Strategie Googlu pro práci s médii se od dob jeho počátků samozřejmě vyvinula, stále však zůstává viditelně jiná než u většiny ostatních velkých společností světa informačních technologií. Výběrový přístup, pečlivá kontrola vypouštěných informací a zejména nízká ochota dopředu oznamovat chystané novinky či komentovat dění dělají z tiskovek Googlu výjimečné události, které si novináři i blogeři z oboru nenechají ujít. Google Press Day se mezi takové události jistě řadí, byť je svým průběhem a významem spíše reprezentativní akcí či příležitostí setkat se s významnými lidmi z Googlu i novináři osobně (a jako vždy, ti druzí jsou ve vyjadřování „na mikrofon“ i off-record podstatně konkrétnější). Novinářů byly zhruba dvě stovky a jednalo se o zástupce evropských a blízkovýchodních médií i blogery.
Druhé patro budovy, ve které se konference konala, byla zařízena jako „inovační laboratoř“, ve které zaměstnanci Googlu v bílých pláštích předváděli zájemcům služby Googlu v praxi
Na rozdíl od loňského ročníku Google nepřenášel celý průběh konference do Internetu naživo, protože kvůli časovému posunu v místu konání by většina amerických zájemců o přenos stejně přišla. Záznamy z klíčových přednášek však už na Internetu najdete – jak jinak než na YouTube.
Této službě, kterou Google zařadil do svého portfolia loni na podzim (a otázky po skutečném smyslu tohoto nákupu od té doby příliš neutichají), byla ostatně věnována velká část celé konference. Po úvodním slovu Nikeshiho Arory (prezident pro Evropu, Střední východ a Afriku) se na pódium dostali zakladatelé YouTube, Chad Hurley a Steve Chen. Ti nejprve zejména vzpomínali, jak se vlastně k myšlence spustit tuto službu dostali: v roce 2005 pořádali večírek, po němž si chtěli po Internetu vyměnit pořízené fotky a videa. Zatímco u fotografií to bylo jednoduché, videa bylo obtížné sdílet.
Chad Hurley a Steve Chen vzpomínají, jak to všechno bylo
Jak sami zakladatelé YouTube přiznali, úspěch a následný vývoj jejich nápadu je však samotné překvapil, stále se však na svůj (vlastně už ne tak „svůj“) server dívají jako na spojník mezi těmi, kdo nabízí zajímavý obsah, jejich diváky a inzerenty. V první polovině tohoto roku pak YouTube zaznamenal stovky milionů přehraných a stovky tisíc uploadovaných videí
, z čehož lze soudit alespoň na přibližný poměr mezi aktivními a pasivními uživateli (a vychází menší než např. u jednoho procenta, o kterém mluví Patrick Zandl ze Stream.cz). Každou minutu se na YouTube nahraje přes šest hodin videa. Bohužel spíše typicky diplomatickou odpovědí bylo vyjádření zakladatelů o pohledu na cenzuru (po dotazu z publika): postupujeme v tomto ohledu spolu s Googlem, pracujeme na vytvoření určitých pravidel a technologií ke kontrole obsahu. Chceme postupovat v souladu s místními zákony.
Novináři, blogeři – v terénu v jedné linii a vzájemně k nerozeznání
YouTube bude lokální
Klíčovou informací celé přednášky však bylo oznámení o lokalizaci YouTube pro devět zemí: Brazílii, Francii, Irsko, Itálii, Japonsko, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. V první fázi by lokalizace měla znamenat hlavně překlad rozhraní a vyhledávání, později se však přizpůsobí lokálním zvykům i další prvky a funkce jako hodnocení, komentáře apod. Do budoucna by pak YouTube měl být dostupný na více druzích zařízení, jako na mobilech či v televizích, přesnější představu těchto plánů však zakladatelé serveru nezmínili.
Čeština mezi novými verzemi není a nikdo z YouTube nebyl schopný odpovědět na otázku, jakým způsobem k výběru jazyků došlo (někteří novináři se pozastavovali hlavně nad absencí německé verze). Jak se mi však podařilo po skončení prezentace zjistit od Patricka Walkera, zodpovědného za navazování spolupráce v oblasti videa (Head of Video Partnerships), hodlá YouTube představit své další evropské verze ještě letos, přičemž by čeština mohla být mezi nimi. Víme, že spousta Čechů používá YouTube, a rádi bychom vám vaši verzi nabídli co nejdříve,
dodal Patrick Walker. Taťána le Moigne, ředitelka české pobočky Googlu, tuto informaci odmítla přímo potvrdit, řekla nám však: Za český Google můžu říci, že pro to uděláme maximum.
Podle našich důvěryhodných informací používá YouTube měsíčně kolem jednoho milionu českých uživatelů, což je řádově více než v případě jeho českých konkurentů: Stream.cz měl podle dubnových dat NetMonitoru 123.605 reálných uživatelů, N-joy.cz za stejné období 40.083 (23. června 2007, Aleš Miklík, oprava: podle připomínky Davida Háce není N-joy.cz v NetMonitoru zatím zveřejněn, číslo se vztahuje ke službě video.tiscali.cz). Ukazuje se tak, že u videa tolik na jazykovém rozhraní služby nezáleží, důležitý je však obsah (jak zmiňoval i Patrick Zandl na nedávné konferenci Internet Video Forum, která se věnovala stavu českých video služeb) a zde mají zjevně čeští následovníci YouTube stále co dohánět. Řada návštěvníků se na YouTube dostane skrze e-mailem zaslaný odkaz a video si snadno pustí i na globální službě – kde bude více zajímavého obsahu, tam tedy tito návštěvníci přijdou.
V zemích, pro které nové lokální verze YouTube vznikly, se jeho provozovatelé také snaží navázat spolupráci se zajímavými místními producenty obsahu: např. britská BBC má na YouTube tři své vlastní kanály, stejně jako např. fotbalový klub Real Madrid. Seznam nově navázaných spoluprací však zahrnuje téměř každou významnou televizní společnost či agenturu, dokonce i organizace jako Greenpeace. Podle tiskového mluvčího České televize (ČT) Martina Krafla se však na ně YouTube s nabídkou spolupráce ještě neobrátilo, Česká televize však o podobnou spolupráci ani nestojí
. Důvodem je provoz jejího vlastního internetového archivu.
Osobně se domnívám, že internetový archiv ČT je zaměřen trochu jinak a spolupráce s YouTube by televizi mohla přinést další zajímavý divácký potenciál, ostatně stačilo by se inspirovat právě u ostatních evropských stanic. Záleží také však samozřejmě na tom, jakou podobu spolupráce případně zástupci YouTube ČT nabídnou.
Vyhledávání je stále nejdůležitější
Vraťme se však zpět na Google Press Day. Po části věnované YouTube přišla řada na klíčový produkt Googlu, totiž vyhledávání. Marissa Mayer, jeden z prvních zaměstnanců Googlu (kde pracuje osm let), dnes viceprezidentka pro vyhledávání (Vice president, search products and user experience), popsala základní principy, na kterých staví vyhledávač Googlu i většina ostatních – obsáhlost znalostí (indexu), relevance, rychlost a uživatelská „využitelnost“ či efekt. Relevance je pro vyhledávače stále velký problém, protože k ideálnímu modelu má i Google daleko (i přes uvedený Universal search). Dalším krokem k jeho dosažení je také experimentální využívání znalostí z předchozích hledání tak, aby vyhledávač uměl odhadnout, co právě hledáte.
Marissa Mayer popisuje růst world wide webu
Zatímco v počátcích Googlu nebyl problém udržovat zajímavé odkazy v katalogové podobě (což byly roky slávy Yahoo a podobných portálů), s explozivním nárůstem webu adekvátně vzrostl význam fulltextových vyhledávačů. Už v roce 2000 podle Marissy Mayer Google indexoval jednu miliardu stránek. Na dotaz po dnešní velikosti odpověděla, že jde o desítky miliard stránek, což je třikrát víc než náš nejbližší konkurent
. Zajímavou odpovědí bylo i to, že ideálním přístupem k prohledávání a třídění webu je kombinace algoritmu a lidského „editora“ – za ruční manipulaci výsledků přitom bývají vyhledávače často kritizovány.
Ani technologickým lídrům se nevyhýbají technické problémy. Během přednášky Marissy Mayer vypadl v celém sále proud, což jí znemožnilo přednášku dokončit. Pokračovala v ní proto až po pauze na oběd
Co se týče nového konceptu tzv. universal search, vyhledávání napříč druhy obsahu, jde podle Marissy Mayer o jasný směr, jakým se bude vyhledávání ubírat. Lidé podle ní nejsou ochotni používat různé vyhledávače pro různé obsahové formáty (stránky, obrázky, video), zajímá je informace bez ohledu na formu. Pro prohledávání videa je pak podle Marissy Mayer důležitější spíše rozpoznávání hlasu než obrazu, protože tato technologie je v současnosti lépe vyvinuta. Na dotaz, zda automatický překlad výsledků vyhledávání neporušuje autorská práva, odpověděla, že věří že ne, protože překlad funguje tak, že se přeloží hledaná fráze, ta se znovu provede v přeloženém jazyce a vrátí se získané výsledky.
