeba klesá na pouhých 63 MWh za rok. U digitálního vysílání je to však hodnota za celý multiplex.
Český rozhlas kromě DAB+ sleduje i další distribuční platformy, podílí se na testu technologie 5G Broadcast a samozřejmě šíří své programy po internetu. „Distribuce po internetu má hlavní nevýhodu v kapacitním omezení. Náklady na provoz jsou přímo úměrné počtu posluchačů. Za každého posluchače vysílatel musí platit za takzvanou konektivitu. Nicméně i tady se očekává velký rozvoj díky sítím 5G, které to posunou do realizovatelnější podoby,“ nastínil Zýka.
DVB-T2 a DVB-S2 jsou pro Český rozhlas doplňkové způsoby vysílání. Satelitní šíření chápe především jako efektivní záložní distribuční systém. Ze zákona sleduje i vývoj dalších nových technologií.
ČLÁNKY DO MAILU