Technologická společnost Xixoio, jejíž dva hlavní představitele, ředitele Henryho Ertnera a majitele Richarda Watzkeho, vyšetřuje policie pro podezření z podvodu a praní špinavých peněz, o sobě dala po několikaměsíčním mlčení opět znát. V newsletteru zveřejněném na webu xixout.com a přístupném po přihlášení pouze komunitě 3 tisíc registrovaných vlastníků tokenů komentuje dosažený záporný výsledek hospodaření, vyjadřuje se k policejnímu prošetřování a přiznává i některé chyby.
Lupa.cz měla příležitost do tohoto neveřejného dokumentu nahlédnout, a může tak zprostředkovat informace o tom, jakých informací se držitelům tokenů XIX od vedení tohoto podniku dostalo.
![Policie zasahovala v sídle Xixoio, vedení viní z půlmiliardového podvodu [AKTUALIZOVÁNO]](https://i.iinfo.cz/images/176/richard-watzke-xixoio-1_watermark-lupa-cz.jpg)
Text nazvaný Regulované XIXOIO, konečně! v úvodu zeširoka rekapituluje, jak se firma vyvíjela. Od jejího založení v roce 2017, mezinárodní konferenci o rok později, položení základů infrastruktury v roce 2020 až po „mediální shitstorm“ na konci roku 2021. Dále zmiňuje policejní razii na sklonku loňského roku 2022, kterou označuje jako „shitstorm policejní“.
Připomeňme, že detektivové mají podezření, že celý podnik využíval podvodného schématu a sloužil čelním představitelům společnosti pouze k získání osobního obohacení. Zatím však policie nikoho neobvinila. Podle serveru Seznam Zprávy se policie zajímala o luxusní vilu u Prahy, kde Watzke se svou rodinou bydlí. Dům také spolu se dvěma auty a dalšími věcmi zajistila jako výnos z trestné činnosti. Xixoio na to reagovalo konstatováním, že policisté nechápou jeho obchodní model.
Lichtenštejnská „regulace“
Zvýšit důvěryhodnost tokenů má podle nové zprávy regulatorní rámec pro Xixoio, do nějž údajně jeho „tokenizační infrastruktura“ nově spadá. Den před loňským Štědrým dnem podle firmy lichtenštejnský regulátor FMA (Financial Market Authority) zaregistroval a minulý týden pak společnost nechala v lichtenštejnském knížectví do tamního obchodního rejstříku zapsat Blockchain Genesis AG.
Podle autorů textu to znamená, že „se Xixoio posouvá ze zcela neregulovaného prostředí do prostředí postupně regulovaného“. Má to prý být „první a zcela zásadní krok k tomu, aby Xixoio jednalo s regulatorními orgány, plnilo legislativní pravidla a mohlo získat licence potřebné pro to, aby své služby a produkty nabízelo jako plně regulované“.
Jenže to celé až nápadně připomíná podobný krok, kterým Xixoio v tuzemsku předstíralo, že její podnikání bylo Českou národní bankou schváleno, povoleno, nebo alespoň zčásti regulováno. Nic z toho nebyla pravda a centrální banka se proti tomu musela ohradit. Podobný příběh v bledě modrém se nyní odehrává ve Vaduzu. Lichtenštejnsko sice má blockchainový zákon, na který se firma odvolává, zaregistrovat se u FMA ale znamená pouze vyplnit registrační formulář, podobně jako se firmy v tuzemsku registrují u finančního úřadu k platbě daní. Je to nároková záležitost, která sama o sobě není zárukou ničeho.
Co je pro české investory podstatné, v tuzemsku nejsou kryptoaktiva, ani jejich nabídka nijak regulovány. Nabízet je může kdokoliv s příslušným živnostenským oprávněním. Robustnější regulace na evropské úrovni se připravuje, a to v souvislosti s Nařízením EU o trzích s kryptoaktivy (tzv. nařízení MiCA). Její zavedení ale potrvá ještě několik let.
Tomu, aby se čeští investoři dostali zpátky ke svým penězům zaplaceným za tokeny XIX, brání obchodní podmínky. Podle nich, i kdyby Xixoio na svých obchodech vydělávalo, což se podle účetní závěrky založené ve sbírce listin obchodního rejstříku zatím neděje, záleží pouze na něm, zda se o případný zisk s investory podělí. Vydané tokeny také nemají nastavenu žádnou splatnost. A tím společnost nemá ani žádné závazky po splatnosti, což je nutná podmínka k tomu, aby s ní bylo možné zahájit insolvenční řízení z důvodu úpadku. U Ponziho schémat (tj. podvodů typu „letadlo“) je přitom právě insolvenční řízení standardním postupem, jak se domoci alespoň části pohledávek v režimu insolvenčního zákona.
Investujeme do chyb
Report distribuovaný úzké Xixoio komunitě se dále vyjadřuje k zápornému výsledku hospodaření, když za poslední dosud zveřejněné období, za rok 2021, firma skončila ve ztrátě 143 milionů korun. O rok předtím to přitom byla ztráta 19 milionů korun. „Z finančních čísel je jasné snad už i laikovi, že pokud jsou čísla ‚červená‘, znamená to více výdajů než příjmů. V prvních letech vývoje to prostě nemůže a ani nesmí být jinak. Ze začátku jen stavíte a výstavba, přestože jen softwarová, stojí peníze,“ vysvětluje zpráva.
Tyto prostředky pak firma investovala podle svých slov do „výzkumu, aplikovaného výzkumu, do vývoje a také do chyb“. Držitele tokenů má uklidnit konstatování, že i „chyby jsou naprosto podstatnou součástí výdajů, protože ten, kdo vstupuje na trh a nedělá chyby, neroste“.
Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu má v kauze Xixoio škoda dosahovat půl miliardy korun. Oba činovníky policie podezírá z nákupů kryptoměn z prostředků od investorů. Dále pak mělo být při několika finančních operacích vyvedeno z firmy na soukromé účty několik desítek milionů korun.
Ztrátu Xixoio přičítá tomu, že napřed muselo investovat do výstavby infrastruktury a teprve posléze na jejím základě stavět produkty, které vytvářejí výnosy. „Nejprve dej a poté získávej. Nejprve zasévej a poté sklízej,“ vysvětluje report a blíže se vyjadřuje k některým problematickým investicím, které držitelům tokenů zatím nepřinesly kýžený výnos.
Chcete výnosy? Počkejte si
Přímo je zde zmíněn „tokenizovaný“ pivovar ve Freistadtu z roku 1977. „Pokud máte pocit, že v roce 2021 vložíme kapitál a svou pozornost do podniku a už v roce 2022 chceme být bohatí, tak věřme, že takto se bohatství netvoří,“ a komentář k této investici autoři doplňují srovnáním se zemědělstvím: „zeptejme se kohokoliv, kdo pracuje řádně s půdou, zdali když zasévá, má jistotu, že sklidí.“
Hodnoty se podle Xixoio tvoří „riskováním, usilovnou prací a vírou“. Držitele tokenů XIX newsletter vzápětí ujišťuje, aby ve své víře vytrvali, protože „v této nejisté době, kdy padají i tak tradiční byznysy, jako jsou prodeje hypoték, je zde nový trend, na kterém můžeme společně růst“. Tím je privátní kapitál jako další zdroj financování.
Neveřejný text také rozebírá rozdíly mezi otevřenými a uzavřenými systémy blockchainových technologií a hlásí se ke druhé skupině. „Přestože trend otevřených krypto systémů (DeFi) bude ze začátku silnější, v průběhu času je uzavřené systémy (CeDeFi) významně předčí.“
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU