Zpravodajská televize Z1 končí, skupina J&T ji odmítá dál dotovat

Televize měla málo reklamy, vysvětlil majitel

Na základě rozhodnutí investora, skupiny J&T, bude ke dni 25.1.2011 ukončeno vysílání zpravodajské televize Z1. Televize prošla v posledním roce restrukturalizací s cílem snížení nákladů. Reklamní trh ale nereflektoval možnost oslovení specifické cílové skupiny za vyšší cenu na jednoho diváka, než nabízejí plnoformátové televize a jiná média. Není tak možné garantovat návratnost dalších investic do projektu, sdělil v oficiální tiskové zprávě mluvčí skupiny J&T Petr Málek. Zánik Z1 se citelně dotkne i společnosti Czech Digital Group (CDG), v jejímž multiplexu 3 tato televize vysílala. Jedinými klienty CDG tak zůstávají televize Public a rádio Proglas.

Velmi si vážíme práce, kterou tým okolo Zdenka Šámala za poslední dobu odvedl. Pevně věřím, že se s některými členy týmu potkáme v příštích letech na dalších projektech, uvedl k rozhodnutí Patrik Tkáč, spoluzakladatel skupiny J&T. V následujících dnech investor spolu s managementem televize bude realizovat nutné kroky k úplnému ukončení provozu, dodal mluvčí Málek. Informaci o konci Z1 potvrdil serveru DigiZone.cz i generální ředitel televize Zdeněk Šámal, který do Z1 „zlanařil“ svého spolupracovníka Michala Petrova z České televize (společně působili v časopisu Týden a později zakládali veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT 24). Je to pravda. Nemám k tomu komentář. Je mi to velice líto, řekl.

Zpravodajská televize Z1 dnes ukončí své vysílání, její majitel ji odmítá nadále sanovat ztrátový provoz. Televize o svém konci informuje i ve vysílání prostřednictvím infolišty. (Repro: Lukáš Polák, DigiZone.cz)

Do Z1 měl 1. února nastoupit Michal Petrov

Rychlý zánik Z1 citelně zasáhne právě Michala Petrova, který měl do této televize nastoupit od 1. února na pozici šéfredaktora zpravodajství (v ČT podal výpověď k 31. lednu). Do loňského léta vykonával Petrov stejnou funkci v České televizi. V roce 2004 ho do ní jmenoval nynější šéf Z1 Zdeněk Šámal, který byl tehdy ředitelem zpravodajství ČT a pod jeho vedením vznikal zpravodajský kanál ČT 24. Po Šámalově odchodu do televize Nova v na podzim 2007 byl Petrov jedním z kandidátů na uvolněný post ředitele zpravodajství ČT, tím se ale nakonec stal jeho zástupce z redakce zpravodajství Milan Fridrich (dosavadní Petrovův podřízený).

Po Fridrichově odvolání loni v létě (generální ředitel ČT Jiří Janeček „uklidil“ Fridricha na méně exponovaný post ředitele nově vzniklé divize Nová média ČT) nastoupil na stejnou pozici Roman Bradáč a Petrova ve funkci šéfredaktora zpravodajství nahradil Karlem Novákem. Michal Petrov poté přešel na nižší pozici vedoucího ekonomické redakce, již převzal po Pavlíně Kvapilové, nyní zástupkyni šéfredaktora ČT 24 pro nová média a speciální projekty. Vztahy Petrova a nových ČT 24 ale byly napjaté. Ovlivnila je i dřívější příhoda, kdy Petrov coby šéfredaktor zpravodajství udělil Bradáčovi jako tehdejšímu zpravodaji ČT ve Spojených státech důtku a pokutu.

Michal Petrov coby nový šéfredaktor zpravodajství Z1 do této televize už nenastoupí (Foto: Česká televize)

Nepomohly ani velké úspory, další nebyly možné

Z1 před krachem nepomohly ani drastické úspory, s nimiž přišel v červenci 2009 nynější generální ředitel Zdeněk Šámal, který po roce vysílání vystřídal dosavadního šéfa televize Martina Mrnku. Šámal do konce roku 2009 snížil provozní náklady Z1 o třetinu, propustil část zaměstnanců a zcela zrušil veškeré marketingové aktivity. Z1 najela na provizorní režim, přestala o víkendech vysílat živě a místo toho zařazovala více zahraničních dokumentů z produkcí, které dosud české televize nevyužívaly. Za rok 2009 snížila provozní ztrátu z několika stovek milionů korun v roce 2008 na 250 milionů Kč. Za loňský rok pak ztráta Z1 dosáhla přibližně 150 milionů korun a Šámal věřil, že televize už nebude generovat další dluhy.

V loňském roce navíc došlo k určitému oživení programu Z1, televize zřídila posty stálých zpravodajů v Bruselu a Moskvě (do Bruselu vyslala Petra Mrzenu, bývalého šéfredaktora zpravodajství televize Nova) a obnovila svoji internetovou stránku s archivem pořadů i živým streamováním svého vysílání. Jako první v České republice také zahájila živé vysílání do iPhonů (ČT 24 byla až druhá) a plánovala další rozvoj. Vedení televize také obnovilo marketingové aktivity, Z1 v posledních měsících hodně inzerovala v tisku, zejména ekonomickém (těžko říct, zda šlo o bartery, ale s mnoha ekonomickými tituly v čele s Hospodářskými novinami Z1 úzce spolupracovala). Zdálo se tedy, že televize je z nejhoršího venku a chce postupně expandovat.

Televizi Z1 nepomohla ani ozdravná kůra generálního ředitele Zdeňka Šámala (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Šest milionů korun měsíčně za vysílání v DVB-T bylo moc

Jedním z důvodů, proč Z1 končí, jsou i vysoké platby za šíření signálu. Televize proto odmítala uzavřít dlouhodobou smlouvu se společností CDG, která provozuje zemskou digitální síť 3, v níž Z1 vysílá. Místo toho každý měsíc obnovovala kontrakt s CDG bez jistoty, že tak následující měsíc znovu učiní. Vysílací licence ale Z1 zavazovala k tomu, aby postupně pokryla pozemně šířeným signálem alespoň 70 procent populace České republiky, což je zákonem stanovená hranice pro celoplošné pokrytí. Licence Z1 je totiž pro celoplošné zemské digitální vysílání. Zdeněk Šámal však už před rokem v rozhovoru pro DigiZone.cz řekl, že plánované pokrytí multiplexu 3 televizi Z1 nevyhovuje, protože je příliš robustní.

Současnou smlouvu obnovujeme každý měsíc. Máme vůli se s CDG dohodnout a také oni mají vůli se dohodnout s námi. Na druhou stranu, toto zvyšování pokrytí a ceny za jeho šíření by nás mohly přivést do situace, že budeme vysílat monoskop a zbytek rozpočtu půjde jenom na poplatky za šíření signálu. To bych nerad, prohlásil tehdy Šámal. Jestliže ještě začátkem loňského roku platila Z1 za pozemní šíření signálu v multiplexu 3 měsíčně tři miliony korun, ke konci roku to bylo už 4,5 milionu korun měsíčně. Firmu CDG navíc koupily České Radiokomunikace a ty zvýšili ceník za šíření signálu na šest milionů korun měsíčně od ledna letošního roku.

Z1 nevyhovuje plánované pokrytí multiplexu 3, říkal její ředitel

Že se televizi Z1 nelíbí plánované masivní pokrytí multiplexu 3 a vysoké poplatky za šíření signálu v DVB-T, říkal už loni v únoru v rozhovoru pro server DigiZone.cz její generální ředitel Zdeněk Šámal. Z toho důvodu také Z1 nepodepsala s operátorem zemské digitální sítě 3 dlouhodobou smlouvu a prodlužovala kontrakt na šíření signálu měsíc po měsíci. Cena za šíření signálu stoupala opravdu hodně: ještě začátkem roku 2010 platila Z1 měsíčně tři miliony korun, letos lednu je to už dvojnásobek této sumy.

Z1 končí před spouštěním nových vysílačů multiplexu 3

Na konci roku si bude operátor multiplexu 3 účtovat za šíření signálu jedné televize už sedm milionů korun měsíčně. V dubnu navíc CDG zahájí vysílání z dalšího silného vysílače Ostrava – Hošťálkovice a posílí výkon městského vysílače Hladnov přímo v Ostravě. Jenom tímto krokem dojde ke zvýšení poplatků za šíření signálu o půl milionu korun měsíčně. V říjnu pak multiplex 3 zahájí vysílání z jesenického Pradědu a v listopadu ze zlínské Tlusté hory. Navyšování nákladů za šíření signálu bylo pro Z1 nepřijatelné stejně, jako před časem pro hudební televizi Óčko, která multiplex 3 opustila také krátce před spouštěním nových vysílačů a nyní pozemně vysílá jen v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích.