Na otázku, je-li správné, aby se odkazy např. na Wikipedii zobrazovaly nad důvěryhodnějšími zdroji, jako je např. BBC, Marissa Mayer odpověděla (podle očekávání) tak, že PageRank Googlu funguje na základě odkazů, a pokud lidé odkazují na Wikipedii, považují ji zřejmě za zajímavý zdroj.
Zelená je výhodná
Jako další pódiu promluvil Urs Hölzle, Senior vice president, operations (což se překládá poněkud obtížně). Představil záměry Googlu dosáhnout roku 2008 neutrální bilance v produkci oxidu uhličitého, čehož má být dosaženo vyšší úsporností data center Googlu, využívání obnovitelné energie i souběžnou podporou inovací a „čistých“ technologií. Zmínil, že pro Google je zajímavější ihned emise o něco snížit než čekat na dobu, kdy je bude moci zcela eliminovat. Google již dokončil 1,6MW solární panel ve svém sídle v Mountain View a rád by dosáhl produkce 50 MW z obnovitelných zdrojů do konce roku 2012.
Urs Hölzle a náležitě zelené logo Googlu
Příklon IT společností k nižší spotřebě a produkci emisí je v posledních letech patrný, je však nutné si uvědomit, že z jejich strany nejde pouze o snahu pomoci světu od problému globálního oteplování (kterému Urs Hölzle věnoval ve své přednášce velkou pozornost), ale i o pochopitelnou snahu o úspory v běžném provozu. Jak Urs Hölzle zmínil, provoz velkého množství počítačů v datacentru Googlu vyžaduje spoustu energie a chlazení (které opět vyžaduje energii), přičemž 65 procent veškeré spotřebované energie se ztratí při přenosu a chlazení.
Jak to vidí CEO
Očekávaným zlatým hřebem dne (a posledním bodem programu) pak bylo vystoupení CEO Googlu Erica Schmidta. Ani v jeho řeči však nedošlo k zásadním překvapením, i když svým způsobem významná byla: potvrdil pozici Googlu jako zejména vyhledávače, na tuto službu připadá v Googlu mnohem více lidských a technických zdrojů než na kteroukoliv jinou. Jako významný směr, který se chce v této oblasti vydat, je personalizace včetně např. možnosti přenést si svoji historii z jednoho vyhledávače na druhý. Za klíčovou hodnotu obsahu považuje možnost jej sdílet a zejména být tvořený uživatelem. A za důležité považuje i partnerství, přičemž za poslední rok prý Google svým partnerům rozdělil na tři miliardy dolarů.
Eric Schmidt během své řeči (omluvte prosím sníženou kvalitu fotografie)
Dotazům z publika čelil Eric Schmidt podstatně déle než jeho předchůdci. Otázku ochrany soukromí nepodceňuje, ale je přesvědčený, že pro ni Google dělá hodně. Nemůžeme si dovolit, aby nám lidé nedůvěřovali – mohou odejít jediným kliknutím.
Zmínil nedávnou změnu uchovávání cookie na 18 měsíců a zdůraznil, že Google je jediný, kdo její platnost takto veřejně nastavil. Na otázku, zda by mohlo jít i o kratší dobu, nicméně odpověděl pokud by platily takové zákony
. Spolupráci s Applem se nevyhýbá, ale zatím není na pořadu dne. iPhone považuje za zajímavý přístroj, jehož potenciál je v množství aplikací, které s ním mohou přijít. Chce Google konkurovat Microsoftu v kancelářských aplikacích? Když srovnáte Google Apps a Microsoft Office, uvidíte, že jde o odlišné produkty. Necítíme se v tomto ohledu jako konkurence Microsoftu.
Poskytne Google data americkým úřadům o svých neamerických uživatelích? To je mnohem komplikovanější otázka, než se může zdát. Teoreticky je možné, aby se k těmto informacím dostali, ale prakticky to možné není kvůli obtížnosti procedur, kterými by museli projít.
Nemohla také nezaznít otázka na působení Googlu v Číně. Svolení s manipulací výsledků vyhledávání bylo naše nejtěžší rozhodnutí, ale zároveň v Číně neukládáme žádné údaje o uživatelích. Jediné, čeho lituji, je, že jsme to neudělali dříve.
Co se týče Joostu a dalších video služeb, je Eric Schmidt přesvědčen o správnosti volby YouTube a komunitního modelu.
ČLÁNKY DO MAILU