Pro CDG, respektive České Radiokomunikace, ale může být konec Z1 dobrou zprávou. Tato televize pro ně nebyla lukrativním klientem, protože odmítala podepsat dlouhodobou smlouvu. Jediná zbylá televize v multiplexu 3, Public, má sice smlouvu s CDG do příštího roku, sama ovšem není v dobré finanční kondici a zřejmě ji neprodlouží. Multiplex 3 se tedy rázem uvolní pro nové programy a vážným zájem o zaplnění celé sítě bude televize Nova. Ta už několikrát deklarovala zájem o svůj vlastní multiplex, který by celý zaplnila vlastními programy. Tento plán podle nového generálního ředitele Novy Jana Andruška trvá, televize jej ale podmiňuje ukončením vysílání reklamy v České televizi.

Českým Radiokomunikacím, které loni na podzim koupili společnost CDG, operátora multiplexu 3, v němž Z1 vysílá, mohou mít paradoxně ze zániku této televize radost. Multiplex se uvolní pro silnější hráče, například pro televizi Nova a její nové programy. Na snímku generální ředitelka Českých Radiokomunikací Jane Hannah. (Foto: České Radiokomunikace)

O práci přijde až 150 zaměstnanců a externistů Z1

Zánik Z1 postihne téměř 150 zaměstnanců a spolupracovníků této televize. Pracovní smlouvu s První zpravodajskou, a.s., která je provozovatelem Z1, má zhruba stovka lidí. Většina z nich bude hledat uplatnění na televizním trhu, který ale prožívá silnou recesi. I nejsilnější televize v zemi, Nova, v loňském roce propouštěla zaměstnance, včetně redaktorů zpravodajství a publicistiky. Česká televize se letos chystá propustit asi 30 lidí, plné stavy hlásí Prima. Nové digitální televize nevznikají a celý televizní trh řeší otázku, jak se vyrovnat s posilující rolí internetu coby distribuční platformy pro televizní pořady. Skupina J&T se však z televizního trhu zcela nestahuje. Na Slovensku nadále vlastní ambiciózní televizi Joj a její druhý kanál Joj Plus.

Celková ztráta J&T z provozu Z1 dosáhla podle ekonomického novináře Miroslava Motejlka až 700 milionů korun. J&T tak následuje PPF, která loni zarazila projekt PPF Media. Ztráta Kellnerova holdingu byla ale podstatně menší. J&T a PPF dokládají, že velké regionální finanční skupiny nejsou schopny podobný typ byznysu provozovat/prak­tikovat, konstatuje Motejlek na svém webu www.motejlek.com. Faktem je, že ztráty Z1 by nebyly pro J&T tak zásadní, pokud by se jí dařilo v jiných oborech podnikání a mohla si dovolit televizi dál dotovat. V minulosti takto na Slovensku provozovala zpravodajský kanál TA3, jehož prvním šéfredaktorem (ještě před vstupem J&T) byl nynější ředitel Z1 Zdeněk Šámal. České Z1 však nepomohl fakt, že žádným způsobem neměří svou sledovanost, a tudíž inzerentům nemůže garantovat zásah jejich reklamní kampaně.

Ohlasy z trhu: Je nám to líto, ale konkurence to nebyla

Rychlý zánik Z1 překvapil i zástupce dalších televizí na trhu. Nevím, co bych k tomu řekl. Se Z1 jsme si nikdy přímo nekonkurovali, jejich zaměření bylo specifické. Nevím přesně, co stojí za tímto rozhodnutím, ale osobně je mi to líto. Hlavně kvůli Zdeňku Šámalovi, řekl serveru DigiZone.cz výkonný ředitel zpravodajské televize ČT 24 Roman Bradáč. Jeho předchůdce Milan Fridrich už v minulosti poukazoval na to, že Z1 by se měla specializovat, protože jako všeobecný informační kanál nemá vedle veřejnoprávní ČT 24 příliš prostoru na trhu. Konec Z1 mne netěší, i když jej pokládám za pochopitelný. Na českém trhu se nemohou uživit dvě životaschopné zpravodajské stanice, řekl dnes Fridrich DigiZone.cz.

Ani jedna v kvalitě a šíři, jakou poskytuje ČT 24, by nebyla možná, pokud by nebyla financována jako veřejná služba. Na to je český trh příliš uzavřený a finančně podhodnocený. Konec Z1 mne ale nijak netěší, protože tím český mediální trh ztrácí pestrost a napětí, dodal Fridrich. Mezi Z1 a ČT 24 docházelo k vnitřnímu pnutí, šéf Z1 Zdeněk Šámal neveřejně ČT 24 kritizoval za „velikášství“ a fakt, že tato televize si na sebe nemusí vydělat, protože dostává peníze z koncesionářských poplatků od všech televizních diváků.